Názory a argumenty

Do prvního kola prezidentské volby zbývají tři týdny a nastává fáze, která je nejvíce iracionální. Týmy hlavních kandidátů se snaží vypointovat závěrečnou emoci, která přivede váhající. Ta může být pozitivní i negativní. Příkladem pozitivní emoce byl závěrečný vzestup podpory pro Karla Schwarzenberga v přímé volbě prezidenta v roce 2013. Stačilo, aby mu marketéři nasadili číro a konzervativec se stal nadějí liberální mládeže. Na negativní emoce zde byl prezident Miloš Zeman.

Stále ostřejší polemika kolem nového směřování sociální sítě Twitter ukazuje, že jádro pudla je v rozdílném výkladu samotného pojmu svobody slova. Tisková svoboda není posvátnou krávou, která musí být uctívána nezávisle na jejích sociálních dopadech, říkají jedni. Slovo nemůže být svobodné jen tehdy, když se to někomu hodí, oponují druzí.

Od instalované výrobní kapacity francouzských jaderných elektráren v úctyhodném počtu 56 si mnozí Evropané slibovali, že přebytky zdejší elektrické energie budou moci využít i oni a zmírnit tak stávající energetickou krizi. Nestalo se tak a ani se nestane.

Hodlá skutečně Miloš Zeman před březnovým koncem svého mandátu jmenovat s půlročním předstihem nového předsedu Ústavního soudu po Pavlu Rychetském? Po prezidentově vyjádření v televizi Prima to už vypadá, že Zeman svůj absurdní plán, jak tuhle pravomoc vyfouknout nové hlavě státu, myslí opravdu vážně.

Kissingerův plán. Zeman dál zahřívá své kukaččí vejce pro Ústavní soud. Strop na plyn. Příliš pozdě jaderná energetika vzatá na milost. Soumrak samozvaných soudců.

Zatímco Vladimir Putin jednal v běloruském Minsku s Alexandrem Lukašenkem, v Kremlu studují návrhy veterána světové diplomacie a bývalého amerického ministra zahraničí, už devětadevadesátiletého Henryho Kissingera. Své představy tento význačný znalec mezinárodní politiky nejnověji vyložil v rozhovoru pro britský časopis The Spectator. Oficiální Kyjev s jeho staronovými závěry rozhořčeně nesouhlasí.

Před 13 lety publikovala americká socioložka Monica Prasadová článek s názvem „Přece musí být nějaký důvod“. Výzkumníci vyzpovídali Američany, kteří v roce 2004 hlasovali za prezidenta George Bushe ml., o tom, co si myslí o spojení iráckého diktátora Saddáma Husajna s atentáty z 11. září, o programu na výrobu zbraní hromadného ničení a válce v Iráku. Tedy o důvodech, kvůli kterým USA zaútočily na Irák. Většina dotázaných byla přesvědčena, že zaútočit bylo správné rozhodnutí.

Kdo někdy četl sci-fi, určitě narazil na příběhy o tom, jak to bude krásné, až lidstvo narazí na nevyčerpatelný zdroj energie. Nyní se dozvídáme, že vědcům se poprvé podařilo během experimentování s jadernou fúzí vyrobit více elektřiny, než kolik do pokusu vložili. Asi bychom se měli radovat.

EU bude mít přijatelný a praktický cenový strop pro zkapalněný zemní plyn pro případ nečekaných výkyvů, a to díky vyjednávacímu umění a nasazení českého předsednictví. Týmu v čele s ministrem Jozefem Síkelou se podařilo prosadit poslední z řady bezprecedentních opatření, která zmírní dopady energetické krize vyvolané ruskou agresí proti Ukrajině – kompromisů, o kterých se před půl rokem jen mlhavě spekulovalo a nyní se staly realitou, za významného českého přičinění.

Návštěva ruského prezidenta Vladimira Putina v Minsku rovnou připomněla, že ani s jediným světovým politikem se Putin nesetkává tak často jako právě s běloruským diktátorem Alexandrem Lukašenkem – zejména po dobu trvání války na Ukrajině. Pozoruhodné na ní bylo, že ruský prezident v tomto případě cestoval do Běloruska, jinak jeho protějšek od roku 2019 vždy cestoval za ním – jen letos už sedmkrát.