Houpačky

Začínají prázdniny. Děti mají po náročném školním roce dva měsíce na zábavu, odpočinek a nabrání sil na ten příští. Jak to udělat, aby si dítě léto užilo? A proč by se mělo i nudit? „Rozšíří se nám tím obzory,“ říká v Houpačkách Monika Čuhelová, školní psycholožka a expertka na duševní zdraví teenagerů a jejich rodičů.

Když Jana a Robert Vácovi čekali první dceru, prošli klasickým kolečkem ultrazvuků a screeningů, které neukazály nic zvláštního. Pak se jim narodila holčička s Downovým syndromem. „Dominika se narodila nečekaně, v 36. týdnu těhotenství během mé návštěvy v poradně v nemocnici. Druhý den nám lékaři potvrdili, že má Downův syndrom. Teprve pak jsme se dozvěděli, že je to poměrně časté,“ říká Dominičina máma Jana Vácová.

„Attachement je citová vazba, která vzniká v prvních dnech, v prvních měsících po narození. To, jak se utvoří, ovlivňuje celý náš život. Odráží se to v našich projevech, v komunikaci, ve všem,“ říká sociální pracovice a autorka anonymního instagramového blogu Deník socky.

„Když se vám potká založení rodiny s koupí nového auta a stěhováním, můžete se snadno dostat do velmi nezáviděníhodné situace,“ říká majetkový poradce Karel Bujko. „Snažím se pokládat ty správné otázky a přijít tak na souvislosti, na které rodina vůbec nemyslela.“

„Klasická námitka dospělých zní, že ‚je toho teď hodně'. Tím myslí diskuzi o sexuální orientaci a genderu. Já si myslím, že toho bylo vždycky stejně. Jen se to v minulosti potlačovalo,“ říká Kateřina Štiplová, lektorka primární prevence. „Je skvělé, že můžeme sami sebe vyjadřovat tak, jak potřebujeme.“

„Většina ovdovělých, kterým se snažíme pomoct, jsou mladí lidé, rodiče do pětačtyřiceti let. Přicházejí ale i starší, třeba otcové, kteří mají malé děti z druhého manželství. Pomáháme všem ovdovělým rodičům s nezaopatřenými dětmi,“ říká Petra Glosr Cvrkalová, ředitelka Nadačního fondu Vrba.

„Kde nejsou emoce, tam jsou nemoce.“ Tohle pořekadlo není jen obyčejnou říkankou, podle psycholožky Pavly Koucké nese i důležitou pravdu: potlačování emocí má velmi často negativní vliv na naše zdraví. Co dělá s našimi dětmi, když je nenecháme prožívat život? „Jsou tam nasnadě problémy ve vztazích,“ vysvětluje odbornice v magazínu Houpačky.

„Když vyrostete s tím, že nemáte žádnou hodnotu, ten pocit se násobí,“ říká výtvarnice Toy Box o své zkušenosti se sexuálním zneužitím. To zažila v dětství a trvalo roky, než si na trauma dokázala vzpomenout a začala ho správně léčit.

„První mýtus, který mě napadá, je ten, že jde o bezbolestný porod,“ říká dula Ivona Remundová. „Když žena předem ví, že její těhotenství skončí císařským řezem, vyrojí se kolem ní spousta nevyžádaných rad a pokusů o útěchu ve smyslu, že to bude aspoň míň bolet. Troufám si říct, že je to naopak, a že té bolesti je tam mnohem víc.“

„Bezradní rodiče někdy svoje dítě strachem paralyzují, aby je poslouchalo. Nějakou chvíli to asi funguje. Zároveň to výrazně zvyšuje úzkostnost dítěte. Má pak větší sklony na neznámé a nové situace reagovat úzkostí. Bojí se jet na školu v přírodě, bojí se spát samo u babičky,“ říká psycholog a psychoterapeut Jan Kulhánek.