Alexandr Volodin vydal divadelní hru Pět večerů v roce 1958. Hlavní postava hry pronáší na závěr: „Jen ať není válka…“ Jako pamětník mohu potvrdit, že toto přání zůstávalo platné a bylo upřímné ještě dlouho po roce 1958.
Co obnáší válka s teroristickým hnutím? Boj s jeho pěšáky, likvidace skladů zbraní nebo odpališť raket, ale také atentáty na jeho velitele. V případě Hamásu i ty exilové, jak naznačuje smrt zástupce šéfa politické kanceláře Hamásu Sáliha Arúrího.
Promluvil prezident a strhla se mela. Novoroční projev Petra Pavla byl asi jeho doposud nejpovedenější řečí, protože snad poprvé politickou v tom nejlepším smyslu. Dotkl se každodenního sporu o program a starosti o provoz státu, ale i širšího vnímání politiky jako společenského rámce, v němž žijeme, nabídl výhledy do budoucna. Stručně, jasně, nekomplikovaně.
Všichni ekonomové si to pamatují velmi dobře. V květnu dosáhl schodek státního rozpočtu 271 miliard korun a ministr financí Zbyněk Stanjura si zřejmě dodnes vzpomíná na jména analytiků, kteří tehdy předvídali, že za celý rok 2023 schodek dosáhne 350 až 400 miliard. Sice je nejmenoval, na bilanční tiskové konferenci, při níž oznámil definitivní rozpočtový deficit, přesto ani trochu neváhal, aby jim připomněl, že jejich předpověď nevyšla a ještě jim otočil nůž v ráně.
Nekonečný europříběh. Rozpočet zachráněn. Proč se ale musel zachraňovat? Pieta za oběti. Smrt v Bejrútu aneb Signály do Gazy. Zdalipak chtějí Rusové válku? Odpověď po 60 letech.
Bude to v květnu 20 let, co Česká republika vstoupila do Evropské unie. A zároveň se zavázala přijmout společnou unijní měnu euro. Měla k tomu ve srovnání s Polskem, Maďarskem nebo Slovenskem, které se v roce 2004 staly spolu s ní členy EU, co do některých kritérií vstupu do eurozóny velmi dobré předpoklady.
Nadstranický prezident Petr Pavel se vyjádřil spíše dosti stranicky, když se v novoročním projevu přimlouval za přijetí společné evropské měny euro i Českou republikou. Když si totiž pochvaloval vládní stabilitu, je právě toto téma poněkud třeskuté, na kterém by mohlo dojít ke značným rozepřím. Proti je nejsilnější ODS i opoziční strany a také notná část veřejnosti.
Lidé si na začátku roku pročítají přehledy se změnami silničních pravidel, cen energií, daně z přidané hodnoty, příspěvků na dítě a na bydlení či nemocenské pojištění. Kromě čerstvých maminek to jsou spíš zprávy, které občany nepotěší. Byť inflace pomalu klesá, život bude i letos drahý. Snad ještě důležitější je, že nebude o moc veselejší.
Vláda Petra Fialy strávila první dva roky svého čtyřletého mandátu hašením požárů. Na mezinárodní scéně musela především reagovat na ruskou válečnou agresi na Ukrajině. Na domácí scéně pak čelila ekonomickým problémům, které zčásti vyvolala již zmíněná ruská agrese, jako byl kupříkladu strmý růst cen energií, který přispěl i k nárůstu inflace.
Korespondenční volba jako ohrožení demokracie? Nebo spíš stranických zájmů? Vládě chybí pozitivní cíl. Konkurs na prezidentova témata. Prezident nastartoval diskusi o euru, jeho přijetí ale nepřiblížil.
24 min
About Názory a argumenty
From the publisher's feed
Každý den pohled pod povrch událostí doma i ve světě. Komentáře, analýzy. Informace, rozhovory a debaty.
Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci…
mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.