Hovory

„Laboratorní maso se dnes ,vyrábí‘ především z luštěnin – z čočky nebo hrachu. A je to určitě strava budoucnosti, protože jejich pěstování je relativně levné. Kdyby se lidstvo – alespoň v našich zeměpisných délkách a šířkách – rozhodlo, že to zkusí, tak by to pomohlo hlavně ekologii,“ myslí si antropoložka jídla Eva Ferrarová, která přednáší na Filozofické fakultě UK. Podobně je to i s konzumací hmyzu.

„Když se dotýkám bytosti, která byla silná, opravdu tady kdysi žila a nějak se do nás vepsala, tak si z ní mohu hrozně vzít. Tím, že se s ní intimně stýkám. Protože herectví považuji za velmi intimní styk,“ prozrazuje herečka a scenáristka Lucie Trmíková.

„Investigativní novináři jsou specifickým druhem žurnalistů, mají i jiný způsob přemýšlení. Nesmírně ráda s nimi pracuji, protože je to obohacující,“ říká novinářka a zakladatelka serveru investigace.cz Pavla Holcová. „Všichni znají ten okamžik, kdy jejich hypotéza najednou začne dávat smysl. Někdy je to po třech měsících, klidně i po pěti letech, ale ten moment – takové to aha, tak takto to bylo – to je něco, proč stojí za to to dělat,“ dodává.

„Jsem z věřící rodiny a za komunistů jsem měla problém s kádrovými posudky – protože jsme do toho náboženství chodili a rodiče se obávali, že bych se nedostala ani na ten gympl,“ popisuje kancléřka pražského arcibiskupství Marie Kolářová. Je také advokátkou metropolitního církevního soudu a ženou, která vnímá svět v jeho komplexnosti, věcně i filozoficky, s vírou i s otazníky.

Ředitelka Potravinové banky pro Prahu a Středočeský kraj Věra Doušová tvrdí, že měsíční narůst lidí v nouzi je zatím pomalý. „Počty rostou ale jen maličko, není to nijak skokově. Skokově to bylo v době covidu nebo když začala válka, to chodili hlavně Ukrajinci. Ale teď je asi pětiprocentní měsíční nárůst, takže není nějak závratný,“ říká v pořadu Hovory.

Průvodce programu Dostuduj.fit organizace FOKUS Praha Michal Votava pomáhá středoškolákům i vysokoškolákům, u kterých se projeví problém s duševním zdravím, a nejen jim. „Když jsem objevil vysvětlení neurovědce Františka Koukolíka o tom, co se děje s mozkem během puberty, mnohé jsem pochopil. Tím, jak jim stoupá hladina sexuálních hormonů, ruší se mnoho nervových spojení, kterým byl mozek vybaven od dětství – abychom se naučili chodit, mluvit, jíst apod.,“ vysvětluje.

Spisovatelka Františka Jirousová opravuje statek po svém otci v malé vesnici na jihu Vysočiny jménem Prostřední Vydří. „Začala jsem tam jezdit v 17 letech, ze začátku jsem to považovala za místo svobody. S kamarádkou jsme tam jezdily jako do kouzelného prostoru, kde se mění pravidla světa a kde jsme mohly také psát,“ popisuje s tím, že pak začala vidět věci, které dřív neviděla.

Generační dělení filmařek a filmařů považuje čerstvý držitel Českého lva za krátký film Rituály režisér Damián Vondrášek za nesmysl. „Já se vůči tomuto dělení vymezil proto, jak se ve veřejném prostoru objevuje, že je někdo starý, že je 50+, a proto by neměl mít právo vyjadřovat se k určitým tématům. To mi přijde zbytečné, protože z praxe víme, že mnoho velkých filmařů se i v 70 letech vyjadřuje současným a aktuálním způsobem,“ vysvětluje.

Známý kadeřník Tomáš Arsov se narodil s ortopedickou vývojovou vadou, které se lidově říká golfová noha, dnes na něm ale nic nepoznáte. V dětství prodělal nejednu operaci, ale díky své umanutosti dokonce tančil na profesionální úrovni. Své útrapy prozradil až v autobiografické knize Když vlasy poslouchají. „Je dobré vědět, že se u nás každý druhý den narodí jedno dítě se stejnou vývojovou vadou – na světě jsou to každé tři minuty,“ vysvětluje.

Přezdívá se mu český Vangelis. Richard Pachman miluje hudbu, umí ji tvořit a působivě interpretovat. Vládne také štětcem a vnímá svět očima výtvarníka. Píše knihy. Má cit pro silné příběhy. On sám je silný příběh. Moderuje Eva Hůlková.