Názory a argumenty

Spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová představila poslední německou statistiku kriminality. V roce 2023 vzrostla o bezmála 6 procent. Významný podíl na ní mají obyvatelé neněmeckého původu. Jejich podíl oproti předchozímu roku stoupl o 14,5 procenta. Uprchlíci se tak na celkovém počtu spáchaných trestných činů souhrnně podílejí 42 procenty. Započítávají se i ilegální přechody hranice a ilegální pobyt v zemi, které představují více než třetinu všech jimi spáchaných činů.

Příslušníci americké pravice se neshodnou s levicí na spoustě věcí. Jenže různé konzervativní osobnosti se v poslední době opakovaně dostávaly do střetu i mezi sebou, a dokonce i o otázkách zahraniční politiky.

Už už to vypadalo, že se na trhy na delší dobu vrátil optimismus, že nižší úrokové sazby podpoří globální ekonomiku a do světa se vrátí chuť riskovat. A zase ne, aspoň tedy aktuálně to tak nevypadá. Stratégové velkých fondů a centrálních bank i bohatí lidé evidentně přisuzují současnému konfliktu na Blízkém východě a souvisejícímu prohloubení geopolitického napětí velkou váhu.

Teprve po mohutném íránském dronovém a raketovém útoku na Izrael se ukázalo, jaký byl důvod poslední návštěvy Benjamina Netanjahua v Moskvě – mimochodem už čtrnácté za posledních deset let: Izraelský premiér přijel tentokrát ruskému prezidentovi sdělit, že pokud Írán bude dál zvyšovat svoji vojenskou přítomnost, je další velká válka na Blízkém východě nevyhnutelná.

Když už budete v Bílém domě, stavte se u nás v CIA. Takto s nadsázkou by se dalo charakterizovat užitečně strávené dopoledne českého premiéra Petra Fialy ve Washingtonu.

Proč je dobré míti zaručenou mzdu? V Babišových stopách aneb Petr Fiala v sídle CIA. Vztahy Ruska a Íránu. Geopolitické napětí stoupá, cena zlata roste. Rozchod Candace a Bena aneb Americkou pravici štěpí Izrael a Ukrajina. Rostoucí podíl uprchlíků na kriminalitě.

Člověk se až někdy diví, že těm odborářům pořád něco vadí. Naposled to je vládní novela zákoníku práce, která navrhuje zrušit zaručenou mzdu. Kdo se přitom s problémem, na který odbory upozorňují, seznámí trochu detailněji, tak přece musí pochopit, že to vláda se zaměstnanci myslí dobře. Odbory v čele s Josefem Středulou si tedy stěžují zbytečně.

V Polsku mají jedny z nejdrastičtějších interrupčních zákonů. A ty stále platí, bez ohledu na novou vládu. Už krátce po pádu komunismu tam v roce 1993 odhlasovali prakticky naprostý zákaz interrupcí. Tehdy šlo o úlitbu katolické církvi za to, že nebude bránit ve vstupu země do EU a do NATO. Od té doby Polky jezdí na interrupce do zahraničí, často i do Čech a na Moravu.

Po nějakém čase se ozval ministr spravedlnosti za ODS a blízký muž premiéra Pavel Blažek. Těsně po slovenských prezidentských volbách napsal na síť X toto: „Většina pražských redakcí Slovensku nikdy nerozuměla, nerozumí, a protože se o to ani nesnaží, rozumět asi nebude. Pro dobré vztahy se Slovenskem však něco udělat mohou – nechat si své povýšenecké ‚postřehy‘ a rady v teple svých kanceláří pro sebe.“

Východoslovenské Michalovce, které leží jen pár desítek kilometrů od hranice s Ukrajinou, se staly dějištěm společného zasedání vlád Slovenska a Ukrajiny. Není to poprvé, co se kabinety obou států takto sešly od chvíle, kdy se loni na podzim stal Robert Fico premiérem. V tomto formátu se potkaly už před časem, v ukrajinském Užhorodu.