Názory a argumenty

Švédský pokus stát se členem Severoatlantické aliance se z počátečního dramatu stal napínavým seriálem na pokračování. Po hlasování tureckého parlamentu jsme možná vstoupili do jeho předposledního dílu. Jisté ale není ani teď nic.

Vládní koalice působí na začátku druhé poloviny svého mandátu poněkud bezcílně, ba bezradně. Jednotliví ministři se sice dál snaží plnit cíle, které stanovili pro svoje resorty, a někteří si počínají dobře. Z vlády jako celku ale vyprchal společný reformní étos.

Když lídři pěti stran hned po uzavření volebních místností oznámili, že budou spolupracovat, vypadalo to na klidné čtyři roky. Trojblok Spolu a koalice PirSTAN měly pohodlnou většinu 108 poslanců. Výhoda se však začala měnit v handicap. Tým Petra Fialy svoji početní převahu uchopil poněkud majetnicky.

Zamítnutí opozičního návrhu na zrušení úpravy mimořádné valorizace důchodů Ústavním soudem se všeobecně čekalo. Stejně tak názory, že soud tím dokázal, že je třetí komorou parlamentu, respektive, že je soudem politicky stranícím Fialově vládě, a to navzdory tomu, že hlasování bylo nakonec 12:3 proti návrhu ANO.

V boji o podobu penzí dal Ústavní soud za pravdu vládě. Rozum do hrsti, nejen při valorizacích. Zablokovaná sněmovna demokracii nesvědčí. Rozkymácený vládní koráb. Turecko pustilo Švédsko do NATO. Čínské akcie jsou skoro zadarmo, přesto drahé.

Měla vláda s předstihem počítat s enormním nárůstem rozpočtových výdajů v souvislosti s mimořádnou valorizací penzí a řešit tento problém daleko dříve? Podle názoru opozičních politiků jednoznačně ano. Kabinet podle nich zneužil možnosti vyhlásit stav legislativní nouze.

Prezident Petr Pavel zamířil před časem nejen do Izraele, dnes už můžeme říci tradičního spojence Česka. Ale hned z Jeruzaléma a návštěvy teroristickým útokem Hamásu poškozené vojenské základy Erez na hranici s Gazou také přímo do katarského hlavního města Dauhá.

Těžko vzpomenout, kdy takřka jednohlasně a také médii skoro napříč znělo rčení o „jámě lvové“. I když na pondělní setkání předsedy Starostů s občany v karvinské pivnici by se hodilo spíš jiné úsloví týkající se „krále zvířat“. Totiž o vložení hlavy do lvího chřtánu.

Republikou Baškortostán, rozkládající se na jihu pohoří Ural, které největší zemi světa dělí na evropskou a asijskou část, otřásají pouliční protesty. Ty se konají denně za účasti několika tisíc lidí, což je při čtyřmilionovém počtu obyvatel republiky dost. Důvodem těchto protestů je ekologický aktivista Fail Alsynov, kterého místní soud poslal na čtyři roky za mříže.

V úterý se v New Hampshire konaly hned dvoje primárky. Největší pozornost se upírala na vítězství Donalda Trumpa mezi republikány. Hlasování u demokratů zůstalo ve stínu, jenže také stojí za pozornost. Například ukazuje, jak si demokraté umějí zkomplikovat život i bez opozice.