Názory a argumenty

Dlouhých osm let se Evropská unie a Latinská Amerika nesešly na nejvyšší úrovni, až nyní v Bruselu. Už sám seznam přítomných byl impozantní – přes 50 evropských a latinskoamerických lídrů. A očekávání byla veliká. O to větší je škoda, že se psalo především o trpkém sporu o to, zda a jak ve společném prohlášení odsoudit ruskou agresi proti Ukrajině. Na zadní se postavily tři latinskoamerické země ovládané proruskými diktaturami, Nikaragua, Venezuela a Kuba.

S letní možná až příliš silnou vlnou veder přišla vlna optimismu na trhy. Americké akcie mají za sebou rekordní týden a vystoupaly skoro až k historickým rekordům, na kterých byly těsně před invazí Ruska na Ukrajinu. Co je příčinou tohoto nadšení? Hmatatelného vlastně skoro nic.

Ministr financí Zbyněk Stanjura uklidnil ty, kdo se obávali, že se schodek státního rozpočtu vymkl kontrole. Detaily rozpočtového příběhu však zároveň připomněly, že hlavním problémem veřejných financí nejsou konkrétní čísla ze státního účetnictví.

Když se národním koordinátorem pro drogovou politiku stal Jindřich Vobořil, přivítala to odborná veřejnost jako krok dobrým směrem. S pomocí Vobořilova expertního týmu vzniklo hned několik podstatných návrhů, mezi ty nejzásadnější patří snaha o legalizaci konopí.

Ožebračuje vláda důchodce, nebo jim přidává peníze? Lidovci se snaží změnit vládní plány na legalizaci konopí. Stanjura zachránil rozpočet. Babička děkuje. Optimismus je tady, čeká se měkčí přistání. EU a Latinská Amerika oživily dialog. Od summitu se ale čekalo víc.

Vláda snižuje seniorům důchody. Vláda penze zvyšuje. Dva protichůdné výroky, které na první pohled nemohou být současně pravdivé. Přesto oba dva svým způsobem odpovídají realitě.

Latinské úsloví „de mortuis nil nisi bonum“, tedy, že o mrtvých se má mluvit v dobrém, dnes odmítají někteří zpupní kritici s tím, že se nemá o nich říkat nic než pravda. Dělají to ovšem tak, že když někdo slavný zemře, vytahují před oči veřejnosti hlavně jeho hříchy, ať už domnělé nebo skutečné a někdy pro úplnost poznamenají, že také něco zajímavého udělal, vytvořil a napsal.

Špionážní seriál Teherán začíná tím, že se íránským tajným službám dostane do rukou izraelská turistka. Realita teď předstihla televizní fikci, proíránská milice unesla izraelskou vědkyni působící v Iráku.

V programovém prohlášení vlády se objevil závazek vybrat „národního ptáka“. Pokud jsou některé z bodů prohlášení zbytečné, tenhle k nim beze sporu patří. Konečně, velká část území republiky svého ptáka má. Moravská a slezská orlice snad zástupcem této třídy obratlovců jsou.

Německá zahraniční politika prodělává v posledních měsících v důsledku ruské války citelné změny. Jak se změny projevují v případě vztahů k Číně, která dává najevo své ambice už i otevřeně?