Osobnost Plus

„Ve výsledku – ať už válka skončí brzy, nebo později, ať už se dohodne Ukrajina s Ruskem na nějakém svém uspořádání – tak se tyto vážné důsledky budou řešit mezi Spojenými státy a Ruskem. Vrátili jsme se přinejmenším o 20 let nazpět. A to, jak bude vypadat i bezpečnostní situace v Evropě, bude záležet na Washingtonu a na podpoře tamního prezidenta ze strany Američanů,“ myslí si publicista a amerikanista Daniel Anýž.

„Nechci v této situaci hrát někoho, kdo vidí prezidentovi Vladimirovi Putinovi do hlavy a ví, co přesně chce učinit. Ale jaderné zbraně obvykle slouží jako odstrašující nástroj proti vměšování nebo intervenci jiných jaderných mocností. A to, že by je použil na Ukrajině, to by se situace pro ruské jednotky musela skutečně katastrofálně zhoršit. Pořád to považuji za krajně nepravděpodobné,“ říká politolog Petr Kratochvíl.

„Je to obrovská ostuda spolupráce diplomacie v rámci Evropy – ať se na mě nikdo nezlobí, a to ani mí známí, kteří tam pracují. Co jiného mám za Ukrajince říct? Ostuda, neschopnost a zároveň nepochopení, v jaké situaci se jiné země jako Gruzie a mnoho dalších nacházejí, ať už byl agresor kdokoli,“ komentuje válku na Ukrajině předseda Ukrajinské iniciativy v ČR a zástupce ukrajinské menšiny v Radě vlády ČR Bohdan Rajčinec.

„Prezident Miloš Zeman je v tuto chvíli v Bílém domě persona non grata,“ komentuje vysokoškolský pedagog a amerikanista Tomáš Klvaňa prezidentovo prohlášení z minulého týdne, ve kterém označil informace amerických tajných služeb o ruské agresi za blamáž. „Rozhodně to není dobrá vizitka pro českou zahraniční politiku. Protože se tady už od 90. let ustálilo, že něco říká prezident a něco jiného vláda, tak se v tom běžní Američané velmi těžce orientují.“

„Nejsem expertem na zahraniční politiku, nerozumím jednotlivým drobným nuancím, ale chci věřit, že západní země a jejich představitelé vědí, co dělají. Zvenku mi připadá, že se toho ale moc neděje,“ komentuje konflikt na Ukrajině děkan Fakulty informatiky a statistiky VŠE Jakub Fischer. „Když je ve škole nějaký problém, tak co uděláme? Zřídíme komisi a přijmeme opatření. Co se tím vyřeší? Nic,“ přirovnává postup Západu.

„Devadesátky byly skutečně turbulentní. Byly bouřlivé a byly i zásadním způsobem převratné,“ říká literární publicista Echo24 a Týdeník Echo Jiří Peňás. Stejnojmenný televizní seriál České televize podle publicisty nebyl míněný jako obraz doby, navíc jde o kriminální seriál. Je tak logicky zúžen jen na orlické vrahy či „mafiána“ Ivana Jonáka. Devadesátky ale měly podle publicisty i své oběti.

Malíř a grafik Patrik Hábl patří k nejuznávanějším umělcům tuzemské střední generace. Jeho práce úspěšně prodávají aukční síně Sotheby’s nebo Christie’s. A v Centru současného umění DOX se teď koná výstava s názvem Tolik jiné přítomnosti, kde je k vidění i cyklus portrétů předčasně zemřelých osobností. „Inspirovala mě velmi osobní syrová zkušenost,“ přiznává a vysvětluje, že během koronavirové pandemie zemřel jeho starší bratr.

Počty nově zjištěných nákaz koronavirem dál klesají, přesto máme stále relativně vysoké počty úmrtí. Jsme nad padesáti denně, upozorňuje biochemik Jan Konvalinka: „Většina hospitalizovaných má lehký průběh. Lékaři tvrdí, že vidí relativně málo těžkých zápalů plic, které viděli ve všech předchozích vlnách. Pomalu začíná být pravda, že řada lidí je v nemocnicích s covidem, nikoliv kvůli němu.“ A vyhlídky na jaro jsou nadějné, dodává.

Západ vkročil do dalšího stadia autolýzy, tj. rozkladu vlastními silami. Je tady vláda medicínsko-průmyslového komplexu, tvrdí biolog, filozof a spisovatel Stanislav Komárek. „Metametlou, která je všechny spojuje, jsou moderní média. To je samozřejmě široký pojem – jak která a jak kdy. A která zesilují všechny impulzy ve společnosti, nebo je zesilují selektivně – podle toho, jak to sama vidí,“ vysvětluje v pořadu Osobnost Plus.

„Obavy samozřejmě nějaké mám. Cítím v tom strašně velkou nespravedlnost, ale těžko s tím něco udělám. S přáteli jsme se o tom bavili a říkali si, že máme chuť jít k hranicím Ukrajincům pomoci. Stát tam a nějak je bránit,“ říká zpěvačka Aneta Langerová. „Obecně – když má někdo moc a chce jiné okupovat, to nesu těžce. Jen to, že si to přečtu, aniž bych musela vědět celý kontext – na čem to stojí, proč to je –, tak mi z toho jako člověku není dobře,“ dodává.