Osobnost Plus

Když autor knihy „Hodný, zlý a ošklivý? Havel, Klaus, Zeman“ Lubomír Kopeček přemýšlí o vývoji Miloše Zemana, popisuje, jak ještě v 90. letech vystupoval jako liberál. „Do roku 1991, možná po roce 1992 byl Zeman plebejec bouřící proti ekonomické transformaci a radikál jdoucí vládě Klause po krku. Tehdy už liberálem nebyl,“ říká. Změna přišla z prostého důvodu – šlo o vyplnění prázdného místa „na trhu“.

„Čísla nakažených covidem celosvětově padají. U nás velmi pomalu, ale padají také. Vypadá to, že léto bude zase velmi radostné a bez koronaviru. Otázka je, co se chystá na podzim, ale zatím to – až na několik výjimek – vypadá velmi dobře,“ říká ve speciálním hodinovém pořadu biochemik Jan Konvalinka. V tuto chvíli se vymyká Čína a Hongkong, kde se naopak opět zavírají celá města.

„Alexandr Lukašenko dobře věděl, že v běloruské společnosti válka na Ukrajině žádnou podporu nemá. Podle nějakých nezávislých průzkumů by ji podpořila snad jen tři procenta populace. Na rozdíl od asi 70 až 80 procent Rusů,“ vysvětluje běloruský filolog a redaktor Rádia Svobodná Evropa Siarhiej Šupa. „Takže existuje riziko, že kdyby na Ukrajinu poslal běloruskou armádu, tak to pro celou společnost mohla být ta pověstná ,poslední kapka‘,“ dodává v pořadu Osobnost Plus.

Hrad je nově v podezření, že zničil dalších 32 tajných zpráv. Například o aktivitách Ruska na Ukrajině, píše čtvrteční server iRozhlas. „Znervózňuje mne to, ale nepřekvapuje,“ hodnotí novou zprávu Petros Michopulos, odborník na politický marketing a spolutvůrce podcastu Kecy & politika. „Protože oni už dlouho fungují víceméně jako pátá kolona Kremlu,“ dodává v pořadu Osobnost Plus.

Někteří vojenští stratégové odhadují, že Ukrajina válku s Ruskem prohraje. Podle vedoucího Programu bezpečnostních strategií a seniorního analytika Bezpečnostního centra Evropské hodnoty Martina Svárovského (KDU-ČSL) se mýlí. „Je to nesmysl. Nevím, jaký vojenský stratég vyvodil cokoli z toho, že Rusko vyhraje. Rusko je těsně před porážkou. Chtěl bych ty vojenské stratégy vidět – a předpokládám, že tady jsou.“

„Ruská agrese je jen vyvrcholením něčeho, co se tady dělo delší dobu a co mohli politici a ,bezpečáci‘ předvídat. Protože měli od nás ekonomů docela slušné informace,“ říká ekonom Pavel Kysilka, bývalý viceguvernér České národní banky a až do roku 2015 také ředitel České spořitelny. „Déle než dva roky totiž prudce narůstají devizové rezervy ruské centrální banky a v rámci nich podíl zlata.“

„Západ dělá velkou chybu, že se Putina bojí. A je to chyba zásadní, protože když se podíváme na dějiny, tak ruským vládcům vždy imponovala síla. Ten, kdo byl slabý, tak s ním se nikdy nebavili,“ tvrdí historik Jan Rychlík z Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Pokud bude Západ a NATO jako celek pevný, tak ruský prezident Vladimir Putin nakonec couvne. „Ono mu ani nic jiného nezbude.“

„Žiju život, ve kterém jsem si několikrát musela položit zásadní otázky a také si na ně odpovědět. Myslím si, že jsme se o sobě hodně dozvěděli – za doby covidu a teď i za války na Ukrajině,“ popisuje pocity herečka Kristýna Frejová. Dodává, že slyšela na téma uprchlíků mluvit Tomiu Okamuru (SPD): „Mám pocit, že žije v jiném vesmíru. V momentě, kdy teď někdo opravdu populisticky a nechutně hřímá, že si Ukrajinci mohou chodit do zoo nebo že přijíždějí v drahých autech.“

Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) byl před několika dny obžalován v případu Čapí hnízdo. „Nedá se očekávat, že by to mělo velký vliv na stávající Babišovy voliče – oni vědí, že byl obviněn, věděli, že obžaloba je velmi pravděpodobná a nic to s nimi neudělalo,“ vypočítává komentátorka Echo 24 a Týdeníku Echo Lenka Zlámalová. „Jiná věc je, co to udělá s potenciálními ambicemi Babiše stát se prezidentem. Proto je to naprosto zásadní změna, zásadní zásah,“ doplňuje.

Válka na Ukrajině se podle ruské strany dostala do další fáze – a znovu se začalo spekulovat o možném použití jaderných zbraní. Děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a zároveň i expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek k tomu říká: „Já si to úplně nemyslím. Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu.“