Názory a argumenty

Po vládním konsolidačním balíčku na ozdravení veřejných financí tu máme druhý, odborářský. Bez překvapení jdou proti sobě. Ten, který připravily odbory, zcela odmítá vládní záměry. Jedno ale mají oba plány společné. Ani jeden zatím není dotaženým a použitelným receptem k tomu, aby republika vybředla z každoročních zhruba 300miliardových schodků.

Na Den Evropy, světíme ho každoročně 9. května, předstoupil německý kancléř Olaf Scholz před Evropský parlament. Prozradil mu vlastní představu budoucí podoby Evropské unie. Evropa by neměla usilovat o roli v koncertu mocností, jak si představuje francouzský prezident Macron, měla by se stát respektovaným a o rovnovážný vztah usilujícím partnerem kohokoli. Hlavně pak pro země Asie, Jižní Ameriky a Afriky.

Jediným, koho lze s předstihem označit za vítěze voleb v Turecku, je turecký nacionalismus – tak zhodnotil hlasování desítek milionů Turků tamní politik Tugrul Türkes. Není těžké ukázat, v čem a proč má pravdu. První kolo tureckých prezidentských voleb vyhrál s téměř polovinou hlasů stávající prezident Erdogan, jeho hlavní protikandidát Kilicdaroglu zaostal o pouhých – nebo celých? – pět procent.

Verdikt irské komise pro ochranu osobních údajů, která jménem Evropské unie udělila začátkem týdne pokutu americké společnosti Meta, jako by v sobě shrnoval všechny paradoxy současné doby. Vyvolal pozornost, referovala o něm světová média i sociální sítě – úřad totiž firmu Marka Zuckerberga nijak nešetřil a dal jí nejvyšší pokutu, jakou kdy komise udělila, v přepočtu 28 miliard korun.

Řekne-li se zejména v Rusku, ale i leckde jinde po světě, „soukromá armáda“, většina z nás si okamžitě představí Prigožinovy wagnerovce, jejichž poměrně dávnou problematickou slávu v posledním roce ještě znásobila válka na Ukrajině.

Proč šetřit jednoduše, když to jde složitě. Ruské soukromé armády. Rozsudek proti bývalému Facebooku je složitý jako dnešní doba. Vítězem tureckých voleb je: nacionalismus. Evropa potřebuje reformu, jen ji opět neuskuteční.

Čas od času je potřeba proškrtat rozpočet, aby státní dluh nepřesáhl možnosti dané země splácet. Úsporné balíčky proto patří k obvyklým nástrojům vládnutí, v Česku jako v jiných zemích Evropy. Přesto tuzemský balíček probouzí emoce.

„My, co jsme byli mobilizovaní, jsme nechtěli bojovat, proto jsme ve vězení. Kdybychom měli bránit naše hranice, chovali bychom se jinak,“ řekl reportérům týdeníku Die Zeit 42letý muž z Moskvy, říkejme mu Maxim. Je otcem tří dětí, strávil před mobilizací osm let ve vězení kvůli konfliktu s policistou.

Jak ovlivní další osud vládní koalice její plán na konsolidaci státních financí, zahrnující plejádu nepopulárních kroků od masívních škrtů až po zvyšování daní? Koneckonců jsme viděli, že popularita vlády se propadla už v době očekávání a vypouštění balónků, kudy všudy by se mohly ubírat kroky Fialova kabinetu proti prohlubování rozpočtové destrukce.

Když perou politické strany špinavé prádlo, nijak pěkně to nevoní. Tím spíš si mohli Piráti svoji poslední šlamastyku odpustit. Jenže jsou v křeči. Na tři ministry mají čtyři poslance a co chvíli je někdo obviňuje z progresivismu a levicovosti. To potom ujedou nervy i samotnému předsedovi.