Názory a argumenty

Ruské ozbrojené síly podle přesvědčení a informací světového listu Financial Times odzkoušely použití taktických jaderných zbraní v časné fázi konfliktu s velkou světovou mocností. Podle informací listu je jedním ze scénářů použití takových zbraní odražení útoku ze strany Číny nebo USA.

Prezident Francie Emmanuel Macron při své úterní návštěvě Prahy mluvil o jaderné renesanci jako o spásné cestě pro budoucnost Evropy. V tom smyslu, že pokud chceme mít dostatek elektřiny, nebýt závislí na dovozu surovin a energií z autoritářských zemí, jako je Rusko, a zároveň chceme zachovat v Evropě konkurenceschopný a přitom zelený průmysl, tak to bez dalších jaderných elektráren v Evropě nepůjde.

Švédsko se definitivně stalo členem Severoatlantické aliance, Prahu navštívil francouzský prezident Macron, dánská farmaceutická firma Novo Nordisk se stala dvanáctou nejhodnotnější společností na světě a překonala tak i Teslu, když její akcie stouply o devět procent po zveřejnění zprávy, že testy experimentálního přípravku na hubnutí byly úspěšné.

Jádro, nebo obnovitelné zdroje. Zachovat chladnou hlavu a dobře počítat. Rok Petra Pavla v prezidentské funkci. Švédsko a Finsko dostal do NATO Putin. Ruské scénáře pro použití jaderných zbraní. Dnešní protivníci, zítřejší partneři? Praha si začíná s Paříží rozumět.

Německo čelí obrovskému skandálu, když vyšlo najevo, že se Rusku podařilo zachytit důvěrnou komunikaci vysoce postavených důstojníků jeho vojenského letectva. Šlo v ní o taurusy čili střely s plochou dráhou letu, o něž vláda v Kyjevě Berlín dlouhodobě žádá. Mimo jiné i proto, že si od nich slibuje zvýšení úderné síly své armády a zvrácení aktuálně nepříliš příznivého vývoje na frontě.

Počátek týdne byl významný z pohledu továren, kterým se říká gigafactory. Dosud se právě tyto provozy považovaly za nositele naděje pro neudržitelnou průmyslovou civilizaci, teď se však zpochybňuje nejen jejich užitečnost, ale samotná existence.

Když přijížděli představitelé minulých slovenských vlád do České republiky, často museli odpovídat na otázku, v čem se dají česko-slovenské vztahy ještě zlepšit. Pro mnohé z nich byla odpověď poměrně složitá, protože byli přesvědčeni, že vzájemné vztahy jsou téměř dokonalé a vlastně je stačí jen udržovat.

V ruském opozičním, což je většinou exilové, prostředí bylo hlavním tématem uplynulých dní množství lidí, kteří se přišli rozloučit s Alexejem Navalným v den jeho pohřbu a v dalších dnech. Nejrozšířenější fotografií se stalo zachycení kopce květin na Navalného hrobě. Zdůrazňovalo se, že zakryly kříž a že kopec byl vysoký jako člověk.

Za kolik nám stojí bezpečnost naší země? „Po Navalném“. Hlasitý skřípot česko-slovenských vztahů. Vypněte gigafactory! „Ekoteroristé“ proti továrně na elektromobily. Aféra s odposlechy ukazuje, že Němci jsou pro ruskou propagandu lákavým cílem.

V roce 1934, rok poté, co se v Německu zmocnil vlády Adolf Hitler, vydávalo Československo na svou obranu 16 procent HDP. O čtyři roky později to bylo 21 procent. Československo tehdy budovalo na hranicích s Německem úžasný obranný systém dělostřeleckých tvrzí, bunkrů a kulometných pevnůstek.