Osobnost Plus

„Obavy samozřejmě nějaké mám. Cítím v tom strašně velkou nespravedlnost, ale těžko s tím něco udělám. S přáteli jsme se o tom bavili a říkali si, že máme chuť jít k hranicím Ukrajincům pomoci. Stát tam a nějak je bránit,“ říká zpěvačka Aneta Langerová. „Obecně – když má někdo moc a chce jiné okupovat, to nesu těžce. Jen to, že si to přečtu, aniž bych musela vědět celý kontext – na čem to stojí, proč to je –, tak mi z toho jako člověku není dobře,“ dodává.

„Rusko je země, která nějakým způsobem nemocná – a nechci říkat, kdo všechno tam je, nebo není nemocný. Ale ono se pomalounku z hlediska svých právních, mocenských, demokratických a civilizačních poměrů stává antihmotou Evropy. Situace, ke které míříme, kupodivu není namířená ani tolik na NATO, ale je daleko víc namířená na nás a na EU,“ říká sociolog a bývalý poslanec za KDU-ČSL Ivan Gabal.

„Dobrý překladatel musí hlavně umět česky, mít hodně načteno v české literatuře. A samozřejmě hodně načteno v literatuře, ze které překládá. Pak ale stačí, když tento cizí jazyk ovládá pasivně,“ říká překladatelka a romanistka Anežka Charvátová. „Dřív se nemohlo tak cestovat, a když slyšíte konverzovat naše špičkové překladatele těch největších autorů, ne vždy je to úplně dokonalé.“

„Většina kolegů, kteří sledují data, se shoduje, že se blížíme k vrcholu, nebo jsme na něm. V Praze jsme pravděpodobně už za vrcholem, ve zbytku republiky zatím ne. Čili jsme opoždění o několik týdnů za zeměmi, jako je Dánsko nebo Velká Británie, které jsou už zjevně za omikronovou vlnou,“ říká biochemik Jan Konvalinka. Naše rozvolňování tak je o tři až čtyři týdny dřív, než to, co proběhlo například v Londýně, připomíná.

Jakub Szántó pozorně sleduje konflikt na ukrajinsko-ruské hranici se zájmem i obrovskými obavami. „Já se bojím, že to, co se teď děje je jednostranná nevyprovokovaná agrese ze strany Ruska. Vyplývá z nějakých obav, komplexů méněcennosti, ambicí a z nějaké melancholie, nostalgie po dobách Sovětského svazu.“ A novinář dodává: „Ukrajina je historický stát s hlubokými kořeny. Má své problémy, ale má právo na samostatnou existenci.“

Srocování ruských vojsk na hranicích s Ukrajinou znepokojuje státníky napříč Evropou i amerického prezidenta. Podle rusisty a vysokoškolského pedagoga Tomáše Glance je ale Vladimir Putin přesvědčen o tom, že je to právě Západ, který působí na Ukrajině nepřátelsky vůči Ruské federaci: „Je to něco, co ve svém eseji nazval projektem Antirusko – má jít o to vyvolat k Rusku nenávist.“

„Poslední dva roky krásně ukázaly nejen to, jak jsou nabourány ústavní principy – jednotlivými vládními kroky, zákony a tím, jak se s Ústavou nakládá. Ale i tím, co hypertrofie práva mezi lidmi způsobila. Nikdy dřív nebyly takové rozdíly ve společnosti, nikdy dřív se nedělaly takové rozdíly mezi lidmi, kteří tvrdili: ,My chceme právo dodržovat‘, a mezi těmi druhými, kteří zas říkali, že ho dodržovat nemohou nebo nechtějí,“ říká advokátka Daniela Kovářová.

„Země byla nepřetržitě tisíc let pod správou Číny, takže bylo jako zázrakem, když se podařilo vymanit a ubránit nezávislost. Vietnamci tak mají možná už v genech podezření a nedůvěru směrem k Číňanům. Na druhé straně – z politického pohledu je Vietnam jedním z posledních komunistických režimů světa, který se opírá o čínskou podporu. Sami lidé jsou ale vesměs proti,“ říká zástupce vietnamské komunity v Radě vlády pro národnostní menšiny Uyen Huu Pham.

„Pořád jsme ještě před kulminací viru. A na číslech z tohoto týdne vidíme, že obsazenost lůžek v nemocnicích roste poměrně velmi rychle,“ upozorňuje biochemik Jan Konvalinka. „Navíc máme analogii z Velké Británie, Spojených států versus z Dánska nebo Izraele, kde roste obsazenost lůžek a bohužel roste i počet obětí,“ dodává.

Geolog, esejista a filozof Václav Cílek varuje před chudnoucí společností a tvrdí, že v populaci poroste „naštvanost“. „Nevíme, jestli k sociálnímu neklidu doopravdy dojde, nebo ne, protože sociální balanc je hodně citlivá věc, a někdy stačí malý spouštěč. Na druhé straně si je potřeba tento krok doopravdy dobře rozmyslet. Protože kdyby tato vláda padla, tak kdo by po ní přišel? Pravděpodobně extrémisté,“ odpovídá.