Osobnost Plus

„Do Jakutska jsem se nedávno vydal proto, že si pořád myslím, že tam ještě jednou něco natočím, i když teď jsem tam přímo nepracoval. Druhý a víc osobní důvod je ten, že tam mám spoustu kamarádů, opravdu blízkých lidí, které jsem si zvykl za posledních 20 let vídat a navštěvovat. A doopravdy jsem se lekl, že by se eventuálně v důsledku válečných událostí mohla spustit nová železná opona,“ říká Martin Ryšavý, spisovatel a dokumentarista.

„Poslední dobou jsem pod vlivem různých čísel a například je skvělé, že náš hrubý domácí produkt od roku 1989 vyrostl asi sedminásobně. Reálně to bude méně, ale je to bezvadné. V živé paměti a obrovské úctě mám i profesora Josefa Kouteckého, který když začínal léčit rakovinu dětí, umíralo jich devět z deseti. Dnes je to jedno z deseti, což je stále tragédie, ale statisticky je to fantastické číslo,“ vypočítává egyptolog Miroslav Bárta úspěchy v naší zemi.

„Knižní trh a zvlášť beletrie nebyly za celou dobu vlády Vladimira Putina vyloženým cílem ideologického tlaku a potírání. Protože spisovatele nepovažovali za významné, tedy že by měli vliv. Ovládli totiž všechny televizní stanice a naprostá většina Rusů nebude brouzdat po knihkupectvích v Petěrburgu a hledat knihy George Orwella, Vladimira Sorokina nebo nevím koho,“ vysvětluje Jan Jandourek, spisovatel, starokatolický kněz a editor internetového deníku Forum24.cz.

Podle vládního konsolidačního balíčku by denní tisk měl přejít do 21procentního pásma DPH. „Jsem přesvědčený, že je to hloupost,“ komentuje šéfredaktor časopisu Reportér Robert Čásenský, který dřív býval šéfem redaktorů MF DNES. „Takto vysoká sazba DPH na denní tisk není nikde v Evropě, budeme výjimeční,“ říká.

„Radiační situace na Ukrajině zůstává normální,“ píše na závěr všech svých tweetů o Ukrajině jaderná fyzička Dana Drábová, která je už 23 let předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. „Teď z mých informačních zdrojů vyskočila zpráva, že ostřelování v oblasti zase vedlo k tomu, že Rusové odstřihli Záporožskou jadernou elektrárnu od externích zdrojů proudu. Je to už posedmé za ten víc než rok.“ (Repríza.)

Jednou z příčin rychlého šíření dezinformací mezi lidmi je pocit nejistoty, který vede k rigidnímu myšlení. „Člověk s rigidním myšlením je velmi citlivý na to, aby uvěřil dezinformaci a případně ji dál rozvinul do konspirační teorie,“ říká neurobiolog a psychiatr Jiří Horáček. Dá se trénovat odolnost proti nejistotě? A je současnost méně jistá než socialismus?

„Jsem plný naděje, že způsob, který se v Evropě zakořenil od času Versailles, byl aplikován v tzv. mnichovské dohodě a pokračoval v Jaltě a Postupimi, to jest, že se velké a silné mocnosti dohodly, jak věci budou, a postavily ty menší a méně důležité státy a národy před hotovou věc, byl statečností Ukrajinců, jejich rozhodností a solidaritou, se kterou se setkali, značně narušen. A to narušení bude pokračovat,“ říká dramatik a bývalý politik Milan Uhde.

Ve sporu o Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) je vše přesně naopak, než jak tvrdí média, míní historik a vysokoškolský pedagog Ivo Cerman. Postavil se tak proti názoru asi 170 historiků, kteří se vymezili proti údajně nezodpovědnému řízení ústavu. „Tábor, který si přivlastnil pravomoc určovat, koho odvolat a co je pravda, má početní většinu a řekl bych, že nezná slitování,“ říká v Osobnosti Plus s tím, že má i obavy.

Režim Bašára Asada jí zabil tchána a ve válce přišla i o další příbuzné. Pak během tzv. uprchlické krize si u nás, po návratu do rodné země, vyslechla nejednu nadávku. „Válka na Ukrajině nás všechny Syřany retraumatizovala. Sledovali jsme znova v přímém přenosu to, jak Rusové, kteří udržují u moci i diktátora Bašára Assada, znovu útočí na jinou zemi,“ uvádí Samira Sibai, česko-syrská lékařka a členka iniciativy Češi pomáhají.

Britská armáda je vedle té francouzské jedna ze dvou v Evropě, které jsou schopné vést větší boje. Zároveň jak konzervativci, tak labouristé jednoznačně podporují ve válce s Ruskem Ukrajinu. Přestože největším dodavatelem zbraní na Ukrajinu jsou Spojené státy, podle právníka a sociologa Jiřího Přibáně, který je profesorem na Univerzitě v Cardiffu, na symbolické úrovni Ukrajinu podporuje zdaleka nejvíc Velká Británie.