Národní divadlo

Zakletá princezna se v den svých narozenin píchne do prstu a usne. Spolu s celým královstvím spí dlouhých sto let, než je vysvobozena polibkem z pravé lásky. Ano, Spící krasavice je balet na motivy pohádky, kterou od bratří Grimmů známe jako Šípkovou Růženku. Národní divadlo uvedlo tento výpravný balet s hudbou Petra Iljiče Čajkovského v choreografii věhlasné primabaleríny Márcii Haydée v české premiéře online. Před živými diváky se princezna Aurora probudí z dlouhého spánku 16. září 2021 na jevišti Státní opery - a spolu s ní snad i symbolicky živá kultura. Márcia Haydée vypráví o nesmrtelném souboji dobra a zla v každém z nás, o všudypřítomné dualitě. Kdo je zlá víla Carabosse a proč je tančena mužem? Podcastem vás provede PR Baletu Kateřina Hanáčková a prozradí vám například, kde v klasickém baletu najdete kroky inspirované objevem elektřiny. O tom, jak se pracuje s baletní legendou, vypráví dvě představitelky Aurory - první sólistka Nikola Márová a sólistka Irina Burduja. Vyprávění doprovází na klavír korepetitor Baletu a dirigent Sergej Poluektov. 

Ivu Janžurovou můžeme bez rozpaků označit za nejznámější českou herečku. Má fanoušky mezi divadelními, filmovými i televizními diváky. Respektují ji kritici i kolegové napříč generacemi. Je slavná i svým výrokem, že slaví čtyřikrát dvacáté narozeniny, a to zrovna v těchto dnech. V souboru Národního divadla je Iva Janžurová od roku 1987, nastudovala zde přes třicet většinou hlavních nebo zcela zásadních rolí. Poprosili jsme ji, aby si do našeho podcastu zvolila čtyři role, o kterých si s námi bude povídat: a zde je její výběr. Zásadním milníkem v její kariéře byla role Winnie v Beckettových Šťastných dnech. Pokračovat budeme rolí Šošany ve hře Mikve izraelské dramatičky Hadar Galron a Raisou Gurymžskou z Ostrovského dramatu Les. Poslední bude role britské královny Alžběty v Audienci u královny od Petera Morgana, kterou můžete na jevišti Stavovského divadla stále vidět. Podcastem o věčně mladé Ivě Janžurové vás provede Taťjana Medvecká, herečka Činohry Národního divadla. Scénář dílu napsala Marta Ljubková, šéfdramaturgyně Činohry ND. V podcastu V hlavní roli: IVA JANŽUROVÁ jste slyšeli ukázky z inscenací: Šťastné dny, Mikve, Les a Audience u královny. Hudba užitá v podcastu je rovněž hudbou z inscenací. U inscenace Šťastné dny hraje ukázka z opery Franze Lehára Die lustige Witwe (Veselá vdova), v podání Bojidary Kouzmanové - Vladar. 

Třicátá léta minulého století. Svět prochází dobou převratných změn a nad Evropou se stahují mračna. V Německu se dostává k moci Hitler a s ním přichází nacistická estetika. Před Berlínskou státní operou hoří na hranici „nežádoucí“ knihy, pořádají se výstavy „Zvrhlého umění“ a „Zvrhlé hudby“. Režimem jsou perzekuováni všichni, kteří nesplňují měřítka nacistického režimu. Řada hudebních skladatelů se tak dostává do kategorie „nežádoucích“ pro svůj židovský původ. Po vydání Norimberských zákonů zbývá již jen krůček k plynovým komorám. A hudba těchto nežádoucích skladatelů? Ta měla být navždy zapomenuta. Musica non grata neboli Nežádoucí hudba je čtyřletý projekt Opery Národního divadla, který připomíná tvorbu skladatelů pronásledovaných nacistickým režimem. A o tomto projektu a také o tom, co to byla „nežádoucí“ hudba, bude hovořit se svými hosty Denisa Rausch, PR Opery Národního divadla. 

