Osobnost Plus

Počty nakažených variantou delta v Česku dál klesají. Varianta omikron ale sílí a podle odborníků má potenciál postihnout dominantní část populace. „Špatnou zprávou je, že infektivita omikronu je dramaticky vysoká. Opatrně ale můžeme být optimističtí, hospitalizace sice rostou, ale nikoliv dramaticky. Takže šance, že nám tady rychle proletí vlna epidemie, ale nebude mít dramatické následky, je velmi slušná. Tak osmdesátiprocentní,“ věří biochemik Jan Konvalinka.

Omikron se chová mírněji než delta, má ale schopnost se mnohem rychleji šířit a postihnout tak větší část populace. Kdy u nás vytlačí deltu? Může vlna způsobená omikronem po rychlém nástupu také rychle ustoupit? A bude očkování kvůli stále kratší účinnosti stále dávat smysl? Špičkový expert Jan Konvalinka je připraven odpovídat nejen na tyto vaše otázky - pište i dál na [email protected]. Provází Barbora Tachecí.

Zatímco většina lidí tráví vánoční svátky doma a v kruhu svých nejbližších, kněz Ladislav Heryán má napilno. Svou pomoc duchovního v tyto dny nabízí například vězňům nebo bezdomovcům. „Moje Vánoce jsou takové služebné, ale je to něco, co mě opravdu naplňuje,“ vysvětluje řeholní kněz komunity salesiánů. „Jsem taková vrba – přijdu a naslouchám tomu, co člověka trápí. Dost často to nakonec přejde ve společnou modlitbu tak vřelou, že se s tím člověk mimo věznici nesetká.“

Ivana Marešová se narodila s dětskou mozkovou obrnou. I s handicapem se ale naučila bojovat za plnohodnotný život a jako právnička se snaží pomáhat dalším lidem s postižením. „Nejdůležitější je vnitřní svoboda, protože jinou nemáme. Svoboda je koření, bez kterého nemůže život chutnat. Když je člověk tak výrazně handicapovaný jako já, tak to může vypadat, že je mezi svobodou a handicapem kontrast. Ale není.“

Nejnovější studie vědců z britských univerzit naznačují, že je riziko hospitalizace u pacientů nakažených omikronem o desítky procent nižší než u delty. Podle expertů z londýnské Imperial College o 40 procent, podle studie edinburské univerzity až o dvě třetiny. „Máme důvody k optimismu, ale neměly by nám bránit připravit se na to nejhorší,“ reaguje biochemik Jan Konvalinka. „Není to na otevírání šampaňského. Aspoň zatím,“ dodává.

Velká Británie zpřísňuje kvůli nové variantě omikron, Nizozemsko dokonce zavedlo lockdown, Česko si podle nových vládních představitelů počká na analýzu do 28. prosince a rozhodne až potom. Jak by se teď mělo postupovat? Kam pokročilo poznání omikronu? A co přinese pátá očkovací vakcína v EU od firmy Novavax? Špičkový expert je připraven odpovídat nejen na tyto vaše otázky ? pište i dál na [email protected]. Moderuje Barbora Tachecí.

Alkohol škodí, i když nejste závislí, varuje adiktolog a psycholog Michal Miovský. A i když je to karcinogen, který stojí za řadou onkologických diagnóz, přesto je v Česku jeho spotřeba na hlavu jedna z nejvyšších na světě. „Alkohol je u nás pořád evergreen a téma, které dominuje nad všemi včetně hlediska veřejných nákladů, ale i kriminogenního potenciálu,“ říká přednosta Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

„Evropa je založena na kritickém myšlení, tedy na dialogu, ze kterého lidé odejdou jiní, protože každý z nich musí přijmout argumenty toho druhého,“ je přesvědčen novinář, esejista a spisovatel Karel Hvížďala, který letos oslavil 80. narozeniny. V Rusku podle něj vládne ideologie, nikoliv dialog. „Takže si všichni, kteří rozhodují, myslí, že mají pravdu, a nejsou schopni žádného dialogu. To je základní rozdíl mezi Sovětským svazem či Ruskem a Evropou.“

Proslavil se knižními rozhovory s významnými osobnostmi a jeho Dálkový výslech s Václavem Havlem byl přeložen do více než dvaceti jazyků. S jakou zkušeností se vrátil ze studií v Rusku v roce 1968? Čím mu současnost připomíná počátky normalizační doby? A proč podepsal Antichartu, i když na něj nikdo nevyvíjel tlak? Moderuje Barbora Tachecí.

Čtyřnásobná držitelka ceny Magnesia Litera, autorka a předkladatelka Radka Denemarková aktuálně pracuje na dvou románech. Jeden se odehrává v 19. století, ale týká se současnosti, nastiňuje. „Předminulé století zaplavilo naši společnosti slovy, která nesnáším, jako národ nebo vlast. Ale v šovinistickém duchu. Nejvíc šokující pro mě bylo, že rasismus a antisemitismus byla vlastně běžná věc dokonce vědců a intelektuálních elit.“