Názory a argumenty

Ještě před rokem vypadalo členství zarytě neutrálního Švédska a sousedního Finska v NATO velmi nepravděpodobně. Po ruském útoku na Ukrajinu se zas naopak zdálo, že jejich vstup je hotová věc. Skoro přesně rok poté je situace zase na začátku.

Těsně po útoku na Ukrajinu česká koruna prudce oslabila, vůči euru až nad hranici 26 korun. Nebyla sama. Podobná situace nastala u polského zlotého a maďarského forintu. Investoři, většinou bankéři a fondoví manažeři z Londýna, Ameriky a Asie holt vidí Ukrajinu jako střední Evropě blízkou oblast.

Moskvané v centru ruské metropole nedávno zaznamenali poněkud nečekané znepokojivé opatření: na střechách především vládních budov, a to včetně některých objektů ministerstva obrany, se začaly objevovat systémy protivzdušné obrany, s největší pravděpodobností typu Pancir 1. Tyto zbraně používá ruská armáda například při ochraně svých vojenských základen v Sýrii.

Spotřebitelé objevili důvod k lepší náladě. Protiletadlové systémy na moskevských střechách. Koruna sílí, euro se vzdaluje. Proč se švédské členství v NATO odkládá. A do kdy? Izraelský ministr skončil po třech týdnech.

Lidé už vnímají okolní svět o něco víc reálně. Takový optimistický závěr lze odvodit z jednoho z průzkumů, které si veřejnost zvykla přehlížet. Zjišťovat náladu spotřebitelů je úkolem většiny výzkumných agentur, výhodou však je fakt, že spotřebitelské postoje šetří také Český statistický úřad, který své výsledky zveřejňuje.

Příběh francouzských socialistů se jako vejce vejci podobá příběhu české ČSSD. Dlouhá léta byli vládní stranou, určovali politiku země, měli kompetentní ministry, stovky starostů a tisíce radních. Posledních pár let se ale potácejí na hranici klinické smrti. Rok od roku jim ubývají členové (dnes jich je jen 23 tisíc) a prohrávají jedny volby za druhými.

Jedno se musí současné polské vládě Práva a spravedlnosti nechat. V otázce Ukrajiny měla pravdu, připravila Polsko na současný vývoj asi nejlépe ze všech evropských zemí, Rusku a celému prostoru věnovala pozornosti, jako v Evropě nikdo jiný. A navíc většinou Poláci mají v tom, co říkají a požadují, pravdu. A přes své někdy brutální způsoby dosahují výsledku, který by v diplomatických rukavičkách trval tak dlouho, že by to Ukrajina, bránící se ruské agresi, nemusela vydržet.

Slovensko už ví, kdy se budou konat předčasné volby. Na termínu 30. září se dohodly strany dosavadní vládní koalice. Ta od podzimu ztratila většinu v parlamentu, a proto nebyla schopna standardně fungovat. Příčinou byly nejen osobní neshody a vnitřní spory, ale i současná složitá ekonomická a politická situace v zemi.

Těžko zpochybňovat, že konečný výsledek obou prvých přímých voleb hlavy státu značně ovlivnily mohutně sledované debaty finalistů na obrazovkách televizí. Skoro určitě tomu tak bylo v roce 2018 a do značné míry i o pět let dříve. Z čehož by se dalo usuzovat, že se to bude opakovat i letos. A dlouho se s tím také napevno počítalo.

Babiš mluví jinak k českým voličům, jinak k zahraničním partnerům. Rozhodnou i tentokrát prezidentskou volbu televizní duely? Předčasné volby na Slovensku. Polsko bouchlo do stolu. A uvolnilo cestu Leopardům na Ukrajinu. Francouzští socialisté bojují o přežití. Glosa: Kdo si na tom nahrabe?