Hovory

„Pokud jste lídr, tedy šéf, který dokáže svou chybu reflektovat, zmírnit a sdílet se svými podřízenými, dokážete také své lidi vést k tomu, že chyba není konec světa. Naopak je to přirozená věc, a to proto, že i lídr dělá chyby. Tohle pak u většiny lidí podporuje přirozenou autoritu – to nemluvím o autoritě dané firemní pozicí,“ vysvětluje hlubinná psycholožka Iva Linda Maruščáková.

„Odečítač obrazovky je schopen číst zjednodušeně všechno, co vidíte vizuálně na obrazovce. Je potřeba dodržovat pravidla, která se musí aplikovat už při programování internetové stránky,“ popisuje právnička Nicole Fryčová. Patří mezi občansky aktivní ženy, kterým nestačí status quo. Vede Odbornou skupinu pro přístupnost veřejné správy a veřejných služeb při Vládním výboru pro osoby se zdravotním postižením.

„Mám pocit, že kdyby spolu lidé uměli mluvit a kdyby se poslouchali, tak ten svět není v takovém stavu, v jakém je,“ myslí si Vladimír Javorský, filmový, divadelní a rozhlasový herec, který se ve volném čase věnuje i hudbě a tvorbě grafik. „Trápí mě neustále se opakující bilance rozhovorů, kdy člověk pořád omílá, co už jednou řekl, jakoby se odpověď už dopředu znala. Proto je možné, že někomu přijde, že se při rozhovorech trápím, ale není to tak,“ vysvětluje.

Eda Kriseová je spisovatelka a novinářka. V půlce 90. let napsala knihu s názvem Kočičí životy o dramatickém příběhu volyňských Čechů. Po letech vychází její román znovu a dostává úplně nové souvislosti kvůli válce na Ukrajině. Magdaléna Platzová je spisovatelka a novinářka a je dcera Edy Kriseové a koncem loňského roku vydala knihu o milence Franze Kafky, kterou nazvala Život po Kafkovi.

Jana Bílková je pedagožka, překladatelka a psycholožka, která učí na univerzitách třetího věku a říká, že studenti z řad seniorů a seniorek jsou specifičtí ve své motivaci – studují totiž z vlastní vůle. „Chtěla bych, aby si lidé hráli a trénovali si při tom mozek“, říká autorka čtyř knih s cvičeními pro rozvoj mentální kondice.

„Dluhy v renesančních Čechách ale znamenaly něco jiného, než jak to vnímáme my. Dovedu si ale představit, že společnost byla dluhy prorostlá, podobně jako ta naše. I ti prostí sedláci na venkově žili v dluhové společnosti,“ říká historik Jaroslav Čechura, autor mj. knihy Luxus na dluh? – Zadlužení české aristokracie v letech 1550–1650.

„Vidět vlka je velká vzácnost. Je velice chytrý, teritoriální a plachý,“ říká zoologický ředitel Safari parku v Dvoře Králové nad Labem Jaroslav Haimy Hyjánek. Park má i výzkumné pracoviště zaměřené hned několika směry, ale Královehradecký kraj, hlavně Broumovsko, je jedno z největších ohnisek konfliktu mezi divokou přírodou a člověkem, respektive vlkem a pastevci.

„Klasické psychiatrické paradigma stojí na diagnostice nemoci a odpovídající medikaci, která chorobu na základě biochemie ,nějak opraví‘. Nová metoda Otevřený dialog razí myšlenku, že ,nemoc‘ má souvislost s životem člověka a je reakcí na velký stres, změnu apod.,“ vysvětluje Jindřich Jašík, peer konzultant vyškolený v metodě Otevřený dialog. Sám se snaží přispět k destigmatizaci lidí s duševním onemocněním, jezdí po besedách a vypráví svůj příběh o cestě ze schizofrenie.

„Pojem Kunsthalle označuje instituci, která pracuje s místní scénou, se současným uměním a s dialogem mezi lokální a mezinárodní scénou. Nemusí to být sbírka, na rozdíl například od muzea. Je ale těžké definovat, co je muzeum versus co je Kunsthalle,“ říká Christelle Havranek, šéfkurátorka pražské Kunsthalle.

„Hra se světlem. V tom byl Jan Blažej Santini-Aichel mistr,“ říká správce kláštera v Kladrubech Milan Zoubek. „Santini neuvěřitelně prosvětluje barokní stavby, kdy v každou denní hodinu a každý den v roce se v prostoru stavby mění světelné podmínky. Postupně se osvětlují jednotlivé části kostela. A když zapadá slunce, tak se vám okny postupně rozehrává divadlo, nasvětlují se jednotlivé oltáře a je to úchvatná podívaná,“ dodává v pořadu Hovory.