Osobnost Plus

„Primárně jsem se snažil definovat to, co by mělo znamenat zdraví. A tím se skutečně s řadou mnohem chytřejších a lepších kolegů různých nejen zdravotnických odborností zabýváme,“ říká chirurg Tomáš Šebek. Lékař se zkušenosti ze zahraničních humanitárních misí dodává, že ho zajímá zdraví, ne zdravotnictví. „Zdravotnictví v Česku vnímáme trošku jako správu nemocnic, správu systému – a tak by fungovat nemělo. Měla by to být správa zdraví.“

„Čínskému politickému systému prospěje, že se odvolává na Olympijskou chartu, na její hodnoty," myslí si sinoložka Olga Lomová, spoluzakladatelka projektu Sinopsis. „Protože koná olympiádu, a tak v tuto chvíli reprezentuje ušlechtilé olympijské myšlenky, potvrzuje, že její politické zřízení – včetně toho, jakým způsobem porušuje lidská práva –, jsou naprosto v pořádku. V souladu s obecně uznávanými ušlechtilým principy, což je koneckonců hlavní důvod, proč tu olympiádu koná."

„U mého odchodu z poroty pro Státní cenu za literaturu došlo k čemusi, co byl epochální přešlap. Byla tady poprvé vláda, jejíž předseda Andrej Babiš, kterému se nedá věřit ani nos mezi očima, se veřejně a oficiálně poprvé od listopadu 1989 opřel o reprezentanty politické moci a směru, který s kulturou nemá co společného,“ vysvětluje básník Petr Hruška svůj krok z roku 2018.

Testovat i přes čtvrtečních téměř 60 tisíc pozitivně testovaných dává podle biochemika Jana Konvalinky stále smysl. „Za prvé, abychom věděli, jak na tom jsme. Za druhé, aby se přece jen ti, kteří jsou pozitivní, mohli posílat do izolace. Aby zbytečně nezrychlovali už takto rychlou vlnu epidemie. Hlavně, abychom to nepřinášeli mezi rizikové spoluobčany, kterých bohužel máme ještě asi tak 300 až 400 tisíc neočkovaných,“ vysvětluje. Problém je ale s kapacitou PCR testů.

Někde rozvolňování, u nás testování, jinde diskuse o povinném očkování. I tak vypadá aktuální covidová Evropa. Neměly by rozvolňující země pro nás být inspirací? Mohly by existující subvarianty omikronu zbrzdit postupná rušení omezení? Jak dlouho může trvat testování a má ještě smysl? Špičkový expert je připraven odpovídat nejen na tyto vaše otázky - pište i dál na plus.koronavirus@rozhlas. cz. Moderuje Barbora Tachecí.

„Pandemie zvýraznila nerovnosti, se kterými jsme se potýkali už dřív. Všechno to vystoupilo hodně na povrch. Takže teď vidíme nerovnosti v rozdělení péče o děti i to, co všechno v době lockdownů spadlo na bedra žen,“ říká socioložka Marcela Linková, vedoucí výzkumného oddělení Národní kontaktní centrum – gender a věda Sociologického ústavu Akademie věd ČR.

„Snažím si dělat vlastní názor, a tím pádem číst co největší spektrum komentářů. Protože rozumět i celkové politické situaci je skoro nemožné,“ říká herec a režisér Jiří Havelka v reakci na dění kolem Ukrajiny. Česko-ruským vztahům se podrobně věnoval při práci na činohře Plukovník Švec. „Rozhodně mám velké obavy o to, že jde o útok na náš prostor. Že je to mocichtivé vrácení putinovského Ruska do původních dimenzí. Nemyslím, že ale až do rámce Sovětského svazu,“ dodává.

Historika a politologa Petra Kouru často u současných kauz napadají paralely z minulosti. „Naposledy mě to nenapadlo, když jsem četl článek o stíhání Vlasty Parkanové, která byla 10 let vystavena veřejné dehonestaci. Nemohu si pomoct, ale připomnělo mi to 50. léta a útoky na demokratické politiky po únoru 48. Byť je to samozřejmě nesrovnatelné, protože Parkanové ,se nestalo to‘, co Miladě Horákové nebo jiným,“ říká.

„Konflikt na východě Ukrajiny sleduji s napětím od jeho počátku. Máme informace tajných služeb, nějaký statement ruské strany, podle kterého se tam nic neděje. Americké tajné služby tvrdí, že se schyluje ke konfliktu. Nečetl jsem ale relevantní zprávu reportéra, který by to potvrdil. Cítím se zakotven v západní společnosti, v demokratických strukturách, ale přece proboha nemohu uvěřit tomu, co mi nakuká tajná služba jakéhokoli státu,“ říká fotoreportér Stanislav Krupař.

„Není vyloučeno, že spousta lidí omikron nedostane. Každou vlnu onemocnělo 10 až 15 procent populace, teď to ale dostane víc lidí. Nejspíš budou i ti, kteří se mu vyhnou. Takže kdybych měl vědecky korektně říct, to určitě nemohu obhájit, ale to, že bude obtížné se omikronu vyhnout, a že ho většina z nás tak či onak dostane – s příznaky, nebo bez nich –, to si myslím, že je pravda,“ říká biochemik Jan Konvalinka.