Osobnost Plus

Před lety opustila místo učitelky, odešla do předčasného důchodu a začala se věnovat podpoře vzdělávání ve Středoafrické republice. „Naší snahou je podílet se na vymýcení negramotnosti v zemi. Vzdělávací program, který realizujeme, ovlivňuje 20 až 30 tisíc dětí,“ konstatuje zakladatelka neziskové organizace Siriri Ludmila Böhmová.

Už v průběhu pandemie onemocnění covid-19 byl papír nedostatkovým zbožím a válka na Ukrajině to ještě prohloubila, říká výkonný ředitel a spoluzakladatel nakladatelství Argo Milan Gelnar. Navíc, když na na Ukrajině byla jedna z největších papíren. „Dnes potřebujeme na výrobu knihy dva až tři měsíce od chvíle, kdy ji pošleme do tiskárny. Před covidem to bylo jen čtrnáct dní, maximálně měsíc.“

Výzkum organizace Institut 2050 a STEM ukazuje , že se jako společnost shodujeme, že změna klimatu je vážný problém, ale o tom, co s tím, máme jen mlhavé představy. „Zatím máme jen pilotní data ze studie, ale u české veřejnosti rozhodně můžeme pozorovat obrovskou míru informačního vakua. Tedy o tématu nic neví,“ uvádí sociální psycholog a ekopsycholog Jan Krajhanzl z Katedry enviromentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

„Africké země představují víc než polovinu hlasů ve Valném shromáždění OSN, takže je to mocný jazýček na vahách. Obecně se stavějí k tématům, které trápí Západ dost rezervovaně. A ani jedna země nepřijala protiruské sankce už po anexi Krymu,“ popisuje antropoložka a afrikanistka Hana Horáková výsledek hlasování o rezoluci odsuzující ruskou invazi na Ukrajinu ze začátku března.

„Někdy mám pocit, že si lidé stěžují na to, jak čeština upadá, ale prostředky, které ani nejsou spisovné. Mně je to pak líto, protože si říkám, proč protestují, když ani sami ten jazyk neovládají,“ říká jazykovědkyně Markéta Pravdová, zástupkyně ředitele Ústavu pro jazyk český Akademie věd a členka Akademické rady AV ČR. To, že nám občas spisovná čeština dělá potíže, je podle ní normální.

Organizace nízkoprahových sociálních služeb zastřešuje Česká asociace streetwork. „Podle zákona mají tyto organizace zmírňovat a řešit nepříznivé sociální situace, což u ukrajinských uprchlíků samozřejmě je útěk z domova,“ říká ředitelka asociace Martina Zikmundová. Uprchlíkům se tak pokoušejí poskytovat pocit bezpečí, pomáhají s orientací v novém prostředí a snaží se dávat najevo, že jsou tady vítáni.

„Ve všech televizních besedách, propagandistických pořadech se už o válce mluví – nicméně je to válka Ruska proti Spojeným státům. Dokonce by se ani nedalo říct, že jde o válku proti Západu. Traktuje se to tak, že Amerika využívá Ukrajinu jako svůj nástroj, svoji zbraň a Evropu jako platformu, odkud na Ukrajinu dováží výzbroj,“ popisuje aktuální sdělení ruských médií dokumentarista, spisovatel a pedagog FAMU Martin Ryšavý.

„Hluboce obdivuji všechny, kteří jsou schopni už týdny v první linii 12 hodin denně pomáhat uprchlíkům. Tváří v tvář utrpení, zoufalství a mnohdy nekoordinaci,“ popisuje novinářka Jarmila Balážová. „Když vidím na pražském hlavním nádraží i v dalších městech, jak tam spí především romské matky s dětmi, co to dělá s veřejným míněním, tak převažuje informace o zneužívání sociálních dávek. Úplně zaniká, že jejich bratři, synové, otcové na Ukrajině bojují.“

Logistik Lékařů bez hranic Petr Macek se před pár dny vrátil z Ukrajiny. „Tentokrát jsem byl v západní části, přímo ve Lvově, kde jsme měli hlavní základnu. Proto, že veškerá doprava materiálu šla právě přes tuto část. Dřív byla naše hlavní základna v Kyjevě, což vzhledem k současné situaci už možné nebylo,“ popisuje v pořadu Osobnost Plus.