
Sign up to save your podcasts
Or


V minulých dvou letech byl tématem především COVID-19. Chřipka jako by neexistovala. Přitom chřipka dokázala pacienty zvláště s oslabenou imunitou přivést do velmi vážných stavů i v předcovidové době. Jak to bude letos? Otázky pro vedoucího Oddělení hygieny a epidemiologie MUDr. Petr Smejkal. Moje jméno je Markéta Šenkýřová a vy posloucháte podcast IKEM.
Až 50 % české populace trpí mírnými projevy chronického žilního onemocnění. Tzn. že na svých nohou pociťují bolesti, tíhu, únavu, pocity otékání, křeče, svědění nebo brnění. Proč je potřeba se i nad těmito zdánlivě drobnými problémy pozastavit? Odpoví MUDr. Tomáš Eckhardt z Oddělení neinvazivní kardiologie IKEM.
Každá třetí zářijová sobota patří Světovému dni dárců kostní dřeně. Letos připadá na 17. září. Ten den se na podporu dárcovství rozsvítí několik významných budov červenou barvou a budou se také vyznamenávat dárci. Čím vším si při darování musejí projít? Jak těžké je najít vhodného dárce a co vše se děje od momentu, kdy je vybrán pro konkrétního pacienta? O tom v podcastu tohoto týdne mluví Simona Hammerová, koordinátorka dárcovského centra Českého registru dárců krvetvorných buněk, který je součástí IKEM.
Před dvaceti lety, 1. 9. 2002, vstoupil v účinnost první transplantační zákon v historii České republiky. Přitom transplantace jako takové v Česku, resp. Československu probíhají už od roku 1966, kdy byla poprvé úspěšně transplantována ledvina Karlu Pavlíkovi. Proč zákon vznikl až po 36 letech? A proč je nutné mít speciální zákon pro transplantace? Odpoví vedoucí Odborného edukačního pracoviště pro dárcovství orgánů, doc. MUDr. Eva Pokorná, CSc.
Datová analýza umožňuje odpovídat na otázky, které si kladou vědci – lékaři všude kolem nás. Můžeme začít v minulosti: rok 1853, Londýn a epidemie cholery. Právě tady se poprvé projevila nutnost zapojit matematiku, zmapovat případy a najít ohniska nákazy. Mezi asi nejznámější případ patří i první randomizovaný klinický pokus navržený Austinem Bradfordem Hillem, který prokázal účinnost streptomycinu při léčbě tuberkulózy. Statistické metody jsou součástí každého výzkumu, najdeme je tam, kde je potřeba něco posoudit, zhodnotit nebo vyvodit závěry s požadovanou přesností. A v IKEM existuje Oddělení datového centra a Oddělení datových analýz. A právě tam pracuje i Ing. Ištván Módoš.
25 let pracovala s drogově závislými, 13 let se věnovala vězňům a prostitutkám a prostitutům. Nakonec se ale dostala k duchovní péči pro pacienty, jejich příbuzné a zdravotníky. Nemocniční kaplanka a koordinátorka duchovní péče IKEM Marie Immaculata Konvalinková v aktuálním podcastu vysvětluje, co její práce obnáší a komu může poskytnout pomoc a útěchu.
Přístroj ECMO se dostal do popředí zájmu veřejnosti v době největších vln covidové epidemie, tehdy kvůli neustálému monitorování dostupnosti intenzivní péče v Česku zněl jeho název, stejně jako mimotělní oběh, z médií téměř denně. Mimotělní oběh je ovšem daleko širší pojem. Napojují se na něj nejen pacienti na lůžkách intenzivní péče, ale používá se například během operací srdce. Jak? A co vše musí být dodrženo, zapojeno či kontrolováno, aby fungoval jak má? To je téma dalšího dílu podcastu IKEM s perfuziologem Kamilem Slavíkem z Kliniky kardiovaskulární chirurgie.
Zátěžová vyšetření srdce pomocí gamakamery, podrobná prohlídka stavu orgánu po transplantaci ledvin, vyšetření onkologických pacientů, ale třeba i stavu diabetické nohy u lidí s cukrovkou. To jsou jen některá z typů yyšetření prováděných na Pracovišti nukleární medicíny. Ročně jím v IKEM projde na 5 tisíc pacientů. Nukleární medicína je obor, používající k diagnostice a terapii chorob zavedení radioaktivních látek – takzvaných radiofarmak do těla nemocného. Právě o nich je podcast tohoto týdne s Ing. Lukášem Ondrákem, vedoucím Oddělení přípravy radiofarmak.
Každý z nás se někdy může dostat do situace, kdy je potřeba pomoci člověku v ohrožení života. Jak se zachovat a jak nejlépe poskytnou první pomoc? Co jsou nejčastější chyby a co by měl každý znát? Právě první pomoc – hlavně neodkladná resuscitace, tedy nepřímá srdeční masáž je tématem dnešního podcastu s paní doktorkou Lenkou Sentivanovou, která v rámci Oddělení vzdělávání v resuscitaci školí zaměstnance IKEM.
Hepatitida typu C je v západních zemích jednou z nejčastějších příčin chronického onemocnění jater, většina nemocných osob o svém onemocnění ale neví. V současné době dochází k přenosu HCV infekce nejčastěji při nitrožilní aplikaci drog, počet takovýchto osob v populaci stoupá a infekce se nevyhýbá ani ženám, které chtějí počít dítě. Přitom u infekční matky dojde k přenosu na dítě u 5 až 15%. Na téma žloutenka typu C a těhotenství odpovídá MUDr. Soňa Fraňková, Ph.D., zástupkyně přednosty pro klinickou hepatologii z Kliniky hepatogastroenterologie IKEM.
From the publisher's feed

13 Listeners

5 Listeners

35 Listeners

34 Listeners

0 Listeners

14 Listeners

14 Listeners

10 Listeners

5 Listeners

1 Listeners

9 Listeners

1 Listeners

0 Listeners

4 Listeners

0 Listeners