Osobnost Plus

Bezpečnostní analytik Michal Smetana se domnívá, že válka na Ukrajině směřuje k zamrzlému konfliktu. „To ale nutně neznamená, že se tak stane za týden. Myslím, že v příštích týdnech, měsících stále uvidíme poměrně intenzivní boje. Na obou stranách bude docházet k teritoriálním ziskům, ale asi už nijak dramatickým,“ říká. „Zamrzlý konflikt to ale nebude v tom smyslu, že by neprobíhala dynamika – stále tam budou intenzivní boje.“

Architekt Václav Aulický je autorem mnoha staveb. Jak s odstupem vzpomíná na svou dnes už neexistující brutalistní budovu Transgasu na Vinohradské třídě, na jejímž místě stále nestojí její nástupkyně? „Když jdu kolem místa, kde stál Transgas, tak jdu v podstatě kolem hřbitova. Ze zbourání neobviňuji investora, ale úřady, které o tom rozhodly, tedy stavební úřad Prahy 2,“ uvádí v pořadu Osobnost Plus.

Ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová přiznává, že je po dlouhé době hrdá na Česko a pozitivní přijetí uprchlíků z Ukrajiny. Zda se s touto migrační vlnou změní obecný pohled tuzemských občanů na běžence, si ale jistá není: „Pevně doufám, že se to promění a Ukrajinci českou společnost víc otevřou diverzitě. A postupně posunou pohled na migraci v tom, že může přinášet příležitosti a pozitivní věci. Zatím tam nejsme.“

Edib Edo Jaganjac válku zná. Coby mladý lékař působil na začátku 90. let dva roky v nemocnici v obléhaném Sarajevu. Prý ho dříve udivovalo, že lidé, kteří zažili válku, nemluví o strachu. „A přitom strach máte od té doby, co otevřete oči, dokud je zase nezavřete. Je stále přítomen.“ Strachu se lze zbavit různými technikami. „Třeba já osobně jsem byl přesvědčen, že válku nepřežiju. Moc často jsem byl situacích, kdy šlo o život, ale pak můj strach už nebyl takový,“ vzpomíná.

Podle amerických tajných služeb se Moskva pokusí v průběhu května připojit Donbasu Rusku. A Kyjev je přesvědčen, že Moskva už rozhodla i o útoku na Moldavsko. Západní svět trne, co Vladimir Putin vyhlásí 9. května. „Spekuluje se o tom, že oficiálně zahájí válku, případně vyhlásí nějakou formu mobilizace. Zdaleka ne všichni Rusové ale režim podporují,“ říká politický geograf Martin Lepič z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

„Když se podíváte na současnou politiku, tak jako by Gaussova křivka najednou nefungovala. Většina společností se štěpí na dva póly. To je v podstatě záhada,“ přemýšlí politická psycholožka Martina Klicperová-Baker. Pokud jde o českou společnost, až polovinu tvoří „lidé s blbou náladou“, soudí. Zbylou polovinu národa dělí na demokraty a oportunisty. Právě ti ale podle ní rozhodují tím, na kterou stranu přikloní, jak dopadnou volby.

Ruský pohled na svět je problematický, protože nezohledňuje vlastní chyby, tvrdí historik a filozof Petr Hlaváček. „Od počátku 19. století, kdy Rusové došli až do Paříže a takzvaně porazili Napoleona, tvrdí, že zachraňují Evropu. A když to nebereme vážně, tak je ponižujeme,“ připomíná ruský narativ. Podobné je to s druhou světovou válkou. „Oni přece zachránili Evropu. Ale Evropa si toho neváží a vrací se k nějakým svým fašisticko-nacistickým idejím.“

Česko je ekonomika postavená na nízkých mzdách, říká sociální antropoložka z Centra pro společenské otázky – SPOT a Sociologického ústavu AV ČR Lucie Trlifajová. „Ve chvíli, kdy nás čeká utahování opasků, tak mi přijde velmi důležité, aby to nevytvářelo pocit nespravedlnosti. Ochota by tu i byla, ale jen ve chvíli, když budou mít pocit, že se to nechce jen po nízkopříjmových. Neočekává se to ale od těch, co v minulosti na ekonomickém růstu daleko víc profitovali,“ říká.

Ruskými vojsky obležený ukrajinský Mariupol jde i v tuto chvíli opustit, popisuje novinář a teď i válečný zpravodaj České televize Tomáš Vlach. „To se tam děje celkem běžně – tedy pokud se člověk chce dostat na ruské území. Překážka je ale v tom, že každý civilista musí být takzvaně vyfiltrován. Funguje to tak, že je prověřen databází policie, nebo je poslán do filtračního tábora. Tam pak může strávit dva dny nebo také měsíc, než se vše vyjasní,“ dodává v Osobnosti Plus.

„Zatímco média dnes a denně vyhlašují Rusku válku, tak americká administrativa – dokonce hlava státu Joe Biden – řekne, že Vladimir Putin je válečný zločinec. Já si to myslím taky, ale proč pak chce omilostnit z okázalých sankcí část Putinovy rodiny? Tam má (ruský prezident) zlegalizované obrovské zisky,“ říká scenárista a režisér Robert Sedláček v pořadu Osobnost Plus.