Je tu další speciální zákulisní epizoda podcastu Národního divadla. Tentokrát vás dramaturgyně Nina Jacques spolu s Janem Bidlasem vezmou na reprízu inscenace Oresteia. Ocitneme se na takzvané breptačce těsně před začátkem představení, na vlastní kůži zažijeme, jak to vypadá, když večer zachraňuje nápověda, a povečeříme mezi jednotlivými výstupy v pověstném divadelním bufetu.

Jan Bidlas je členem Činohry Národního divadla od roku 2006 a letos tak oslaví jubilejních dvacet let v angažmá. Povídali jsme si nejen o tom, jak toto období hodnotí, ale i o tom, co ho na divadelní práci stále naplňuje a proč u ní zůstává. Rozhovor se odehrává na pozadí inscenace Oresteia, a proto se nevyhýbá ani osobnějším úvahám nad otázkami, které toto dílo otevírá.

Jak se vyrovnat s rodinnou historií plnou násilí? Lze vůbec prolomit kruh viny a odplaty, který se přenáší z generace na generaci?

Volná adaptace Aischylovy antické trilogie v současném uchopení britského dramatika Roberta Ickea je vrstevnatým dramatem o nesmyslnosti války a bludném kruhu prolévání krve.

Chcete-li se dozvědět víc o samotné inscenaci, poslechněte si také epizodu K jádru věci: ORESTEIA.

Opera Rusalka v podání dua SKUTR v Národním divadle ožívá jako pohádka o nejhlubších touhách, vášních a nepřekročitelných hranicích mezi světem lidí a živlů. Dvořákova ikonická hudba, plná známých melodií a „hitů“, zde není jen nositelem emocí, ale skutečným vypravěčem. Každé postavě dává vlastní hudební jazyk a charakter – od temného Vodníka přes váhavého Prince až po ambivalentní Ježibabu.

Lze hudbou zachytit napětí mezi podvodním a lidským životem? Jaké bylo pro sopranistku Kateřinu Knežíkovou ztvárnit Rusalku jako němou postavu? A v čem je tento více než sto let starý příběh stále aktuální?

To vše se dozvíte v podcastu Národního divadla, kterým provází režiséři Lukáš Trpišovský a Martin Kukučka, dirigent Tomáš Netopil a sopranistka Kateřina Knežíková v titulní roli Rusalky. Uslyšíte záznam z premiéry z 8. března 2024.

Kdo je Werther? Mladý rozervaný existencialista s goethovským intelektem, nebo sentimentální ufňukanec, který se vyžívá v nešťastné zamilovanosti? Dokáže se opera obejít bez dobrého libreta? A jak vypadá operní inscenace, která si nezakládá na tom, že je takzvaně „moderní“ nebo „klasická“? V podcastu věnovaném Massenetově opeře Werther o tom všem přemýšlí dramaturg Ondřej Hučín.

V podcastu je užit zvukový záznam Massenetovy opery Werther v nastudování Opery Národního divadla z roku 2025. Účinkují: Arnheiður Eiríksdóttir (Charlotte), Alejandro del Angel (Werther), Jiří Brückler (Albert), Zuzana Marková (Sophie), Jerzy Butryn (Správce), členové Kühnova dětského sboru (sbormistr: Jiří Chvála) a Orchestr Národního divadla za řízení dirigenta Sebastiena Roulanda.

Opera Manon Lescaut vypráví dramatický příběh mladé krásky Manon, která touží jak po spalující lásce, tak po životě v luxusu. Romantický vztah jí nabízí mladý Des Grieux, který si ji ale ve své chudobě neudrží. Manon za značné podpory svého vypočítavého bratra Lescauta zakotví u bohatého, postaršího Geronta. Šťastná tu však není a její pád je na dohled. Operou Giacoma Pucciniho nás provází postava hráče, intrikána a manipulátora Lescauta, kterého hraje a zpívá Lukáš Bařák. Basbarytonista ze Vsetínska se rád noří do psychologie svých rolí a odkrývá v rozhovoru vrstvy jedné z postav, která zásadně ovlivňuje osud Manon. Jaké příležitosti vidí lstivý macho ve své mladší sestře? Jak využívá její krásy ve svůj prospěch? A pocítí vůbec lítost nad jejím koncem? Moderuje Jitka Kostelníková. 

