Názory a argumenty

Osobní přítomnost amerického prezidenta Joe Bidena v Kyjevě znamená zlom v dosavadním rozložení sil ve válce na Ukrajině. Americký prezident, lídr proukrajinské koalice, tím řekl, že Ukrajinu nenechá padnout, že nad ní rozprostřel ochranný deštník. Ukrajina teď nemůže prohrát, bylo by to americké fiasko. Čili prohrát musí Putin.

Politolog Jacques Rupnik výstižně říká, že ani kvůli válce na Ukrajině se nezruší domácí politický život. „Bohužel žádnou pauzu udělat nelze,“ konstatuje a přidává poznatek z francouzské scény: „Vysvětlujte lidem, pro něž je hlavní problém věková hranice odchodu do důchodu, že v Evropě jde o válku a mír, o přežití svobodné Ukrajiny.“

Amerika se válkou na Ukrajině vrátila do Evropy, soudí ministryně obrany Jana Černochová (ODS), která nepopírá, že česká obranná doktrína se bude v dalších letech opírat zejména o americkou vojenskou sílu. Nejde jen o to, že česká armáda dostala americké vrtulníky a plánuje nákup 24 stíhacích letounů F-35, které, jak řekl náčelník generálního štábu Řehka, nejsou jen letadla, nýbrž zařízení měnící pravidla válečné hry.

Mezi vládou a Pavlem se začínají objevovat třecí plochy. Návrat (anti)amerikanismu. Vládní komunikační důchodová prohra. Bidenova cesta do Varšavy ukázala, že Polsko je mocnost. Pět let od vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové. Glosa: Dodatečné poučení z krizového vývoje.

Nově zvolený prezident Petr Pavel už během volební kampaně opakoval, že pokud bude zvolen, nebude házet vládě Petra Fialy klacky pod nohy, ale také že není vládním kandidátem, a nemá tudíž na vše stejné názory jako vláda. Pokud jde o slib vládu cíleně neoslabovat, Pavel už učinil první krok, když během svojí schůzky s dalšími nejvyššími ústavními činiteli dal jasně najevo, že na rozdíl od svého předchůdce nehodlá praktikovat vlastní zahraniční politiku.

Sotva z našich ulic a oken zmizela adventní výzdoba, je tu další období spojené s náboženstvím. Postní doba. Masopustní veselí a následné období askeze se stále více dostávají do povědomí lidí. Pro mnohé možná trochu překvapivě.

Rok od začátku ruské války na Ukrajině se začínají objevovat první celoroční účty. S pocitem zadostiučinění by se zajisté četlo, že největší škody válka způsobila tomu, kdo ji vyvolal. Tak to ale není. Přesto první čísla přinášejí různé zajímavé jevy.

Je to zvláštní, ale válka na Ukrajině, která tento pátek bude trvat už přesně rok, se podle ruských nejvyšších míst nesmí jmenovat válka – kremelské ptydepe si pro ni vymyslelo poněkud krkolomný název „zvláštní vojenská operace“. Inu, pro režim jako je ten současný ruský není zřejmě nic důležitějšího než umět věci pojmenovávat jinými jmény. O to se koneckonců pokoušel ve svém poselství parlamentu Vladimir Putin.

Pokud by platil lustrační zákon v podobě z 90. let minulého století, nestal by se Andrej Babiš ministrem financí, natož premiérem. Vzhledem k jeho problematickým kontaktům s komunistickou státní bezpečností před listopadem 1989 se totiž nemůže prokázat negativním lustračním osvědčením.

Putinovo poselství. Reforma, nebo planý poplach. Návratu Babiše do křesla premiéra by neměl bránit lustrační zákon. Účet za válku bolí hlavně Ukrajinu. Popeleční středa. Glosa: Jak podpořit ekonomiku.