Osobnost Plus

Po desetiminutovém průzkumu vidím, že se vox populi na Twitteru jasně shoduje na tom, že skandály STAN jsou ničím v porovnání s historickými skandály mnohem horšího ANO. Toto cesta k lepší politice asi nebude, konstatuje psycholog a publicista Dalibor Špok. „Srovnávání je v pořádku. Nesmí se ale stát hlavním způsobem, jak čerpáme identitu nebo o co se opíráme v odůvodnění našich skutků,“ vysvětluje.

Jak daleko jsme od toho, abychom mohli zbavit své potomky dědičných nemocí genetickým zásahem? Hostem Osobnosti Plus je biolog, bioetik a genetik Jaroslav Petr, podle kterého už v té době pomalu jsme. „Zažíváme revoluční čas, i když si to laická veřejnost asi neuvědomuje.“

Stále vychováváme pasivní lidi, kteří se bojí riskovat, říká muž, který by z ministerstva školství udělal ministerstvo vzdělávání a změnil ho na ministerstvo silové. Post ministra školství po odcházejícím Petru Gazdíkovi (STAN) mu ale nabídnut nebyl. „Za jistých okolností bych to dělal. Ale není zájem politické reprezentace. Jsem pro mnoho lidí pravděpodobně příliš velké riziko,“ míní ředitel Pražského inovačního institutu a odborník v oblasti vzdělávání Bohumil Kartous.

Francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Scholz a italský premiér Mario Draghi ve čtvrtek dorazili do Kyjeva. Ukrajině mají předat poselství o jednotě a plné soudržnosti zemí Evropské unie. „Je otázka, co tam tito ,tři králové‘ v takto silné sestavě přinášejí. Jedna věc jsou veřejné deklarace, ale podle mne to bude něco silnějšího než jen obecné deklarace o evropské solidaritě,“ uvažuje historik a politolog Jan Adamec.

Současná vláda se potýká s problémy, které nezažila žádná z předchozích porevolučních vlád. Jak by měla řešit souběh několika krizí a rozvrat státních financí? „Programové prohlášení, se kterým předstoupila vláda 17. ledna před sněmovnu a dostala důvěru, tak dnes už v podstatě neplatí,“ uvádí politický komentátor Bohumil Pečinka.

„Super viry, které by lidstvo ještě před 20 lety mohly vyhubit – a před 40 lety určitě vyhubit, nás dnes už nevyhubí. Věda poskočila hodně dopředu, a to, že dokážeme v řádu několika dnů vyvinout detekční soupravy, které umožňují zjistit, kdo je nakažený a kdo ne, že dokážeme v řádu měsíců udělat vakcíny, které opravdu ochrání – když už ne proti nákaze, tak proti vážnému průběhu –, tak to je obrovský pokrok,“ říká evoluční biolog Jaroslav Flegr.

Jak hodnotí současný stav rezortu zdravotnictví muž, který mu kdysi šéfoval? „Vždy se dá dělat něco líp a vždycky se dá kritizovat něco, co dělali ti před vámi. Ale to není moc k ničemu. Vláda se prostě musí snažit – ale dělat reformy v době, kdy je příšerná krize a inflace, nelze,“ uvádí vysokoškolský pedagog a bývalý ministr zdravotnictví za TOP 09 Leoš Heger.

Jaké to je dokumentovat válku na Ukrajině a stát s foťákem přímo v první linii, která je prý téměř všude? Jak změnila válka Ukrajince? Hostem Osobnosti Plus je fotografka Iva Zímová, která s fotoaparátem objela nejen Kosovo a Čečnu a Ukrajinu zná velmi dobře. „Dost se změnilo už v roce 2014 po Majdanu. Ale překvapilo mě, jak jsou Ukrajinci organizovaní a třeba jejich starostové zůstali na svých místech,“ chválí situaci.

Divadelník a loutkoherec Petr Forman sám sebe označuje za potulného komedianta. Má za sebou řadu projektů, úspěchy sklízí doma i v zahraničí. „Poslední roky už nikde moc nejezdíme – a po covidu do toho vstoupila válka. Ale doba je taková, jaká je: Všechny země se potýkají s pocovidovými problémy a celá Evropa s válkou, inflací a nedostatkem,“ uvádí v pořadu Osobnost Plus umělec.

Před osmi měsíci vedl český tým, který provedl první transplantaci plic zničených covidem. Přestože pacient zemřel, zákrok chirurg Robert Lischke hodnotí kladně. „Pacient byl 199 dnů na mimotělní podpoře, to je extrémně dlouho. Samotná transplantace proběhla dobře. Bohužel asi za šest měsíců došlo ke komplikacím, které ale nesouvisely se zákrokem,“ popisuje přednosta třetí chirurgické kliniky První lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol.