Názory a argumenty

Obrazy traktorů, balíků slámy nebo stád ovcí blokující ulice evropských velkoměst známe zatím jen z televize. Teď tato atrakce dorazila až k nám a v pondělí budou zřejmě v Praze hlavní tahy zablokovány traktory. Ovšem naši protestující zemědělci se od svých evropských kolegů dost zásadně liší.

Zemědělci nebo dezinformátoři? Orbánovu systému začínají docházet lidé. V Mnichově Ukrajina jako na dlani. Morální banálnost Čapího hnízda. Paroubek v čele ČSSD B. Limity asistované smrti v kanadské praxi

Můžeme si přát, aby se v Českou zavedla společná měna. Můžeme dál trvat na české koruně. Ale nebojujme za euro jen na oko, to si společná měna nezaslouží.

Válka mezi Izraelem a Hamásem se dostala do nové fáze. Podle Izraelců je vedení Hamásu obklíčeno ve městě Rafáh a vítězství je nadosah. Podle kritiků Izraele nesmí k útoku dojít kvůli životům civilistů, i kdyby to mělo znamenat přežití Hamásu u moci.

V politice to bývá tak, že nejde ani tak o to, co se reálně děje, ale spíše o interpretaci. Vyhrává ten, kdo dokáže dění interpretovat ve svůj prospěch, jinak řečeno, kdo dokáže lépe odvyprávět a prodat svůj příběh.

Podle oznámení ruských úřadů zemřel v sibiřském vězeňském táboře v pouhých 47 letech Alexej Navalnyj, nejpopulárnější osobnost protiputinovské opozice. Navalnyj strávil ve vězení poslední tři roky, z toho dvě třetiny na samotce, kam se dostal celkem sedmadvacetkrát.

Uvězněný ruský opoziční politik Alexej Navalnyj zemřel ve věku 47 let v trestanecké kolonii v Rusku. Informuje o tom ruská agentura RIA Novosti, podle níž zemřel ve středu v Jamalo-něneckém autonomním okruhu v ruské Ťumenské oblasti. List Kommersant uvedl, že Navalnyj zemřel na „krevní sraženinu“, tedy patrně na embolii.

Navalného odkaz pro budoucnost. Nižší inflace hraje ve prospěch vlády. Můžeme si přát, aby se v Českou zavedla společná měna. Ale nebojujme za euro jen na oko, to si společná měna nezaslouží. Kdo v Gaze vyhrává? Možná nikdo. Příspěvek na péči v kotli politického boje. Měkké přistání

Román Michaila Bulgakova Mistr a Markétka se stal součástí kulturního kódu vzdělaného Čecha. Není proto třeba vyprávět, o čem je. Ještě v Sovětském svazu bylo zaznamenáno několik nepodařených pokusů o jeho zfilmování. Pak byly dva pokusy uskutečněné.

Není pochyb o tom, že jednotný vnitřní trh představuje pro členské státy Evropské unie nejdůležitější výhodu jejich členství. Zvláště to pak platí pro země jako je Česká republika, tedy ty s ekonomikou orientovanou na průmysl a export. Jeho fungování, založené na pavučině složitých předpisů, se však po 40 letech jeví jako neodpovídající novým a rychle se měnícím potřebám. V mnoha oblastech se jeho předpisy stávají spíše brzdou než impulzem pokroku.