Osobnost Plus

„Naše vědomí je vlastně taková galerie obrazů, které neustále sledujeme. Jeden z nich je privilegovaný a nejvíce nám na něm záleží – to je obraz nás samých. A tento obraz mylně zaměňujeme za skutečnost,“ říká o lidském vědomí psychiatr a neurolog Jiří Horáček z Národního ústavu duševního zdraví a z 3. třetí Lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Upozorňuje, že tyto naše obrazy ale představují jen určitý výsek, který nastavila evoluce.

Už i do Česka dorazila z Jihoafrické republiky nová varianta koronaviru. Od WHO dostala název omikron. Zatím se zdá, že na omikron lidé neumírají víc než s jinou variantou. „Malinko to zpochybním. Máme dobré i špatné zprávy,“ říká biochemik Jan Konvalinka. „Dobrá zpráva od lékařů, kteří pacienty v JAR vyšetřují, je, že zatím nemají velmi vážné průběhy. Na druhou stranu z dat, které dávají jihoafrické orgány, je tam prudký nárůst hospitalizací. Čili hospitalizace tam jsou.“

Do Česka dorazil omikron, nová mutace koronaviru. A vědci soudí, že je to překvapivý virus. Jak velká je šance, že bude sice nakažlivější, ale na zdraví lidí nadělá méně škod než dosavadní varianta delta? Čím jeho samotného jako molekulárního biologa omikron překvapil? A už se u nás láme probíhající vlna koronaviru, nebo půjdeme ještě výš? Špičkový expert je připraven odpovídat nejen na tyto vaše otázky - pište i dál na [email protected]. Moderuje Barbora Tachecí.

„Stávající situace duši konzervativce nepotěší,“ přiznává člen správní rady Institutu Václava Klause a poradce exprezidenta Ivo Strejček na adresu vznikající pětikoaliční vlády v pořadu Osobnost Plus. Přál by si, aby se o hlasy konzervativních voličů ucházely jiné politické subjekty a také aby jiné subjekty byly vítězné. Budoucí vládu totiž Strejček, který byl dřív členem ODS a později vstoupl do hnutí Trikolora, považuje za silně probruselskou.

Dokumentaristka Olga Sommerová před časem nazvala Filmovou fakultu Akademie múzických umění (FAMU) učilištěm nenávisti. Nová děkanka a také dokumentaristka Andrea Slováková s touto nálepkou nesouhlasí: „I v době, kdy to paní Sommerová říkala, to bylo hodně nadsazené. Dá se říct, že to reflektovalo pocity několika lidí, ale nemyslím, že by to bylo v souladu s realitou. Alespoň takovou, jak ji vnímám já.“

Předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová radí od května Evropské komisi, a to mimo jiné v oblasti výzkumu epidemií či sociálního chování. Hodnotit kroky české vlády v době pandemie ale nechce. „Vím, že tam byla dobrá vůle. Na druhou stranu tam bylo taky spousta řekněme, nesystémových kroků a kroků, které nebyly konzultovány s odborníky. Taky musím říct, že když se na to podívám z pohledu vlády, tak ani odborníci se zcela v lecčems neshodli,“ shrnuje.

Výtvarník, grafik, redaktor a spoluzakladatel Revolver Revue Viktor Karlík stal i u zrodu týdeníku Respekt. „Respekt se vyvinul z Revolveru, a když se dnes podívám na to, jak vypadá Respekt, tak já bych tam pracovat nechtěl,“ přiznává v Osobnosti Plus. „Z mého pohledu je to už mainstream a to mne v podstatě nezajímá. Je to každého osobní volba a má cesta je taková, jaká je,“ dodává.

„V této situaci jsou věcí číslo jedna, dvě a tři, které máme dělat, posilující dávky očkování,“ vyzývá biochemik Jan Konvalinka a připouští: „Někteří z nás to věděli už v červnu – Jindřich Vobořil, Marián Hajdúch a další. Izraelci to věděli už v květnu a tvrdě se do toho pustili. Někteří další jsme to věděli už koncem léta. Vláda s tím začala něco postupně dělat během podzimu a je hrozně pozdě. To je věc, která způsobuje úmrtí očkovaných v nemocnicích.“

Analytička deníku Echo24 a Týdeníku Echo Lenka Zlámalová nabádá formující se novou vládu k rychlé konsolidaci úřadů, které podle ní rozvrátil kabinet Andreje Babiše (ANO). „Kdybychom byli na místě nové vládní koalice, tak považuji za extrémně rozvrácené ministerstvo zdravotnictví. Tam Vlastimilu Válkovi (TOP 09) přeji hodně štěstí a boží podporu k tomu. Pak samozřejmě státní finance, Zbyněk Stanjura (ODS) má co dělat.“ Problémy vidí i na ministerstvu práce.

Řadu lidí provokuje svou otevřeností, ochotou přijmout zahanbenost za církev v případech sexuálního násilí i palbou do vlastních řad. Česká katolická církev je podle něj neautentická a formální. „Neautentičnost se vždy projeví tam, kde si na něco hrajeme. Třeba hra na to, že nás je více než je, a že zastupujeme většinu ve společnosti,“ vysvětluje plzeňský biskup Tomáš Holub v pořadu Osobnost Plus.