Názory a argumenty

Často dokáže umělecké dílo vzniklé v určitém společenském prostředí přiblížit atmosféru lépe než sociologický průzkum. Nebo přesněji řečeno dokáže ji přiblížit jinak. Ruský spisovatel Ivan Filippov patří k Putinovým odpůrcům. Jeho telegramový kanál Na Zzzápadní frontě klid se věnuje popisu a odhalování tzv. Z kanálů, jinými slovy nejtvrdší propagandy Putinova režimu. Řeč ale bude o jeho právě vydané knize Myš.

V táboře amerických demokratů panuje v posledních týdnech panika. Z průzkumů veřejného mínění totiž nevychází prezident Joe Biden příliš dobře – ani jeho nynější preference, ani jeho šance na znovuzvolení příští rok. A krom toho se čím dál tím více amerických liberálů opovažuje vyslovit dříve nevyslovitelné: neměl by Biden ke kormidlu pustit někoho jiného?

Výsledek předčasných parlamentních voleb v Nizozemsku je pro Evropu více šokem než překvapením. První místo pro Geerta Wilderse, jednu nejznámějších tváří tvrdé evropské krajní pravice, rasistické a euroskeptické, přitom potvrzuje trend, který sledujeme v řadě členských států Unie. Napříč kontinentem lidem stále více vadí nárůst imigrace, jsou nespokojeni s poklesem životní úrovně.

Už dlouho se s takovým napětím nečekaly protesty zaměstnanců jako ty ohlášené na příští týden. Proč právě dnes, tak zní otázka. V pondělí budou stávkovat učitelé a podle svých slibů je minimálně symbolickým zastavením práce podpoří většina odborových svazů. V pátek začnou lékaři odmítat přesčasy nařízené v rozporu s donedávna platnými předpisy, a nemocnice tak přinejmenším začnou odkládat operace.

Stávky a demonstrace. Do Česka přichází zima neklidu. Wildersovo vítězství může být předzvěstí celoevropského zemětřesení. A vítězem války v Gaze je… Katar. Demokraté se bojí o Bidenovy volební vyhlídky. Cesta do hlubin protiputinovské duše.

Stát může být malý, ale šikovný. Totiž vlivný, pokud má dost peněz, štěstí na geografickou polohu, obratné vedení a také ctižádost hrát úlohu větší, než by se u tak maličké země dalo čekat. Tak jak to vidíme v případě Kataru a jeho role ve válce mezi Izraelem a Hamásem.

Izraelská vláda po velkém tlaku veřejnosti a zejména příbuzných zajatců přistoupila na dočasné příměří v Pásmu Gazy, za něž získá část rukojmí, která teroristický Hamás zadržuje od masakru na jihu Izraele 7. října. Dohodu pomohl vyjednat Katar, Egypt, Spojené státy, CIA a Mosad.

Dalo se zabránit stávce ve školách a omezení plánovaných prosincových operací v nemocnicích? Zajisté ano. Nikoliv tím, že by vláda stoprocentně splnila odborářské požadavky, ale že by se chovala prozíravě a profesionálně.

Takřečenou Visegrádskou skupinu lze považovat za plod idealismu po symbolickém pádu Berlínské zdi. Nejprve trojice středoevropských zemí bývalého „socialistického tábora“ mínila koordinovat kroky směřující do EU a NATO a vůbec přibližování Západu.

Když v televizních Otázkách Václava Moravce zase po čase přišla řeč na uzákonění korespondenčního hlasování pro naše občany pobývající v zahraničí, zástupci opozice Alena Schillerová za ANO a Radim Fiala za SPD ubezpečili diváky, že proti poštovní volbě budou obstrukcemi bojovat snad až do roztrhání těla.