Národní divadlo

Národní divadlo jako symbol české kultury a identity se od svého vzniku nezaměřovalo jen na zachování národních hodnot, ale také na zapojení do širšího evropského a světového kontextu.

Proč je pro naše soubory klíčové podporovat mezinárodní dialog a spolupráci? Jakou inspiraci čerpají ze zahraničí a co naopak můžou přinést světové scéně? A jaké prostředky používají k překonávání kulturních a jazykových rozdílů?

O tématech, která rezonují divadelním světem, si opět povídají dramaturgyně Činohry Nina Jacques, PR Baletu Kateřina Hanáčková, dramaturg Opery Ondřej Hučín a umělecký šéf Laterny magiky Radim Vizváry.

Užijte si poslech dalšího dílu Z druhé galerie. Uslyšíte hudbu z inscenací Naši furianti, Rusalka, Labutí jezero, Robot Radius, Kafka: Proces, Kylián – Mosty času, La traviata, Misantrop a Rej.

Co vás napadne jako první, když se řekne dětský domov?

Na tyto otázky se snažili najít odpovědi tvůrci inscenace Takže asi tak, kterými jsou mimo jiné i sami teenageři z dětských domovů. Podcastem nás provede režisér Janek Lesák spolu s dramaturgyní Natálií Strýčkovou Preslovou. Dále uslyšíte divadelní lektorku Zuzanu Kráľovou, scénografku Janu Hauskrechtovou, hudebního skladatele Jana Čtvrtníka a také některé z herců a hereček.

Režijně-dramaturgické duo známé pod názvem Janek & Natálka se spolu s teenagery scházelo více než půl roku. O tématu dlouze diskutovali, sbírali různé materiály a rozhovory a následně je improvizačně rozehrávali a různě měnili. „Máme rádi, když na jevišti vidíme spíš toho skutečného člověka než postavu, kterou hraje,“ říká Natálie Strýčková Preslová. „Ani u běžného zkoušení nás moc nebaví si něco připravit a potom někomu oznámit, že takhle to bude,“ doplňuje ji Janek Lesák.

Použité ukázky jsou ze záznamu generální zkoušky z 30. 8. 2024.

Coppélia narušuje klasické baletní archetypy. Místo princezen, princů, labutí či spících krasavic nám nabízí jednoduchý příběh dvou venkovanů, Franze a Swanildy, které brzy čeká svatba. Jejich láska však prochází zkouškou ve chvíli, kdy do jejich života vstoupí tajemná Coppélia. Kdo je krásná dívka sedící na balkoně? Proč Franze tolik přitahuje? A není na ní něco podivného? Náš balet vznikal v době, kdy společností hýbal technologický pokrok a snahy vytvořit umělého člověka. Lidé fascinovaly mechanické loutky a věřili, že jednoho dne mohou nahradit živé bytosti. Ačkoli Coppélia vychází z romantické baletní tradice 19. století, nese v sobě tyto nadčasové myšlenky.

Poslechněte si příběh o lásce, která musí rozlišit, co je skutečné a co je jen iluze. Soubor Národního divadla uvádí slavný balet v choreografii Ronalda Hynda a tanec doprovází hudba Léa Delibese. Podcastem provází PR baletu Kateřina Hanáčková a o napětí mezi lidským a umělým mluví také první sólisté Patrik Holeček a Alina Nanu.

Víte, jaký je rozdíl mezi operou, anti-operou a anti-anti-operou? Proč Ligeti psal slovo opera do čtyř uvozovek? A kdo je tady vlastně ten „velký kostlivec“? Ať už patříte k milovníkům opery, nebo ji z duše nesnášíte, právě pro vás je tu náš podcast o hodně divné hudebně divadelní grotesce Györgye Ligetiho Le Grand Macabre. Není vyloučeno, že po jeho poslechu budou operu nenávidět ti, kteří ji milovali, a její nepřátelé se do ní zamilují.

V podcastu zazní úryvky z těchto nahrávek:

Co se stane, když musí Národní divadlo zrušit představení kvůli nemoci? Poslechněte si živý dialog herců Igora Orozoviče a Pavla Neškudly, kteří odhalují, jak zvládají fyzické i psychické vypětí během náročné divadelní sezony, jak si chrání své osobní hranice a jaké výzvy přináší rychlé zaskakování za nemocného kolegu. V rozhovoru komentují konkrétní situaci, kdy byl Hamlet náhle nahrazen představením Kytice.

Podcastem provází Lukáš Trpišovský, umělecký ředitel Činohry Národního divadla, a vysvětluje, jak v takové situaci probíhají rozhodovací procesy. Co čeká nejen herce, ale i celý tým – a v neposlední řadě diváky, když do hry vstoupí nečekané okolnosti?

Ze slova „tajemství“ nepoznáte, jestli jde o jedno tajemství, nebo jich je více. A právě tak je to i s názvem nové smetanovské inscenace v Národním divadle. Co všechno skrývá, prozradí tento podcast. Kromě toho, kde se dají najít pravé poklady, se třeba dovíme i to, co se děje na divadelním jevišti, když je opona dole, a odhalena budou i tajemství spojená s touto operou a osobností jejího autora.

V podcastu jsou užity ukázky z těchto nahrávek:

Pracovním nástrojem herečky je její tělo. Ovlivní změna tělesného stavu roli na jevišti? Jak dlouho se dá těhotenství maskovat a které scény začnou být nebezpečnější než dřív? Jaké to je, když se herečka ocitne v roli matky?

Takové otázky pokládala herečkám Magdaléně Borové, Veronice Lazorčákové a Martině Preissové jejich kolegyně, dramaturgyně Činohry ND Nina Jacques. Mateřství je intimní, ale zároveň veřejné téma. V podcastu se herečky svěřují se svými pocity viny, závisti, nerozhodnosti či smutku ale samozřejmě také radosti, naplněnosti a nadhledu.

Podcast V HLAVNÍ ROLI vzniká vždy, když někdo z našich souborů slaví kulaté narozeniny. Do křesla oslavence tentokrát zasedl charismatický herec IGOR OROZOVIČ, kterému bude v létě čtyřicet. Se svým kamarádem a hereckým kolegou FILIPEM KAŇKOVSKÝM mluví o svých třech zásadních rolích na jevištích Národního divadla. Role si Igor sám vybral, čím jsou pro něj právě tyto tři postavy zásadní?

Igor s Filipem vzpomínají na inscenaci STRAKONICKÝ DUDÁK v režii J. A. Pitínského, kde se Igor coby titulní Švanda dudák vydává do světa a narazí na prohnaného Vocílku, kterého hrál právě Filip. Kdo je česká postavička dudáka v naší národní báchorce? Naučil se Igor hrát na dudy? A proč byl na plakátě Igor coby rocker? Jaký byl Igorův nástup do Národního divadla? A jak se staví Igor s Filipem k věčnému dilematu, zda má Národní divadlo posouvat hranice a experimentovat? Uslyšíte například, jak Igor říká, že Mozart by dnes rozhodně skládal na Macu. Souhlasíte?

Dále bude řeč o inscenaci PLUKOVNÍK ŠVEC v režii Jiřího Havelky. V titulní roli se tentokrát představil Filip Kaňkovský a Igor hrál jeho nejlepšího přítele, rázovitého Kalužu. Kdo z nás zná zapomenuté osudy českých legionářů? Nad Kalužou Igor přemýšlí, jak tvoří postavu. Pomáhá mu přízvuk, nebo kostým?

Na poslední z vybraných inscenací se můžete stále vydat do Národního divadla. V HAMLETOVI režijního dua SKUTR hraje Igor překvapivě postavu Claudia, tedy Hamletova strýce. Co se stane, když je Claudius obsazen jako Hamletův vrstevník a královna Gertruda je vedle něj najednou o dost starší? A proč se Igorovi v divadle říká „Igor Otázkovič“? 

