Děj baletu Liliom Johna Neumeiera líčí tragickou lásku zasazenou do prostředí zábavních parků ve Spojených státech třicátých let dvacátého století. Ve strhujícím příběhu sledujeme osud muže, který miluje, ale neumí svou lásku vyjádřit. Tento balet, syrový, něžný, nepohodlný i nesmírně lidský, představuje pro tanečníky výjimečnou hereckou výzvu.

O tom, jak se jí zhostili, se dozvíte v novém dílu podcastu Národního divadla od sólisty Giovanniho Rotola, představitele hlavní role Lilioma, a demisólistky Kristiny Kornové v roli svůdné paní Muškátové. V čem se svými postavami souzní a co si odnesli z nastudování baletu s Johnem Neumeierem, který byl v Praze osobně přítomen u zkoušek? Jaké je tančit s jazzbandem přímo na jevišti a jak je tento příběh ovlivnil v osobním životě?

Podcastem vás provede Kateřina Hanáčková. Dozvíte se také zajímavé souvislosti o literární předloze díla i o jeho uvedení na jevišti Národního divadla. 

V podcastu uslyšíte záznam Orchestru Národního divadla.

Formátem V hlavní roli slavíme jubilea členů Národního divadla. Tentokrát jde o jihomoravskou rodačku Martinu Preissovou, která na konci října oslavila padesátiny. Martina je v angažmá Národního divadla 25 let. Za tu dobu hrála mnoho postav od mladých žen po despotické matky a mohla taky pozorovat proměny Činohry od nultých let po současnost, o kterých citlivě přemýšlí.

Martina ze svých bohatých zkušeností vybrala tři inscenace, ke kterým se chtěla vrátit: Černé mléko, Zvony a Maryšu. Řeč ale přišla také na Paní Bovaryovou. Zvolené inscenace pro ni představují tři silná setkání s režisérskými osobnostmi – Janem Kačerem, J. A. Pitínským a Janem Mikuláškem, kteří ji zásadně obohatili v divadelním myšlení.

Národní divadlo cítí jako svůj maják, který ji drží na tvůrčí cestě a ke kterému se vrací i ze své bohaté mimodivadelní činnosti. Poslechněte si, kdo jí pomohl v Praze najít „moravský domov“, proč se po návratu z mateřských musela složitě „přehrávat“ do rolí maminek, v jaké inscenaci v sobě našla zlobu a proč má ráda stylizované herectví a sborovost.

V podcastu uslyšíte ukázky a hudbu z inscenací Černé mléko, Zvony, Maryša a Paní Bovaryová. Moderuje Jitka Kostelníková. 

Tělo na scéně vzbuzuje pozornost, obdiv i kritiku. Jak vnímají lidé různých performativních profesí svou tělesnost? Jak si svá těla připravují na náročné výkony? A kolik péče svým tělům věnují?

Diskuze herečky Jany Pidrmanové, operní pěvkyně Jekatěriny Krovatěvy, baletního tanečníka Marka Svobodníka a akrobata Matyáše Ramby otevírá témata, jako jsou bolest, fyzická křehkost, nahota, sexualita i proměna vztahu k vlastnímu tělu v různých životních etapách.

Kdy museli se svým tělem nejvíc bojovat a kdy si uvědomili jeho zranitelnost? Jak ženy na scéně ovlivňuje cyklus a co se mění v kariéře tanečníka, když je mu přes 40?

V tomto díle vás dramaturgyně Nina Jacques zve na festival Pražské křižovatky 2025 – mezinárodní divadelní přehlídku, která každoročně propojuje špičky současného evropského divadla s tvůrci z celého světa. Letos festival poprvé opouští prostory Nové scény Národního divadla a získává nomádský charakter, jenž odráží pohyb, otevřenost a hledání nových perspektiv v divadle i ve společnosti.