V podcastu jsou užity ukázky z těchto nahrávek:

W. A. Mozart: Kouzelná flétna - duet Papageny a Papagena, dirigent: Petr Šumník, Orchestr JKO

Ruggiero Leoncavallo: Komedianti - zpívají Nicolae Herlea (1964) a Mario del Monaco (1961)

Děj baletu Liliom Johna Neumeiera líčí tragickou lásku zasazenou do prostředí zábavních parků ve Spojených státech třicátých let dvacátého století. Ve strhujícím příběhu sledujeme osud muže, který miluje, ale neumí svou lásku vyjádřit. Tento balet, syrový, něžný, nepohodlný i nesmírně lidský, představuje pro tanečníky výjimečnou hereckou výzvu.

O tom, jak se jí zhostili, se dozvíte v novém dílu podcastu Národního divadla od sólisty Giovanniho Rotola, představitele hlavní role Lilioma, a demisólistky Kristiny Kornové v roli svůdné paní Muškátové. V čem se svými postavami souzní a co si odnesli z nastudování baletu s Johnem Neumeierem, který byl v Praze osobně přítomen u zkoušek? Jaké je tančit s jazzbandem přímo na jevišti a jak je tento příběh ovlivnil v osobním životě?

Podcastem vás provede Kateřina Hanáčková. Dozvíte se také zajímavé souvislosti o literární předloze díla i o jeho uvedení na jevišti Národního divadla. 

V podcastu uslyšíte záznam Orchestru Národního divadla.

Formátem V hlavní roli slavíme jubilea členů Národního divadla. Tentokrát jde o jihomoravskou rodačku Martinu Preissovou, která na konci října oslavila padesátiny. Martina je v angažmá Národního divadla 25 let. Za tu dobu hrála mnoho postav od mladých žen po despotické matky a mohla taky pozorovat proměny Činohry od nultých let po současnost, o kterých citlivě přemýšlí.

Martina ze svých bohatých zkušeností vybrala tři inscenace, ke kterým se chtěla vrátit: Černé mléko, Zvony a Maryšu. Řeč ale přišla také na Paní Bovaryovou. Zvolené inscenace pro ni představují tři silná setkání s režisérskými osobnostmi – Janem Kačerem, J. A. Pitínským a Janem Mikuláškem, kteří ji zásadně obohatili v divadelním myšlení.

Národní divadlo cítí jako svůj maják, který ji drží na tvůrčí cestě a ke kterému se vrací i ze své bohaté mimodivadelní činnosti. Poslechněte si, kdo jí pomohl v Praze najít „moravský domov“, proč se po návratu z mateřských musela složitě „přehrávat“ do rolí maminek, v jaké inscenaci v sobě našla zlobu a proč má ráda stylizované herectví a sborovost.

V podcastu uslyšíte ukázky a hudbu z inscenací Černé mléko, Zvony, Maryša a Paní Bovaryová. Moderuje Jitka Kostelníková. 

Tělo na scéně vzbuzuje pozornost, obdiv i kritiku. Jak vnímají lidé různých performativních profesí svou tělesnost? Jak si svá těla připravují na náročné výkony? A kolik péče svým tělům věnují?

Diskuze herečky Jany Pidrmanové, operní pěvkyně Jekatěriny Krovatěvy, baletního tanečníka Marka Svobodníka a akrobata Matyáše Ramby otevírá témata, jako jsou bolest, fyzická křehkost, nahota, sexualita i proměna vztahu k vlastnímu tělu v různých životních etapách.

Kdy museli se svým tělem nejvíc bojovat a kdy si uvědomili jeho zranitelnost? Jak ženy na scéně ovlivňuje cyklus a co se mění v kariéře tanečníka, když je mu přes 40?

