Osobnost Plus

„Musíme se smířit s tím, že migrace je doprovodným jevem našeho života,“ říká Markéta Hronková, ředitelka neziskové organizace La Strada zabývající se prevencí obchodu s lidmi a vykořisťování. „Jsme hodně homogenní společnost, která se přece jen stále vzpamatovává z těch 40 let izolace. Žila jsem v zahraničí a vím, že v momentě, kdy přijde velká (migrační) vlna, tak to může být problém, ale pohyb lidí, národností je neustálý,“ doplňuje v pořadu Osobnost Plus.

Ukrajina je podle svého prezidenta Volodymyra Zelenského připravena jednat o své neutralitě. „Spousta lidí na Zelenského slova reaguje tak, že to je jako kdyby krok ke kapitulaci, ale možná, že to bude ještě něco jiného. Osobně si myslím, že Zelenskyj neměl ještě před konečnými jednáními nic takového říkat. Ale zdá se, že to může být i manipulace,“ domnívá se ukrajinistka a šéfredaktorka časopisu Ukrajinský žurnál Lenka Víchová.

„Putin mluvil 20 let o tom, že internet je odpadkový koš, zprávy z něj jsou nepravdivé a věřit se dá jen televizi. Po takových dvou dekádách lidé vůbec nemají potřebu získávat informace odjinud. Protože jim nevěří,“ vysvětluje umělec a aktivista ruského původu Anton Litvin, který dlouhodobě žije v Česku. Je i jedním z pořadatelů protestního průvodu proti válce na Ukrajině.

Měsíc trvající válka na Ukrajině proměnila nejen západní svět, ale proměňuje i samotnou Ruskou federaci. „Ruská společnost není rozhodně připravena na dlouhou a krvavou válku. Sice vítá rychlý a jednoduchý úspěch typu anexe Krymu, ale důsledky současného konfliktu společnost rozhodně zaskočily,“ uvádí rusista a historik Marek Příhoda z Ústavu východoevropských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Případný vojenský zásah NATO na obranu Ukrajiny má podle hudebníka a bývalého politika Michaela Kocába hned dvě roviny. „Rusové si drze osvojili právo na vzdušný prostor nad Ukrajinou. Kolik ještě musí zavraždit civilistů, než přehodnotíme článek 5? Druhá věc je, že to může zahájit jadernou válku. Chybí nám informace, v jakém stavu jsou ohrožující ruské zbraně,“ uvažuje v pořadu Osobnost Plus.

Na jedné straně dodávky vojenského materiálu včetně munice a na straně druhé ekonomické sankce a zpřetrhání obchodních vazeb s Ruskem. Tak vypadá reakce Západu na ruský vpád na Ukrajinu. „Jsem příjemně překvapen, jak Západ rychle zareagoval, což v předchozích konfliktech třeba v Gruzii nebylo vůbec obvyklé,“ připomíná spisovatel, nakladatel a popularizátor moderních dějin Jiří Padevět.

S informováním o ukrajinsko-ruském konfliktu je to u nás tak půl na půl, myslí si bývalá šéfka Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Kateřina Hrubešová. Vedle kvalitních a ověřených informací jsou tady i novináři, kteří validitu svých zdrojů nekontrolují. „A pak jsou tu samozřejmě trollí farmy,“ dodává.

Rusko by podle rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora v Haagu mělo okamžitě ukončit všechny své vojenské operace na ukrajinském území. Dohlédnout na případné nedodržení nařízení má Rada bezpečnosti OSN – jejím členem s právem veta je ale i Ruská federace. „Je to paradox, ale přesto má Organizace spojených národů stále důležitou funkci. S diktátory je totiž potřeba udržovat kontakt,“ domnívá se režisér a divadelník Petr Zelenka.

Západ se shodl na trestu za rozpoutání války na Ukrajině a uvalil na Ruskou federaci až dosud bezprecedentní sankce. Zemi by měly uvrhnout do izolace na dlouhou dobu. „Vznikne společnost zahleděná do sebe, často s představou, že jsou její členové oběti. Určitě spoust Rusů začne obviňovat západní země z toho, že izolaci způsobily,“ uvádí v Osobnosti Plus sociolog Tomáš Kostelecký.

„Všichni v Evropě neseme částečně spoluvinu za ten dlouhý appeasement, který jsme dělali směrem k Putinovu režimu. Žijeme dlouho v pohodlném a bezpečném světě a svým způsobem dál věříme, že ho můžeme ochránit před tím, co se děje kdekoli ve světě,“ uvažuje lidskoprávní aktivista. dokumentarista a zakládající člen organizace Člověk v tísni Igor Blaževič.