Hostem podcastu je Elia Rediger – švýcarský zpěvák, skladatel a performer, jehož tvorba se pohybuje na pomezí koncertu a divadla. Do Prahy přiváží svůj hudebně-divadelní projekt Caravan of LUV, který cestuje z města do města a vždy vytváří jedinečný zážitek formovaný konkrétním místem a publikem. Na festivalu se Elia představí s rituálním koncertem Healing Prague, který zazní 8. října 2025 ve 20.30 na dvoře Pražské křižovatky, tedy kostela sv. Anny.

Kompletní program festivalu:

Vstupenky a další informace na www.prazskekrizovatky.cz

Představte si pustou, vyprahlou krajinu, v níž stromy vyrůstají z nebe vzhůru nohama, řeka se proměnila v proud odpadků a mýtické nymfy z ní už nadobro zmizely.

Právě do tohoto podivného, snového světa nás zavádí inscenace Don Quijote. Pustá země, inspirovaná jednou z nejzásadnějších básnických skladeb 20. století od Thomase Stearnse Eliota.

Součástí této zvláštní krajiny je i samotný divák. Nesedí, jak bývá zvykem, v hledišti, ale ocitá se přímo na jevišti – z točny sleduje, jak se před ním otevírají nová dějiště a ožívají literární postavy, mezi nimi Don Quijote de la Mancha, věštec Tirésias nebo athénská princezna Prokné.

Činohra Národního divadla přenáší do budovy Státní opery odvážný site-specific projekt režijního dua SKUTR, který hledá odpovědi na cestu ven z krize a nabízí úvahy o lidské budoucnosti. Diváky vybízí, aby se nesnažili vše racionálně pochopit, ale aby se nechali vést vlastní fantazií.

Podcastem provází dramaturg Róbert Štefančík, režisér Lukáš Trpišovský a herečky Denisa Barešová a Marie Poulová. V podcastu jsou použité ukázky ze záznamu inscenace z první premiéry z 30. 4. 2025.

Ondřej Pavelka patří k nejvýraznějším českým hercům. Začínal v Divadle na okraji (dnešním A studiu Rubín), poté působil ve Studiu Ypsilon a také v Divadle Na zábradlí. Od roku 1993 je členem Činohry Národního divadla, kde ztvárnil více než šedesát rolí. Zároveň ale nikdy nepřestal hrát či režírovat na menších scénách a v nezávislých divadlech, kde pravidelně tvoří s mladou generací umělců a umělkyň.

Nyní Ondřej Pavelka slaví sedmdesáté narozeniny. A právě při této příležitosti jsme ho požádali, aby si pro náš podcast vybral čtyři své oblíbené inscenace, v nichž v Národním divadle hrál. Jeho výběr zahrnuje dvě různá nastudování největší české klasiky: Stroupežnického Našich furiantů a dále pak dvě divadelní adaptace – Návštěvu podle stejnojmenné povídky Emila Hakla a Kosmos na motivy románu Witolda Gombrowicze.

O těchto čtyřech inscenacích si povídá se svým dlouholetým přítelem a kolegou z Národního divadla Davidem Prachařem. Jejich rozhovor je nejen připomenutím čtyř významných rolí, ale také přátelským dialogem, jaký spolu mohou vést jen dlouholetí kolegové.

Ukázky jsou z inscenací: Naši furianti (2004), Návštěva (2018), Kosmos (2019) a Naši Furianti (2023). Hudba je z inscenace Kosmos. Průvodní hlas: Jitka Kostelníková.

Novou divadelní sezonu otevíráme dalším dílem podcastu Národního divadla, a to s již čtvrtou výpravou do míst, kam běžně diváci nevstoupí. Dramaturgyně Nina Jacques tentokrát zavítala do zákulisí představení Naši furianti, kde večer strávila s herečkou Pavlou Beretovou. Tahle velká česká hra zůstává stále aktuální napříč generacemi, napříč dobami. V čem její dnešní sílu vidí Pavla a její kolegyně? I o tom uslyšíte v rozhovorech těsně před začátkem představení přímo v maskérně a společně s námi zažijete neopakovatelné chvíle mezi výstupy, doslova za kulisami na jevišti.

