Národní divadlo

Rok 2023 je pro Novou scénu rokem mimořádným hned ze dvou důvodů. Před sto lety se narodil architekt, jenž jí vdechl podobu, kterou dnes ještě stále můžeme bez zásahů objevovat, Karel Prager. A v roce 1983 se budova Nové scény pro diváky poprvé otevřela, tudíž letos slaví své 40leté výročí. Dramaturgyně Činohry ND Nina Jacques vás vezme po stopách této výjimečné budovy, která je součástí Národního divadla. Nová scéna po letech provozu potřebuje rekonstrukci a v tomto díle se podíváme na to, jak ji rekonstruovat, jak využít tuto příležitost k tomu, aby se Nové scéně vdechl nový život a zároveň se zachoval genius loci.

V tomto díle podcastu se seznámíte s vedoucím jevištního provozu Janem Veselým, historičkou architektury Martinou Koukalovou a s technickým ředitelem Národního divadla Václavem Pelouchem.

Jak téma žena a násilí prostupuje repertoárem Národního divadla? Jak se liší jeho zobrazování v baletu, opeře a činohře? A jak rezonuje diváky (divačkami) a tvůrci (tvůrkyněmi)? Téma budeme ohledávat na příkladech několika inscenací. Seznámíme se s vývojem ženských hrdinek a nahlédneme i do zákulisí divadelní tvorby.

V tomto díle podcastu uslyšíte dramaturgyni Činohry Ninu Jacques, šéfdramaturga Opery Ondřeje Hučína a PR Baletu Kateřinu Hanáčkovou. Zazní také hudební ukázky z Pucciniho opery Tosca a z dramatického baletu Johna Neumeiera Tramvaj do stanice Touha. 

O divadelním souboru, o lásce k herectví a o divadle jako o zaměstnání

Na konci léta 2023 uvede ND Young na jevišti Nové scény inscenaci s názvem Rozvod –⁠ Věc veřejná. Ta bude výsledkem stejnojmenného kurzu, který reflektoval rozpad Československa pohledem teenagerů na současné vztahy Čechů a Slováků. Projekt spojil patnáct mladých lidí z České a Slovenské republiky, kteří za pomoci divadelních profesionálů připravili autorskou inscenaci, přičemž se opírali o metody dokumentárního divadla. Díky grantu Erasmus+ se kurz mohl realizovat během celého roku jako mezinárodní projekt ve spolupráci se Soukromou konzervatoří z Topoľčan (SK), festivalem Divadelní Nitra (SK) a spolkem Díky, že můžem.

Romantický příběh víly – sylfidy – a mládence Jamese dojímá diváky již 190 let a nyní ožívá ve Státní opeře v Praze. Jeden z prvních romantických baletů La Sylphide byl poprvé uveden v Paříži v roce 1832. Autorem původní choreografie byl Filippo Taglioni, ale známější je verze Augusta Bournonvilla. A právě v jeho jevištní syntéze literatury, tance, hudby a výtvarna získal pohádkový příběh o (ne)smrtelné víle a (ne)zamilovaném Jamesovi trvalý život ve světové baletní tradici.

V 30. letech 19. století vstoupili na baletní scénu víly a elfové, rusalky a sylfidy a v téhle epizodě podcastu Národního divadla se seznámíte s příběhem jedné z nich. Inscenací vás provede PR Baletu ND Kateřina Hanáčková. Víte, která balerína se postavila na špičky jako první? Kateřina vám odvypráví, jak se v Paříži začátkem 19. století zrodil špičkový tanec a provede vás příběhem, který odstartoval vlnu romantických baletů a snového bílého nadpřirozena, které k nim bytostně patří. Dozvíte se taky, v čem je specifická bournonvillská taneční technika a jaké taneční styly jsou pro dnešní profesionální baletní soubor nepostradatelnou pohybovou výbavou.

