Podcast Akademie věd

Martin Šálek z Ústavu biologie obratlovců AV ČR v podcastu Věda na dosah odpovídá, proč už u nás zbývá jen poslední asi stovka párů sýčka obecného, dříve zcela běžného obyvatele české zemědělské krajiny. Dozvíme se, co jsou sýčkovníky a jak se k záchraně sov staví současní zemědělci. A také proč se dříve věřilo, že sýček zve lidi do záhrobí a jestli na tom, že sýček předpovídá smrt, skutečně něco není.

Barbara Zitová z Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR odpovídá v podcastu Věda na dosah, jestli a proč je podle ní lepší fotoaparát v chytrém mobilu než zrcadlovka. Řekne nám, jak se obraz reality stává fotografií a jestli vůbec zachycuje skutečnou realitu. Dozvíme se také, podle čeho odborníci odhalují úpravy digitální fotografie a že díky své expertize pomáhají usvědčovat zločince.

Lucie Kubalíková a František Kuda z Ústavu geoniky AV ČR vás v podcastu A / Věda na dosah provedou po geologických zajímavostech Brna. Dozvíte se, jestli a případně kde se dají v moravské metropoli najít trilobiti, kolik stovek milionů let vznikaly horniny tvořící základy katedrály na Petrově, a poslechnete si příběh o nedalekém puklinovém prameni, který přinesl tyfovou zkázu.

Jiří Mikulec z Historického ústavu AV ČR nás v podcastu A / Věda na dosah přenese na Staroměstské náměstí do doby přesně před 400 lety. V červnu 1621 se tam odehrálo krvavé divadlo – exemplární hrdelní trest pro 27 vůdců takzvaného stavovského povstání proti tehdejší královské moci. Jak vypadaly poslední chvíle odsouzených? Kolik peněz inkasoval za svou práci mýty opředený kat Mydlář a jaká národní traumata si odnášíme z pobělohorského období?

Lingvistka Klára Trsková z Ústavu pro jazyk český AV ČR se ve svém výzkumu zaměřuje na hodně netradiční téma: mluvu českých raperů. V podcastu A / Věda na dosah zjistíme, co znamená někoho dissovat, jak si nejlépe zaflausit nebo kdy je dobré draulit jako bauch. Dozvíme se také, z jakého důvodu čeští rapeři raději sáhnou po anglickém než našem vulgarismu a proč už nepaří v partě, ale v crew.

Romistka Renata Berkyová z Pražského fóra pro romské dějiny při Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR v podcastu A / Věda na dosah představuje méně známou historii československých Romů. Přibližuje, jak vypadalo peklo tábora v Letech u Písku, a připomíná osudy legendárního černého partyzána. Dozvíme se více o ne zcela zdařilých sociálních experimentech z doby komunismu a zmařené naději Romů v devadesátých letech, ale také o soudobé romské literatuře.

Fyzik Michal Duška z Ústavu termomechaniky AV ČR v podcastu A / Věda na dosah vysvětluje, kde a jak se hledají kritické body mezi skupenstvími vody. Dozvíme se, jak zahřát vodu, aby zmrzla, a poslechneme si, jak si můžeme doma v mrazáku vyrobit podchlazenou vodu. Povíme si, jak se tvoří matematické rovnice, které přesně popisují fyzikální vlastnosti vody, a osvětlíme, proč jezero v Andách zamrzá jinak než rybník na Vysočině.

Ekonomka Julie Chytilová z CERGE – společného pracoviště Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy – v podcastu A / Věda na dosah odpovídá, co vše ovlivňuje chování lidí a jak se to dá změřit. Dozvíme se, jak souvisejí odčervovací pilulky s úspěchy ve škole, jestli se muži a ženy rozhodují odlišně nebo proč u nás vlivem pandemie covidu-19 podléhají depresím především mladí lidé.

Michal Vašíček ze Slovanského ústavu AV ČR v podcastu A / Věda na dosah odpovídá, jaký je rozdíl mezi Rusínem a Rusňákem, která místa v Zakarpatí stojí za vidění a proč zástupy Čechů léta jezdily ke špatnému hrobu Nikoly Šuhaje loupežníka. Dozvíme se také, nakolik ovládal rusínštinu slavný americký umělec Andy Warhol, a uslyšíme, jak vlastně rusínština zní.

Kateřina Jirků z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR v podcastu A / Věda na dosah odpovídá, jak se zkoumají střevní paraziti a jestli se máme bát tatarského bifteku. Dozvíme se, nakolik funguje léčba pomocí červů – helmintoterapie – a jak se pozná člověk, který má v sobě tasemnici nebo roupy.