Osobnost Plus

U neočkovaných je podle amerických dat Centra pro kontrolu a prevenci nemocí 4,5krát vyšší riziko, že covidem-19 onemocní než u vakcinovaných a 11krát vyšší riziko, že na nákazu zemřou. „Vypadá to nebezpečně,“ říká biochemik a prorektor Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum Jan Konvalinka. „Ještě bych dodal, že to jsou americká čísla na obrovských souborech. Podobná čísla máme z Británie, Německa a koneckonců i z Česka.“

Petr Winkler před prázdninami vystřídal Cyrila Höschla ve funkci ředitele Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ). Říká, že počet duševních chorob v populaci se vlastně nedá jen tak porovnat, a to ani v rámci jednotlivých zemí. „Nejde to tak úplně říci pro všechna duševní onemocnění dohromady, protože je to velmi široká skupina nemocí. Když se podíváme na závislosti, tak nejhorší je střední, východní Evropa a Česká republika tam figuruje na vysokých příčkách.“

„Strukturální problémy, o kterých mluví každý český ekonom, jsou problémy dlouhodobé. To znamená neřešená důchodová reforma, úplně špatně nastavený daňový systém, kdy Česko disproporčně velice silně zdaňuje práci. Místo toho, aby podporovalo aktivitu lidí, tak ji daněmi brzdí. Přitom vůbec nezdaňuje jistý majetek, konkrétně nemovitosti, což je důvod, proč jejich ceny tak uletěly,“ tvrdí investiční bankéř Ondřej Jonáš.

„Pokud se začneme na lidská práva dívat politickým prizmatem a ne odborným, tak se může stát, že budou časem porušována práva seniorů a nikdo se jich nezastane. Protože ochránce práv si bude myslet, že to není téma ve společnosti,“ nastiňuje ředitelka české pobočky Amnesty International Linda Sokačová. V jednom z podcastů Amnesty International totiž sama upozorňuje, že se hranice lidských práv proměňují už i v Evropě a i v Česku se může významně zhoršovat.

Podle vlády není důvod k panice, přesto se čísla nakažených covidem-19 zas pomalu zvyšují. „Byl bych stále velice ve střehu. Přinejmenším potřebujeme situaci řadu týdnů velmi bedlivě monitorovat. Proto se domnívám, že zrušení plošného testování ve školách jen po několika dnech od zahájení školní docházky je velmi krátkozraké,“ říká v pořadu Osobnost Plus infektolog Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce Ladislav Machala.

„Jsme občas docela dobří, nějaké ty výkyvy jsou všude,“ hodnotí producentka a zakladatelka festivalu Seriál Killer Kamila Zlatušková českou televizní seriálovou tvorbu. „Když se podíváte na Netflix, tak je tam osm procent dobrých věcí a 92 procent odpad. Nemůžeme si myslet, že musíme být ve všem precizní a každý titul musí být globálním hitem. Tady se na něj netrpělivě čeká, aby přilákal pozornost, ale zatím se to nepovedlo ani Polákům, ani nikomu dalšímu.“

Politik nemá dělat to, co vyhovuje přání lidu. Pak by ani nebyl zapotřebí a stačily by průzkumy veřejného mínění, myslí si Pavel Bratinka, bývalý politik ODA, který odešel do soukromé sféry a věnuje se mimo jiné charitě. „V posledních letech se dělaly spíš populární kroky – zvyšovaly se důchody nad rámec zákona, vláda neudělala nic s rozpočtovými deficity, což je vždy na účet budoucích generací. Takže převažoval duch být jen populární,“ říká v pořadu Osobnost Plus.

Muzikant a bývalý politik Michal Prokop vidí dnešní svět opět tak nějak naruby. „Hodnoty, ke kterým jsme se vztahovali, když tady vládnul bolševik, a pak, když se to po sametu obrátilo, tak to byla jedna z věcí, kvůli kterým jsem do politiky vstupoval. Taky pocit svobody a zároveň odpovědnosti. Teď se mi v poslední době zdá, že se to nějak podivně obrací,“ říká v pořadu Osobnost Plus.

Uznávaný výtvarník Krištof Kintera při pohledu na města, která stále víc zahušťují prostor, nešetří kritikou. Přesto ve městě, navíc v tom největším, dál žije. „Vadí mi, že tady chybí prázdno. Místa, která nejsou předem k něčemu určená. V knihách se tomu říká vakát, prostě prázdná stránka, klidně i uprostřed. Tím se tak nějak provzdušní zážitek z knihy, katalogu, z literatury. A podobně funguje město,“ říká v pořadu Osobnost Plus.

Epidemie v Česku opět zrychluje. „Jde to zhruba tak, jak se dalo čekat, a současně to vzbuzuje určité obavy. O tom není sporu. Rostoucí čísla s sebou vždy nesou nebezpečí, že se zvýší počet lidí v nemocnicích, na JIP a nakonec i těch umírajících. Oproti loňsku je ta trajektorie až nebezpečně podobná, ale jsme na tom dramaticky líp. Protože teď už opravdu, bohužel, máme vysokou promořenost,“ říká v Osobnosti Plus biochemik a prorektor Univerzity Karlovy Jan Konvalinka.