Pavla Beretová je členkou činoherního souboru Národního divadla od roku 2008. Už během studia na DAMU hostovala v Cyranovi z Bergeracu, inscenaci, kterou kdysi sama viděla jako divačka z horní galerie při své první návštěvě Národního divadla. Jaké to je stát dnes na stejném jevišti? A jak vnímá rozdíl mezi herectvím pro kameru a pro divadlo? Letos získala dvě nejprestižnější filmová ocenění a to Českého lva a Cenu české filmové kritiky. Jaký to má dopad na její práci a vnímání herectví?

V Našich furiantech režiséra Martina Františáka ztvárňuje Markýtku, cestující obchodnici, která přichází do Honic právě ve chvíli, kdy se boj o místo ponocného mění v souboj o čest a pravdu. Postavy žen, které se nebojí jít proti proudu, jsou Pavle blízké. Ostatně jednou z jejích nejvýraznějších rolí byla v minulé sezoně derniérovaná Maryša. Jaká je ale její Markýtka? I o tom si povídá s Ninou Jacques v zákulisí Národního divadla. A mimochodem, víte, s kým Pavla sdílí šatnu už téměř 20 let? Poslechněte si nový díl podcastu!

Budova Nové scény je už přes čtyřicet let neodmyslitelnou součástí kulturní mapy Prahy. Mnozí diváci si ji spojují především s Laternou magikou, která tu nepřetržitě působí od roku 1992. Letos v létě se však Nová scéna na dvě sezony uzavřela, protože začala její dlouho plánovaná rekonstrukce.

Zatímco ikonická skleněná fasáda, točité schodiště a zelený serpentinový interiér zůstanou zachovány, uvnitř budovy vznikne nový komorní sál, moderní zkušebny i zázemí pro tvůrce. Zcela nové podoby se dočká také hlavní hlediště a kavárna.

Co tahle proměna znamená pro provoz Národního divadla? Jak zasáhne Laternu magiku a její diváky? Kam se přesunou inscenace a co všechno nás čeká, až se Nová scéna znovu otevře?

O tom si povídají umělecký šéf Laterny magiky Radim Vizváry a vedoucí jevištního provozu Jan Veselý. Moderuje Jitka Kostelníková. Natáčení podcastu proběhlo 26. 6. 2025.

Koncepce doprovodných programů Národního divadla ND+ vznikla v hlavě divadelní lektorky Daniely von Vorst už před deseti lety. Jak se jí dařilo prosadit nápad uvnitř divadla, ale i směrem k veřejnosti? Proč si na začátku připadala jako ufon? Poslechněte si, kudy vedla cesta projektu ND+ k současnému stavu, kdy za poslední sezonu navštívilo programy téměř 27 tisíc lidí, jak se osobnost divadelních lektorů a lektorek propisuje do podoby programů, nebo co vše se pro veřejnost chystá během rekonstrukce Nové scény. Daniela von Vorst hovoří také o Asociaci divadelních lektorů, kterou založila v roce 2020, i o předpokladech pro práci s publikem a prostorách Národního divadla, kam ráda vodí návštěvníky.

V epizodě uslyšíte ukázky z programu lektorky Dominiky Mithofer Národní vzdorující mapující události kolem Pražského povstání.  

U jednoho stolu se naposledy v této sezoně setkávají PR Baletu Kateřina Hanáčková, dramaturgyně Činohry Nina Jacques a dramaturg Opery Ondřej Hučín. Společně se ohlížejí za nejsilnějšími momenty uplynulé sezony Národního divadla, ale hlavně poodhalují, na co se diváci mohou těšit v té nadcházející.

Co přivedlo baletní soubor k rozhodnutí příští zimu uvést Louskáčka s novou scénickou a kostýmní výpravou? V čem je Frankenstein v novém činoherním zpracování nečekaně lidský a proč s ním můžeme soucítit? A jak se téma relativity světa odrazí v chystaných operních inscenacích?

Poslechněte si poslední díl podcastu Z druhé galerie tak, jak ho znáte. V příští sezoně se totiž můžete těšit na jeho novou podobu.

Použité ukázky jsou ze záznamů inscenací Lear, Privatizace, Slunečník, Měsíčník a Větrník, 27'52“, Louskáček a Sarkasmy.