Názory a argumenty

Technologický pokrok už vícekrát rozkolísal západní společnosti. Nejnovějším zdrojem napětí je čínské sociální médium TikTok a také pokusy jeho působení omezit nebo zakázat.

Ještě nedávno se Česko řadilo k zemím, v nichž se ve vztahu k bydlení uplatňoval důraz převážně na vlastnické bydlení, coby vytoužený ideál, kterého máme všichni dosáhnout. Bydlení nájemní zůstávalo upozaděné, společensky bylo vnímané jako nějaká přechodná a nedospělá fáze života. To i proto, že vlastnický narativ tu byl ideologicky i politicky protežovaný a v různých ohledech i zvýhodňovaný.

Poslední dva průzkumy volebních preferencí znovu oživily otázku, proč v postkomunistických zemích tradiční politické strany tak často prohrávají v souboji s populistickými vůdci. Po Maďarsku a Slovensku teď k tomu podobnému výsledku směřujeme zřejmě i v České republice.

Vláda nerozumí dnešní společnosti; Samotné nájemní bydlení trh s bydlením nespasí. Opatření je třeba škálovat; Tiktokový test svobody; Polský prezident a premiér slavili výročí vstupu do NATO u Bidena; Jak papežové přicházejí o morální autoritu; O agresivitě

Od doby, kdy se vzdali nároků světské moci, papežové vládnou již jen morální autoritou. Ta je dvojího druhu: úřední a osobní.

Moskevský kremlolog Pavel Moskovskij přišel krátce před právě probíhajícími ruskými prezidentskými volbami na ruském vysílání Rádia Svoboda s opravdu nečekanou tezí: Když je Rusům nejhůř, zachraňuje je smích.

Při sousloví Výmarský trojúhelník si pamětníci vybaví takřka idylické časy před třiceti roky, kdy Francie a Německo hrávající motor Evropy přizvaly do partie Polsko. Největší ze zemí střední Evropy měla pomoci budovat vztahy do regionu, který se právě zbavil kurately Moskvy.

Finanční správa varovala před novým trikem kyberšmejdů, kteří se v telefonátech a esemeskách vydávají za státní instituce, slibují vrácení údajného – a zpravidla značně vysokého – přeplatku na daních, ale ve skutečnosti se snaží vylákat citlivé údaje, aby mohli vyluxovat oběti účet.

Když se zamyslíme, co je na české politice nejhorší, na čelném místě spatříme jakýsi odezdikezdismus. Když nějaká strana vládne, vykresluje situaci země jako nadmíru báječnou, či aspoň zlepšující se. Když se ta samá strana dostane do opozice, je to ze dne na den přesně naopak – země je podle ní v rozvratu, nebo k němu aspoň směřuje.

Geniání politika ANO: Budeme kopat do armády a až ztratí důvěru, obviníme z toho vládu; Tusk má pomoci smířit Macrona a Scholze; Když je Rusům nejhůř, zachraňuje je smích; Jak papežové přicházejí o morální autoritu