Názory a argumenty

Na vzdělávání chybí v rozpočtu na příští rok mnoho miliard. A vláda mlží. Pomalejší valorizace důchodů. Jan Zahradil, muž, který 20 let velel evropské politice ODS. Pomohl by si Joe Biden výměnou viceprezidentky? Filuta Berlusconi odešel. Jeho duch kráčí dál.

Může ministerstvo financí v návrhu státního rozpočtu předložit do věcné debaty úplný nesmysl? Na tuto na první pohled zbytečnou otázku jsme právě dostali překvapivou odpověď: Ano, může, a to dokonce v kapitole, která se týká milionů občanů.

Podle Václava Havla měla být hlavním vodítkem české zahraniční politiky lidská práva. Ve své prezidentské funkci otevřeně vyjadřoval podporu hnutím, která se za jejich uplatňování a dodržování zasazovala a přijímal jejich představitele bez ohledu na to, zda se to jejich domovským státům líbilo. Politickou a hospodářskou spolupráci se snažil rozvíjet především se státy, které tyto hodnoty s námi sdílely. Získal tím světový respekt nejen pro sebe, ale i pro Českou republiku.

Francie řeší první výraznější roztržku mezi premiérkou Elisabeth Borneovou a prezidentem Emmanuelem Macronem. Předsedkyně vlády se v rozhovoru pro Rádio J vyjádřila, že stranu Ressemblement national, tedy Národní sdružení, považuje stále za dědictví kolaboranta maršála Pétaina a ideologii strany za nebezpečnou.

Vláda Joea Bidena přijala historicky první národní strategii boje proti antisemitismu a delegitimizaci Izraele. Má „zvyšovat povědomí o antisemitismu a pochopení antisemitismu i jeho hrozby pro Ameriku, posilovat uznání židovského dědictví, zlepšovat bezpečnost židovských komunit, zvrátit to, že se antisemitismus stal normálním, bojovat proti antisemitské diskriminaci, budovat solidaritu mezi jednotlivými komunitami a podporovat společné kroky v boji proti nenávisti“.

Umění je vzpoura proti konformismu, kultury proti společnosti, říkají filozofové. Naproti tomu populisté využívají konformní stereotypy a podsouvají lidem, že jejich pohodlné výklady a vidění světa jsou správná. Ti nejúspěšnější sebe stylizují do archetypálních vzorů a prohlašují se za osvoboditele.

Ač si to Vladimir Putin jistě toužebně přál, po faktickém přerušení dodávek ruského plynu do Evropy starý kontinent neumrzl a jeho ekonomika se nezhroutila. Jsou však tací, co se obávají, že zima, která nás čeká, by mohla být svízelnější a obtížnější. Než se dostaneme k meritu takovýchto obav, připomeňme si, díky čemu Evropa v nevyhlášené plynové válce s Ruskem zatím vítězí.

Podle žebříčku týdeníku The Economist jsme druzí na světě v disciplíně nazvané klientelistický kapitalismus. Jde o podíl majetku miliardářů – pocházející z přátelských vztahů se státem – na hrubém domácím produktu. V Rusku je to 19 procent, u nás více než 15 procent. Dosud jsme za miliardáře, kterým jde stát nejvíc na ruku, pokládali především Andreje Babiše, nebo třeba Pavla Tykače. Nyní se ale ukazuje, že kamarádský kapitalismus není cizí ani takzvaně demokratickým stranám.

Vytrvalá slabost ODS pro kamiony. Evropa zatím vítězí v plynové válce s Ruskem. O falešných osvoboditelích. Vláda USA v boji proti sílícímu antisemitismu. Roztržka mezi francouzským prezidentem a předsedkyní vlády. Havlova politika lidských práv byla prozíravá.

Téměř tři tisíce polských špičkových vědců, profesorů a doktorů, včetně několika zahraničních, a to i českých, podepsalo nedávno petici na obranu známé polské historičky Barbary Engelking. Brání ji a zároveň svobodu vědeckého bádání před politickou mocí, před útokem premiéra a ministra školství. Taková událost se nestává každý den a svědčí o tom, jak jsou spolu polští vědci solidární.