Projekt Musica non grata vzniká za finanční podpory Velvyslanectví Spolkové republiky Německo v Praze. 

Část závěrečného sboru z Wagnerovy opery Mistři pěvci norimberští v podání Saského státního orchestru Drážďany, Sboru Státní opery v Drážďanech a Sboru lipského rozhlasu s dirigentem Herbertem von Karajanem na nahrávce vydavatelství EMI Classics.

Části ze Stravinského Svěcení jara v podání Londýnského filharmonického orchestru s dirigentem Leonardem Bernsteinem na nahrávce vydavatelství Sony Classical.

Části z Mahlerovy Symfonie č. 1 v podání České filharmonie s dirigentem Václavem Neumannem na nahrávce vydavatelství Supraphon.

Část ze suity Krásovy opery Brundibár v podání Orchestru Státní opery s dirigentkou Janou Cecilií Mimrovou.

Část Krásovy Symfonie pro malý orchestr a alt v podání Orchestru Státní opery s dirigentem Karlem-Heinzem Steffensem.

Část Haasovy Předehry pro rozhlas, op. 11, pro malý orchestr, mužský kvartet a recitaci v podání sólisty Jiřího Hájka a Orchestru Státní opery s dirigentem Karlem-Heinzem Steffensem.

Část hudebního čísla „Leb wohl, mein Schatz“ z Křenkovy opery Jonny vyhrává v podání sólistů Vandy Šípové a Jiřího Rajniše, Orchestru Státní opery s dirigentem Stefanem Lano na live nahrávkách režisérky Blaženy Hončarivové.

Část závěrečného sboru z Křenkovy opery Jonny vyhrává v podání Sboru a Orchestru Státní opery s dirigentem Stefanem Lano na live nahrávkách režisérky Blaženy Hončarivové.

Část hudební ukázky z filmu The Jazz Singer.

Projekt Musica non grata vzniká za finanční podpory Velvyslanectví Spolkové republiky Německo v Praze. 

Ve Speciálu podcastu jste slyšeli tyto hudební ukázky:

Část závěrečného sboru z Wagnerovy opery Mistři pěvci norimberští v podání Saského státního orchestru Drážďany, Sboru Státní opery v Drážďanech a Sboru lipského rozhlasu s dirigentem Herbertem von Karajanem na nahrávce vydavatelství EMI Classics.

Části ze Stravinského Svěcení jara v podání Londýnského filharmonického orchestru s dirigentem Leonardem Bernsteinem na nahrávce vydavatelství Sony Classical.

Části z Mahlerovy Symfonie č. 1 v podání České filharmonie s dirigentem Václavem Neumannem na nahrávce vydavatelství Supraphon.

Část ze suity Krásovy opery Brundibár v podání Orchestru Státní opery s dirigentkou Janou Cecilií Mimrovou.

Část Krásovy Symfonie pro malý orchestr a alt v podání Orchestru Státní opery s dirigentem Karlem-Heinzem Steffensem.

Část Haasovy Předehry pro rozhlas, op. 11, pro malý orchestr, mužský kvartet a recitaci v podání sólisty Jiřího Hájka a Orchestru Státní opery s dirigentem Karlem-Heinzem Steffensem.

Část hudebního čísla „Leb wohl, mein Schatz“ z Křenkovy opery Jonny vyhrává v podání sólistů Vandy Šípové a Jiřího Rajniše, Orchestru Státní opery s dirigentem Stefanem Lano na live nahrávkách režisérky Blaženy Hončarivové.

Část závěrečného sboru z Křenkovy opery Jonny vyhrává v podání Sboru a Orchestru Státní opery s dirigentem Stefanem Lano na live nahrávkách režisérky Blaženy Hončarivové.

Část hudební ukázky z filmu The Jazz Singer.

