Osobnost Plus

Zdravotnictví došlo na hranu svých možností. Vlivem pandemie je prázdná nejen státní kasa, ale i kasa zdravotních pojišťoven, myslí si šéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt. Co bude dále, bude muset rozhodnout nová vláda. „Měl by vzniknout nějaký dokument, který by říkal, co bude třeba udělat hned příští měsíc,“ říká v pořadu Osobnost Plus.

Na polsko-běloruské hranici jsme svědky obrovské tragédie, ke které nemuselo dojít, domnívá se ředitelka slovenské pobočky Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) Zuzana Vatraľová. „Lidem bylo přislíbeno něco, co v konečném důsledku nebylo naplněno. Země na obou stranách hranice přitom mají prostředky k tomu, aby takové tragédii předcházely a řešily ji.“

Čísla pozitivně testovaných letí strmě vzhůru. Tento týden Česko vytvořilo pandemický rekord, když v úterý přibylo 22,5 tisíce pozitivních. Zpřísnění opatření inspirovaných bavorským modelem, který ruší uznávání testů, podle biochemika Jana Konvalinky teď ale nepomůže. „Dokonce nevylučuji, že to může i uškodit. Já bych testování ponechal, naopak bych ho dramaticky posílil,“ vysvětluje.

Před časem spisovatel, novinář, scenárista a také právník Pavel Kosatík řekl, že má touhu, aby se národ jako celek něčím konečně opravdu nadchnul. „Myslel jsem tím takovou dobrou vůli ke kooperaci. Nebo potřebu pozitivního vyzařování navzájem,“ přesňuje v pořadu Osobnost Plus. Skepsi ve společnosti pak vysvětluje tím, že je jednodušší ventilovat svou naštvanost, než říkat něco pozitivního. „A řada lidí si to takto usnadňuje.“

Politik musí mít nadhled, musí mít v sobě odpovědnost, která je asymetrická, říká filozofka Anna Hogenová. „Musí být odpovědnější za ostatní, než jsou ti ostatní za něj. Musí jít do rizika, on musí být v té diarchii mezi zákony a svědomím. To napětí tam musí fungovat,“ uvažuje. „To bych moc chtěla, šance ale vidím strašně špatně,“ přiznává.

Herec a bývalý politik Milan Kňažko patřil k výrazným tvářím 17. listopadu 1989. „Není důležité vzpomínat na to, co tehdy bylo, ale co z toho zůstalo a co z toho bude do budoucna. Všichni jsme si mysleli, že budeme rychle v cíli, že se to změní ze dne na den a není to pravda. Cíl je ještě daleko.“

„To, že někdo dokáže mluvit, ještě neznamená, že je soudný a že je schopný vykonávat svou profesi,“ říká v pořadu Osobnost Plus neurolog a vedoucí Centra pro bioetiku při Ústavu humanitních studií v lékařství na 1. Lékařské fakultě Univerzity Karlovy Jan Payne. Zároveň připomíná, že pokud má člověk vážně nemocná játra, tak mu spousta jedů „otravuje“ mozek, který tudíž nemůže normálně fungovat, taky může jít o hepatickou encefalopatii.

Počty hospitalizovaných se dostaly na úroveň dubna 2021, v některých nemocnicích odkládají plánované operace. „Skoro všichni jsme přecenili promořenost obyvatel,“ připouští biochemik Jan Konvalinka. „Přecenili jsme počty těch, co chorobou prošli a jsou chráněni. Když to člověk vztáhl na počty obětí, které byly velmi vysoké, tak to vycházelo, že máme přes 50 procent lidí promořených, k tomu očkování. A ukazuje se, že to tak úplně není.“

Sémiotik a vedoucí Studia nových médií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy Josef Šlerka přiznává, že z nové kampaně na očkování proti covidu-19 není nadšený. „Vláda a obzvláště ministerstvo zdravotnictví tu komunikační část kolem očkování naprosto strašlivým způsobem podcenily. Kampaň tady měla být už od začátku minulého roku a měla být všudypřítomná. To, co teď vidíme, vypadá velmi efektně, ale obávám se, že to efektivní nebude.“

Za znásilnění dostává celá polovina útočníků maximálně „podmínku“, přitom trestní sazba je dva až deset let. „Myslím, že dřív, nebo později to budeme muset zpřísnit. Protože veřejnost, která se o to dříve nezajímala, a všichni měli pocit, že když vás někdo znásilní, tak pachatel půjde sedět, teď zjišťuje, že se to neděje,“ říká v pořadu Osobnost Plus advokátka Lucie Hrdá, která se specializuje na rodinné právo a sexualizované a domácí násilí.