V tomto díle vás dramaturgyně Nina Jacques zve na festival Pražské křižovatky 2025 – mezinárodní divadelní přehlídku, která každoročně propojuje špičky současného evropského divadla s tvůrci z celého světa. Letos festival poprvé opouští prostory Nové scény Národního divadla a získává nomádský charakter, jenž odráží pohyb, otevřenost a hledání nových perspektiv v divadle i ve společnosti.

Hostem podcastu je Elia Rediger – švýcarský zpěvák, skladatel a performer, jehož tvorba se pohybuje na pomezí koncertu a divadla. Do Prahy přiváží svůj hudebně-divadelní projekt Caravan of LUV, který cestuje z města do města a vždy vytváří jedinečný zážitek formovaný konkrétním místem a publikem. Na festivalu se Elia představí s rituálním koncertem Healing Prague, který zazní 8. října 2025 ve 20.30 na dvoře Pražské křižovatky, tedy kostela sv. Anny.

Kompletní program festivalu:

Vstupenky a další informace na www.prazskekrizovatky.cz

Představte si pustou, vyprahlou krajinu, v níž stromy vyrůstají z nebe vzhůru nohama, řeka se proměnila v proud odpadků a mýtické nymfy z ní už nadobro zmizely.

Právě do tohoto podivného, snového světa nás zavádí inscenace Don Quijote. Pustá země, inspirovaná jednou z nejzásadnějších básnických skladeb 20. století od Thomase Stearnse Eliota.

Součástí této zvláštní krajiny je i samotný divák. Nesedí, jak bývá zvykem, v hledišti, ale ocitá se přímo na jevišti – z točny sleduje, jak se před ním otevírají nová dějiště a ožívají literární postavy, mezi nimi Don Quijote de la Mancha, věštec Tirésias nebo athénská princezna Prokné.

Činohra Národního divadla přenáší do budovy Státní opery odvážný site-specific projekt režijního dua SKUTR, který hledá odpovědi na cestu ven z krize a nabízí úvahy o lidské budoucnosti. Diváky vybízí, aby se nesnažili vše racionálně pochopit, ale aby se nechali vést vlastní fantazií.

Podcastem provází dramaturg Róbert Štefančík, režisér Lukáš Trpišovský a herečky Denisa Barešová a Marie Poulová. V podcastu jsou použité ukázky ze záznamu inscenace z první premiéry z 30. 4. 2025.

Ondřej Pavelka patří k nejvýraznějším českým hercům. Začínal v Divadle na okraji (dnešním A studiu Rubín), poté působil ve Studiu Ypsilon a také v Divadle Na zábradlí. Od roku 1993 je členem Činohry Národního divadla, kde ztvárnil více než šedesát rolí. Zároveň ale nikdy nepřestal hrát či režírovat na menších scénách a v nezávislých divadlech, kde pravidelně tvoří s mladou generací umělců a umělkyň.

Nyní Ondřej Pavelka slaví sedmdesáté narozeniny. A právě při této příležitosti jsme ho požádali, aby si pro náš podcast vybral čtyři své oblíbené inscenace, v nichž v Národním divadle hrál. Jeho výběr zahrnuje dvě různá nastudování největší české klasiky: Stroupežnického Našich furiantů a dále pak dvě divadelní adaptace – Návštěvu podle stejnojmenné povídky Emila Hakla a Kosmos na motivy románu Witolda Gombrowicze.

O těchto čtyřech inscenacích si povídá se svým dlouholetým přítelem a kolegou z Národního divadla Davidem Prachařem. Jejich rozhovor je nejen připomenutím čtyř významných rolí, ale také přátelským dialogem, jaký spolu mohou vést jen dlouholetí kolegové.

Ukázky jsou z inscenací: Naši furianti (2004), Návštěva (2018), Kosmos (2019) a Naši Furianti (2023). Hudba je z inscenace Kosmos. Průvodní hlas: Jitka Kostelníková.