Všechno začalo nevinnou otázkou, a pak už to nešlo zastavit. Společenský horor o Antonovi, poručíkovi do hulánů, který sám sebe lapí do pasti své neschopnosti říkat ne. A cesta do pekel je často dlážděna dobrými úmysly. V podcastu o inscenaci Netrpělivost srdce vypráví o soucitu 3 muži: režisér Daniel Špinar, dramaturg Jan Tošovský a představitel hlavní role Antona Radúz Mácha. Proč je román Stefana Zweiga pro Daniela Špinara zásadní? A je to jeho nejstylizovanější inscenace? Proč chodí Anton do cukrárny? Může se soucit proměnit ve zbabělost? Kdy je srdce netrpělivé? Podcastem vás provede dramaturg inscenace Jan Tošovský. 

Podcast K JÁDRU VĚCI. Pokud jste inscenaci viděli a chcete se dozvědět víc. I pokud se do divadla teprve chystáte. Nebo jen tak. Ale pozor: PODCAST MŮŽE PROZRAZOVAT DĚJ.

První dáma české opery, Eva Urbanová, letos 20.dubna oslavila významné životní jubileum. Na českých i světových scénách zpívá bezmála 35 let, v Národním divadle je v angažmá jako sólistka opery od roku 1990. V podcastu Eva Urbanová vypráví o svých 4 nejzásadnějších rolích na jevištích Národního divadla. Vzpomíná na své rockerské začátky a na debut v Národním divadle v roli Milady ve Smetanově opeře Dalibor, pokračuje svou ikonickou rolí tedy kněžnou Libuší ze Smetanovy stejnojmenné opery. Pak se přesune k záporné roli Ortrud ve Wagnerově Lohengrinovi. A skončí Kostelničkou v Janáčkově Její pastorkyni, kterou můžete stále na jevišti Národního divadla vidět a za kterou získala Cenu Thálie. Podcastem o nezaměnitelném sopránu Evy Urbanové nás provede doktorka Jitka Slavíková, dramaturgyně opery.

Úryvek ze Smetanovy Prodané nevěsty v podání Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK s dirigentem Ondrejem Lenárdem a s Evou Urbanovou v roli Mařenky.

Nahlédněte společně s operním dramaturgem Ondřejem Hučínem pod kapotu Opery. Vydejte se do orchestřiště, které zůstává před zraky diváků skryto, a ještě dál do podzemního labyrintu operních budov. Také vás vždy zajímalo, jestli chodí členové orchestru hrát v papučích nebo jestli o pauzách skutečně hrají karty a čtou knihy, jako to dělal Oldřich Nový ve filmu Fantom Morrisvillu?! Hudební ředitel opery a dirigent Jaroslav Kyzlink také popíše, jak vypadá operní partitura, a na předehře Smetanovy Libuše rozkryje, jak fungují jednotlivé skupiny nástrojů v rámci velkého celku. Vydáte se na zkoušku koncertního programu skladeb autorů 20.století a své nástroje představí první houslista Alexej Rosík, fagotista Jan Hudeček a harfistka Ivana Pokorná.

Puškinův nesmrtelný román ve verších jako tanec. Výpravný balet Johna Cranka s hudbou Petra Iljiče Čajkovského. Taťána píše srdcervoucí dopis Oněginovi, který ji chladně odmítá. Jak velkou hereckou výzvu představuje pro tanečníka role rozervaného Oněgina? Jak se tančí různé podoby milostného citu? A přenáší se velké emoce z jeviště na tanečníky? Baletem vás provede PR baletu Kateřina Hanáčková spolu se dvěma představiteli titulní role. Kdo je Oněgin prvního sólisty baletu Patrika Holečka v naší inscenaci? A kdo byl Oněgin baletního mistra Jiřího Kodyma, který jej tančil v roce 2005 a získal za jeho ztvárnění cenu Thálie? V podcastu uslyšíte hudební záznam orchestru Národního divadla, na klavír hraje Jana Vrabcová. Puškinovy verše v překladu Jaroslava Janovského a Milana Dvořáka čte herečka činohry Tereza Vilišová. Podcast K jádru věci o baletu Oněgin plném emocí, náročné taneční techniky a dechberoucích duetů.