Názory a argumenty

Evropská unie navýší svůj sedmiletý rozpočet o 50 miliard eur, které poskytne Ukrajině ve formě úvěrů (33 miliard) a nevratných grantů (17 miliard). Shodli se na tom premiéři a prezidenti členských států včetně maďarského Viktora Orbána.

Zákazník brousí po supermarketu a náhle zbystří. U slunečnicového oleje ho vítá reklama, že je možné koupit čtyři lahve za cenu tří. Zákazník sice chtěl původně jenom jednu láhev, ale takové nabídce se prostě nedá odolat.

Atomové reaktory ze supermarketu. EU poskytne Ukrajině 50 miliard eur. Orbán se podvolil tlaku ostatních lídrů. Pouštět mládež ze škol bez ukončeného vzdělání je luxus. Sikorski byl v Berlíně a míří do Paříže. Visegrád je pro Polsko u ledu. Krajina po bitvě o nákup stíhaček F-35.

Ze všech 38 průmyslově vyspělých států, sdružených v Organizaci pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, si jenom dvě země dovolí luxus rostoucího počtu mladých lidí bez ukončeného středoškolského vzdělání, které se na současném trhu práce zpravidla považuje za minimální požadavek pro získání stálého zaměstnání.

Velmi zajímavý návrh debatují státy ze skupiny G7, tedy Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo, Spojené království a Spojené státy. Ve skupině je i Evropská unie, kterou zastupují šéf Evropské rady a předsedkyně Evropské komise. Návrh zní: převést zmrazená ruská aktiva na Ukrajinu. Hotový má být 24. února, tedy v den druhého výročí ruského vpádu na Ukrajinu.

Pokud bychom měli říct, kdo patří k nejznámějším členům stále ještě nové slovenské vlády, padla by volba zcela určitě na ministryni kultury Martinu Šimkovičovou. Za zhruba tři měsíce, co je ve funkci, stihla udělat tolik přešlapů, že dokázala zastínit i další, mnohem vlivnější členy čtvrté vlády premiéra Roberta Fica.

Česká ekonomika loni klesla o 0,4 procenta, v závěrečném čtvrtletí meziročně o 0,2 procenta. To je očekávatelný, ale nepříliš dobrý výsledek. Rok 2023 byl samozřejmě napěchován směsicí nepříznivých jevů, jež musela vláda řešit. Energetickou krizí počínaje a vysokým rozpočtovým schodkem konče. Výsledkem jejího úsilí byl přijatý konsolidační balíček, který měl zastavit trend vysokého zadlužování.

V České republice se momentálně vede, i uvnitř vládní koalice, cosi jako zákopová politická válka v otázkách přijetí eura, manželství pro všechny a Instanbulské úmluvy o potírání násilí na ženách. Odmítnutí Senátu úmluvu ratifikovat se sice může jevit jako konec debat o ní, ale za nějakou dobu se na parlamentní půdu nejspíš vrátí.

Přešlapování okolo eura a hodnotových témat Česko bezpečnostně oslabuje. Dílčí vládní vítězství nelze přeceňovat. Selská vzpoura v řadě zemí EU má dopady jak na zahraniční, tak na vnitřní politiku EU. Přešlapy slovenské ministryně kultury Šimkovičové pro zemi přínosem být nemohou. Bylo by spravedlivé dát zmrazené ruské peníze Ukrajině.

Rumunsko, Polsko, Nizozemsko, pak Německo, následované Francií a Belgií. Všude stejný obrázek – traktory v ulicích, balíky slámy vysypané před úředními budovami, zablokované dálnice. Zemědělci se zlobí. Důvody této vzpoury se sice v jednotlivých zemích liší, ale mají všechny více či méně silné společné jmenovatele – odpor proti laciným dovozům ze zahraničí, odmítání „zelených“ aspektů evropské zemědělské politiky, obavy z ukrajinské produkce.