Osobnost Plus

„Především je potřeba předeslat, že každý slušný člověk panu prezidentovi přeje, aby se uzdravil,“ říká filozof a politolog Daniel Kroupa, který byl politikem patnáct let. A přidává srovnání: „Už jsme tady v minulosti podobné situace měli. Tomáš Garrigue Masaryk ve chvíli, kdy se necítil úplně zdráv, odstoupil. Když byl nemocen Václav Havel, tak Hrad i lékaři podrobně informovali o jeho zdravotním stavu bez toho, aby zabíhali do nechutných detailů.“

„To, co se teď děje v Rusku, je děs. Je to naprostý návrat do období stalinismu – postupně, ale nezvratně. Zatím je to autoritářský režim, který směřuje k totalitárnímu. Ten jejich mafiánský způsob je naprosto šílený,“ říká potomek kozáka Alexej Kelin. Intelektuál z česko-ruské rodiny a spoluautor Dějin Ruska 20. století. Taky ale bývalý předseda Rady vlády pro národnostní menšiny, ataman Vševelikého vojska donského v zahraničí či představitel organizace Ruská tradice.

V Česku se zvyšuje denní počet nakažených covidem-19. V úterý a ve středu statistici zaznamenali víc než tisícovkou nově pozitivních, což jsou od května nejvyšší čísla. „Je to stále ještě relativně pozvolný nárůst a není to nic překvapivého,“ uvažuje biochemik Jan Konvalinka. „Kolega Ladislav Dušek (ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky) říká 2 tisíce, já bych nebyl překvapen, kdybychom do konce měsíce měli až 3 tisíce případů denně.“

Režisérka, scenáristka a kameramanka, která je autorkou dokumentu Karel, tvrdí, že natáčení posledního roku života populárního zpěváka bylo velmi těžké. „Bylo to pro mě silné, protože jsem se nečekaně ocitla při odcházení Karla Gotta,“ říká Olga Malířová Špátová.

Když signatářka Charty 77 a psychoterapeutka Věra Roubalová Kostlánová vzpomíná na Václava Havla, říká jednoduše: „Hrozně mi chybí, už deset let.“ A ohrazuje se proti označení za bývalou mluvčí Charty 77. „Je to takové už mé prokletí – já jsem mluvčí byla, ale až v roce 1992, takže tomu říkám ,dávno po válce‘. To už nebyla potřeba žádná statečnost, a to na rozdíl od mluvčích, kteří byli před rokem 1989, kde naopak byla potřeba statečnost velká,“ upřesňuje.

Co se týká etiky, tak si upřímně myslím, že má generace musí vymřít, řekl před časem katolický kněz a přednosta Ústavu etiky na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy Marek Orko Vácha. „Generace mých rodičů už neseděla v kriminále za to, že jsou křesťané, ale generace prarodičů ještě ano. S mateřským mlékem jsem sál to, že se o věcech víry prostě nemluví, natož pak třeba v tramvaji,“ vysvětluje. „Ve mně ten strach ještě je, ale doufám, že další generace už ho mít nebudou.“

Green New Deal a evropské zelené plány nejsou jen věcí průmyslu. První česká soukromá škola architektury ARCHIP se totiž pro letošní rok rozhodla vybrat téma greenwashing. „Přišlo nám to aktuální, protože tématem změny klimatu jsme všichni denně bombardování. A pod touto slupkou najednou člověk pozná, že když se začne ptát, co to znamená a co budeme dělat, že už nenachází hlubší znalosti,“ říká v pořadu Osobnost Plus architektka a rektorka Regina Loukotová.

Za posledních 24 hodin podlehlo v Rusku covidu-19 na 857 lidí, země hlásí rekordní přírůstky už dva měsíce. „Existují docela dobré analýzy celkové úmrtnosti, které byly opakovaně publikovány a které si málokterá země dovolí opravdu falšovat. A z těchto výsledků to vypadá, že Rusko podceňuje počty obětí 4,5krát až pětkrát. Jinými slovy – vypadá to, že obětí je kolem pětinásobku, což je opravdu hodně,“ hodnotí biochemik Jan Konvalinka.

Kniha Zvuky probouzení se dostala do užších nominací na cenu Magnesia Litera. Její autoři novinář Petra Třešňák a jeho žena Petra vyprávějí příběh o výchově své dcery Dorotky s autismem a mentální retardací. „Postupně jsem si uvědomil, že postižení s takovými projevy funguje jako klasické trauma, takže může ústit v posttraumatickou stresovou poruchu,“ popisuje autor knihy a host Osobnosti Plus.

Ředitelka obecně prospěšné společnosti Barmské centrum Praha (Burma Center Prague) Sabe A. Soe žije celý svůj dospělý život v Česku, přesto je její srdce mezi oběma zeměmi rozpůlené. V únoru v Barmě proběhl vojenský převrat. „Armáda od začátku převratu nejenže hrubě porušuje lidská práva, ale řekla bych, že provádí i válečné zločiny proti lidskosti. V některých oblastech páchali zločiny hraničící s genocidou,“ říká v Osobnosti Plus.