Názory a argumenty

Členským státům Severoatlantické aliance dochází, že pokud chtějí dostát svým slibům a pomoct Ukrajině vyhrát válku, kterou proti ní rozpoutalo Rusko, bude je to stát hodně peněz a bude to vyžadovat další značné úsilí. Shodli se na tom ministři obrany třicítky spojeneckých zemí.

Na první pohled to vypadá jako oxymóron neboli protimluv. Kdekdo totiž politické řemeslo charakterizuje jako zamlčování důležitých faktů a mlžení ve jménu setrvání u moci. Touto cestou kráčela řada mužů a žen a někdy to mělo téměř fatální následky. Kupříkladu populista Nigel Farage na pyramidě lží, na jejímž vrcholku stál brexit, vybudoval svoji kariéru.

Generální ředitel Úřadu práce Viktor Najmon skončil. Odvolal ho ministr práce Marian Jurečka. Že s ním byl nespokojen už dlouho, to bylo veřejné tajemství. Jen potřeboval prokličkovat všemi nástrahami služebního zákona, aby se Najmona zbavil. A to se stalo teď.

Jen odvoláním ředitele nám úřady práce nezrychlí. Nejhorší v Unii. Češi jsou „otloukánkem“ expertů z Bruselu. Pravdomluvnost v politice. Spojencům konečně došlo, že je válka a že se tomu musí přizpůsobit. Izraelci jsou na velké zemětřesení připraveni jen tak napůl. O zdravotnictví bez příplatku.

Vlasy hrůzou na hlavě musely vstát každému, kdo si přečetl, jak Evropská komise hodnotí aktuální situaci tuzemské ekonomiky a jaké jí nabízí výhledy. Dalo by se říci, že při hodnocení jednotlivců z nějakého početného celku, ať už jde o třídu základní školy, nebo v našem případě Evropskou unii, je vždy třeba najít největšího propadlíka a ve srovnání s ním ukázat, že ostatní na tom nejsou tak zle.

Jak poznat, že to jde s politikou z kopce? Prvním varováním bývá lehkost, se kterou si politici dělají, co se jim zachce. Když se k tomu přidá lhostejnost veřejnosti, které je jedno, co politici dělají, důsledkem je řada politických podivností.

Vedle zahrady Grébovka, na rozhraní Vršovic a Vinohrad, se zřítil svah a spolu s ním dvoupatrový dům. Jak se může něco takového odehrát v centru jednoho z nejbohatších měst Evropy, na takovou hádanku se těžko hledá odpověď.

Přestože většina světa hodnotí válku Ruska proti Ukrajině, od jejíhož začátku už uplynul skoro rok, jako nespravedlivou, nevyprovokovanou a vskutku šílenou, v samotném Rusku se její hlavní strůjce, prezident Vladimir Putin, těší podle oficiálních pramenů až 80procentní podpoře obyvatelstva. Toto číslo se samozřejmě dá zpochybnit, ale i tak je počet lidí, alespoň formálně stojících za Putinem, neuvěřitelně vysoký.

Když o její podporu usilovali, nedostali ji. Když ji mohou získat, už o ni nestojí. Také tímto způsobem se dá vysvětlit jedna zvláštnost týkající se nové pražské koalice. Sečtete-li počet členů klubů Spolu, Pirátů a Starostů na pražské radnici, dostanete číslo 37. Právě takto početné by měly být koaliční řady zastupitelů. Ve skutečnosti je jich „pouze“ 36.

Stárnoucí populace, špatná kondice veřejných financí, i nedostatek lidí na pracovním trhu jsou asi hlavními motivy, stojícími za debatou o zvýšení hranice odchodu do důchodu. Ta vzbudila diskusi nedávno nejen v Česku, ale třeba i ve Francii a Americe. A prodloužení odchodu do důchodu má za cíl i řada dalších států.