Ve studiu ji ve vyprávění doplní sólistka Baletu ND Kristýna Němečková, která je obsazená do dvou rolí - tančí jednu ze sylfid a taky hraje čarodějnici Madge. Soubor pracoval s významným pokračovatelem Bournonvillova choreografického odkazu Johanem Kobborgem, autorem současné realizace baletu. Kristýna přiblíží, jak se zvykalo na specifika tohoto původem dánského stylu, založeného na dokonalosti tance a výrazové pantomimě. V podcastu uslyšíte hudební záznam Orchestru Národního divadla.

Podcast K JÁDRU VĚCI. Pokud jste inscenaci viděli a chcete se dozvědět víc. I pokud se do divadla teprve chystáte. Nebo jen tak. Ale pozor: PODCAST MŮŽE PROZRAZOVAT DĚJ.

Arnheiður Eiríksdóttir got stunning reviews for her role as Octavian in Richard Strauss’s opera Der Rosenkavalier (The Knight of the Rose). Some critics even said it is a role of her lifetime. Who is this Octavian? And who is Adda? Octavian is a man, or to be precise - is a boy, who disguised himself as a woman. It is one of - so called - opera trousers roles. Der Rosenkavalier is about fleeting love, unbearable ticking of time or the need to let go. Does this sound like a comedy? And can a comedy be heartbreaking? How is humour made in opera? In the Starring podcast Lucie Kryzová looks for the parallels between the role and its interpret. What does Adda think about her success? How did she prepare for this demanding part? And why does she imagine that her hands are big?

You can also listen to this podcast with Czech translation narrated by actress Jindřiška Dudziaková. 

Arnheiður Eiríksdóttir, islandská mezzosopranistka, získala za roli Octaviana z opery Richarda Strausse Růžový Kavalír nadšené recenze. Někteří dokonce psali, že se jedná o její životní roli. Kdo je Octavian? A kdo je Adda, jak se Arnheiður zkráceně říká? Octavian je muž, lépe řečeno kluk, který se ale převléká za ženu. Jedná se o jednu z operních „kalhotkových rolí“. Opera Richarda Strausse je o pomíjivosti lásky, nemilosrdném plynutí času a nutnosti občas nechat lásku jít. Že vám to nezní jako komedie? A může být komedie srdcervoucí? Jak se tvoří humor v opeře? V podcastu V roli hledá Lucie Kryzová paralely mezi rolí a jejím interpretem. Jak se Adda na náročnou roli připravovala? A proč si představuje, že má velké ruce?

Podcast si můžete poslechnout také v anglické verzi bez překladu. Český překlad načetla herečka Činohry Národního divadla Jindřiška Dudziaková.

„Záhady nutí člověka přemýšlet, a tím mu škodí zdraví!“, říká jedna z postav inscenace Laterny magiky POE. Uhrančivý svět Edgara Allana Poea je přitom záhad plný k prasknutí. Režisérka a choreografka Lenka Vagnerová je Poem a jeho tvorbou zcela pohlcena. A zve vás na divadelní „plavbu emocemi a vizemi“ tohoto rozporuplného autora. Tušili jste, že ač je Edgar Allan Poe považován za zakladatele moderní detektivky a mistra hororu, je jeho tvorba také plná ironie a grotesky? Inscenace POE je fyzické taneční divadlo s podmanivou hudbou Ivana Achera. Jeviště je mozaikou karikaturních kostýmů Evy Jiřikovské a nad herci i tanečníky se nebezpečně vznáší obrovské kyvadlo. „Je to groteska, psycho a taky sexy show!“, říká v podcastu Tereza Marečková, která hraje samotného autora. Poeové jsou ale v inscenaci dva - zmíněná Tereza Marečková a Vladimír Javorský. Proč? A víte, jak napsat dobrý článek? A že v něm za žádnou cenu nesmíte zmínit chleba s máslem? Lenka Vagnerová vás v podcastu provede onou scénickou plavbou, kde proplujete od temnoty Jámy a kyvadla až k obrovské nadsázce a humoru. Nechte se uhranout...