Názory a argumenty

Říci něco pozitivního o roce 2022 není těžké, například můžeme být spokojení, že už je za námi. Platí to přinejmenším z ekonomického ohledu. Další potíž je navíc v tom, že ani vyhlídky na rok 2023 nejsou nejlepší. Zároveň ovšem platí, že se člověk nikdy tak nepoučí jako v těžkých letech.

„Musíme se připravit na možnosti nepředstavitelných změn. Může přijít něco, co zpochybní skoro všechno, co známe. Normální lidská reakce je, že změny vidíme jako ohrožení či jako těžkou překážku. Následky takového chování můžeme zahlédnout při zpětném pohledu, abychom zjistili, co bychom již neměli opakovat. I toto zjištění je možné vidět jako vítězství.“

Kromě těsné prohry Andreje Babiše v prvním kole voleb prezidenta stojí za pozornost vysoká volební účast nad 68 procent. Ve volbách do Poslanecké sněmovny byla v roce 2017 účast 60 procent a v roce 2021 to bylo 65 procent. Vysoká volební účast bývá chápána jako výraz důvěry v demokracii a projev občanské odpovědnosti, tedy jako svátek demokracie.

Generál vyhrál dílčí prezidentskou bitvu, ale ještě ne celou válku. Otazníky nad hloučkem outsiderů. Přehnané naděje v prezidenta. Historie by mohla vypadat jinak. Zmoudření roku 2022. Tři králové, pekaři a cena elektřiny

Proč se vlastně někteří kandidáti vůbec pustili do toho ohromně únavného, nákladného, a přitom předem skoro jistě marného boje? To je otázka, již si sami sobě museli v posledním půlroce klást mnozí z nás. Zvlášť když už bylo z průzkumů dávno zřejmé, že se bude rozhodovat pouze mezi třemi uchazeči.

Petr Pavel by byl nejlepším kandidátem, který by mohl porazit Andreje Babiše. Takto uvažovali někteří odpůrci šéfa hnutí ANO, když se na poslední chvíli rozhodovali, komu dát v prvním kole prezidentských voleb svůj hlas. Průzkumy veřejného mínění totiž dopředu signalizovaly, že do toho druhého projde bez problémů bývalý premiér.

Divoká prasata se v posledních letech stala palčivým problémem na celém Apeninském poloostrově. Odhaduje se, že se jejich počet za posledních 30 let ztrojnásobil a škody na polích i silniční nehody spojené s jejich přemnožením jsou na denním pořádku.

Rok 2022 byl ve slovenské politice plný zvratů a nečekaných událostí. Podle všeho nebude jiný ani rok 2023. Hned v lednu čeká Slovensko referendum o možnosti zkrátit volební období parlamentu. Pokud by byl plebiscit úspěšný, vedl by ke změně ústavy a do budoucna usnadnil vypsání předčasných voleb. Iniciovali ho opoziční strany v čele s bývalým trojnásobným premiérem Robertem Ficem, kteří kvůli tomu uspořádali celostátní petiční akci.

Nová izraelská vláda má řadu reformních plánů. K těm, které se zmiňují nejčastěji, a vyvolávají největší kontroverzi, patří záměr reformovat soudnictví, a zejména postavení nejvyššího soudu. Jeruzalémská vláda mluví o posílení demokracie, opozice, a nejen ona, o jejím zásadním ohrožení.

Francii v příštích dnech a týdnech čeká ostrý sociální střet, protože odbory slibují postavit se všemi silami proti vládní reformě důchodového systému. Téma penzijní reformy se ve Francii vynořuje pravidelně jako přízrak mobilizující a zároveň dělící značnou část společnosti. Důvodem je stav důchodového systému, který je kvůli své chronické finanční nerovnováze dlouhodobě neudržitelný.