Názory a argumenty

Ty zlé časy konečně skončily. Zdražování uplynulých dvou let může mnohý tuzemský spotřebitel považovat za noční můru, která naštěstí už odchází. Ještě v prosinci dosáhla meziroční inflace, jak jsme se dozvěděli od Českého statistického úřadu, zhruba sedmi procent a to bylo opět nejvíc v celé Evropské unii. Napříště už ovšem bude všechno lepší a meziroční růst cen se bude držet mezi třemi a čtyřmi procenty.

Každá země má svou zbraňovou kulturu. Ta izraelská se opírala o víru, že střelné zbraně patří do ruky profesionálům, a mezi lidmi bylo jen relativně málo zbraní. To se změnilo, z důvodů známých i méně známých.

Česká pirátská strana se bude na svém volebním sjezdu rozhodovat, zda má zůstat v jejím čele dosavadní předseda Ivan Bartoš, nebo ho má nahradit europoslankyně Markéta Gregorová. Zatímco Bartoš je zastáncem pokračující účasti Pirátů ve vládní koalici, Gregorová reprezentuje křídlo, které je k vládnímu angažmá Pirátů kritické.

Jen političtí idealisté asi věřili, že po skandálním večírku v den střelby na pražské filozofické fakultě Marian Jurečka rezignuje na vládní funkci. Postavil se za něj celostátní výbor jeho mateřské KDU-ČSL a především premiér. Všichni Jurečkovu párty a následné mlžení o jejím průběhu považují za pochybení.

Jednání soudu je jiný žánr než parlamentní debaty, prohlásil předseda Ústavního soudu Josef Baxa. Jeho slova se týkala posuzování stížnosti hnutí ANO na způsob, jakým byla prosazena změna mimořádné valorizace penzí na začátku loňského roku.

Vláda s valorizací penzí spoléhá na shovívavost Ústavního soudu ČR. Omlouvání jako laciná politická figura. Na sjezdu Pirátů se bude hrát i o další účast ve vládě. Svět je plný dluhů. Izraelci si začali kupovat zbraně. Poprvé v dějinách. Evropští bankéři dusí zbrojaře. A pošilhávají po zlatých časech s Putinem.

Současná doba jako každá jiná mé své charakteristiky. Technologickou revoluci, klimatickou krizi, doznívající vysokou inflaci, geopolitické konflikty, populismus – a dluhy. A vlastně to vše spolu souvisí.

Bez větší světové pozornosti běloruský prezident Lukašenko podepsal novelu zákona O prezidentovi, která vychází z upravené běloruské ústavy. V dokumentu se mimo jiné praví, že prezidentem země se může stát její občan starší 40 let, žijící v Bělorusku nepřetržitě nejméně 20 let.

Francie má od úterka nového premiéra, mladičkého 34letého Gabriela Attala. Člověka z nejbližšího okolí prezidenta Macrona, který stál jako mladý muž vedle něj už při zakládání jeho nové strany Francie v pohybu, se kterou Macron hodlal dobýt prezidentský palác. Od té doby ho Attal bránil kdykoli, ať už měl prezident pravdu, či nikoliv.

Premiéři a prezidenti unijních zemí mají tendenci si do čela evropských institucí vybírat spíše méně výrazné politiky, kteří je příliš nezastíní, za to jsou schopní pečlivě našlapovat v jemném předivu vztahů mezi sedmadvacítkou. Charles Michel jako předseda Evropské rady tento výchozí předpoklad naplnil téměř absolutně.