V podcastu slyšíte ukázky ze zmíněných inscenací:

Strakonický dudák (režie J. A. Pitínský, premiéra 19. 1. 2014) s Igorem Orozovičem coby Švandou dudákem. Postavu Vocílky zde alternoval Filip Kaňkovský s Karlem Dobrým, v ukázkách slyšíte Karla Dobrého.

Plukovník Švec (režie Jiří Havelka, premiéra 25. 10. 2018). Titulní postavu Plukovníka Švece ztvárnil Filip Kaňkovský, Igor Orozovič hrál roli Kaluži.

Hamlet (režie SKUTR, premiéra 7. 12. 2023), kde stále můžete vidět Igora Orozoviče jako Claudia.

O inscenaci Hamlet si můžete poslechnout podcast K jádru věci: HAMLET - https://open.spotify.com/episode/6GaGtdyQ9SyhFNhlJdBIRS?si=313da064b45546f2

A Igor s Filipem doporučují podcast Speciál: PROFESOR MARTIN HILSKÝ O HAMLETOVI - https://open.spotify.com/episode/31nKluIzw5aXYQMOJp9S7N?si=577d4de4f40449c6

Kterou premiérovou inscenaci viděl Martin Kukučka nejčastěji? Jaká scéna v inscenaci Ještě chvilku chytá Lukáše Trpišovského za srdce? Na jaké tituly se můžeme těšit v nadcházející sezoně? A kteří tvůrci na nich budou pracovat?

Na tyto otázky hledají odpovědi umělečtí ředitelé Činohry ND Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský (SKUTR), kteří se v první polovině podcastu ohlédnou za letošními premiérami a podělí se o své dojmy z jejich realizací. V druhé polovině představí sedm premiérových titulů nadcházející sezony a představí tvůrce, které pro spolupráci s Národním divadlem oslovili, a prozradí také proč.

Pro SKUTRY je důležité nechat lidem, kterým věří, prostor, aby mohli tvořit a hledat nové výzvy a formy. „Když se to nepovede, tak maximálně někomu zkazíme večer, ale když se to povede, tak člověk může odcházet s neskutečným zážitkem,“ říká Martin Kukučka. Jak umělečtí šéfové připravují půdu pro umělce, kteří budou na prknech ND debutovat? Čím se snaží oslovit další diváky? A proč nemá být divadlo konceptem, ale zážitkem?

Použité ukázky jsou ze záznamů inscenací Cherry man, Hamlet, Ještě chvilku, Mefisto, Bílá voda a Pýcha a předsudek.

Co se stane během jednoho představení v zákulisí? Přinášíme další díl podcastu Národního divadla, v němž vás dramaturgyně Nina Jacques vezme tam, kam se jako návštěvníci divadla nepodíváte. Tentokrát si vybrala inscenaci Cherry Man, kterou strávila v zákulisí s Robertem Miklušem. Povídali si nejen o jeho roli v této nekompromisní černé komedii, ale i o smyslu divadelního angažmá a herectví vůbec.

Robert Mikluš prozradí, jak funguje divadelní oheň, provede vás svými rituály před výkonem a ukáže vám nejdůležitější místa pro herce ve Stavovském divadle.

Cherry Man je poslední hra ruského dramatika Ivana Vyrypajeva, který momentálně žije v polském exilu. Ve své nejnovější hře, kterou napsal přímo pro Národní divadlo, se se svým typickým ostrým humorem i poetičností vyrovnává s osobními pocity viny, které jako Rus pociťuje po ruském vpádu na Ukrajinu. Cherry Man je černá absurdní komedie, u které nebudete vědět, jestli se smát nebo brečet. Provokativní humor, který se nezastaví před ničím. Komedie o konci višňové epochy, příběh o konci civilizace. Chcete-li se o samotné hře a inscenaci dozvědět víc, poslechněte si díl „K jádru věci“ věnovaný právě Cherry Manovi.