Podcast Akademie věd

Vojtěch Novotný z Biologického centra AV ČR vysvětluje, proč v tropech běží evoluce rychleji, jak se počítá hmyz a z jakých důvodů obvykle selhávají ochranářské projekty na Papui Nové Guineji. Dozvíte se, nakolik spolu souvisí biologická a kulturní diverzita i to, jak zní papuánský prales či některý z 850 místních jazyků.

Ivo Pezlar z Filosofického ústavu AV ČR umí najít filozofické otázky ve videohrách i v kresleném vtipu. V rozhovoru se dozvíte, jak se od elektronické hudby dostal k logice, co ho baví na teorii důkazů i to, jak lze jejich principy aplikovat do praxe. A je právě logika společným jazykem pro matematiky, informatiky, lingvisty a filozofy? 

Kateřina Chládková z Psychologického ústavu AV ČR vysvětluje, jak se zkoumá vnímání řeči u nenarozených dětí. Jak souvisí hudební trénink a schopnost učit se cizí jazyk. Proč je podle ní důležité zaměřit vědeckou pozornost také na indiánské a africké jazyky? A je možné, že se rodíme jako poetické bytosti?     

Martin Franc z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR nám ve vánočním speciálu podcastu Věda na dosah přiblíží, jak se v průběhu času proměňovala štědrovečerní tabule. Řekneme si, proč většina z nás nejí na Vánoce hlemýždě, kdy se podával kapr s knedlíkem, jak ovlivnila sváteční stolování válka nebo čím se v minulosti „znesvětil“ bramborový salát. V podcastu pro dokreslení atmosféry Vánoc zaznívají úryvky lidových koled v podání Domažlické dudácké muziky, která s jejich použitím laskavě souhlasila.

Radovan Kukutsch z Ústavu geoniky AV ČR s námi fárá symbolickou poslední šichtu po stopách končícího havířského řemesla. Vysvětluje, jaká nebezpečí na horníky v podzemí číhala a jak jim pomáhali koně a kanárci, ale také se dozvíme, co je v hornickém slangu rikša, pikovačka nebo klec. Podcast jsme natáčeli v bývalém dole a připravovaném hornickém muzeu v Horním městě na Bruntálsku.

Milada Jonášová z Ústavu dějin umění AV ČR u příležitosti 230 let od úmrtí Wolfganga Amadea Mozarta přibližuje některé méně známé okamžiky z návštěv geniálního rakouského skladatele v Praze. Vysvětluje, co je pravdy na údajném Mozartově výroku „mí Pražané mi rozumějí“, proč u nás nakonec nezůstal anebo proč nemají někteří muzikologové v láce oskarový film Amadeus.

Tomáš Hoření Samec ze Sociologického ústavu AV ČR v podcastu Věda na dosah vysvětluje, z jakého důvodu prudce rostou ceny bydlení a jak s nimi zamávala probíhající pandemie. Ukazuje, proč je při případném řešení klíčová ochrana životního prostředí, jestli skončíme jako důchodci v karavanech nebo čím se můžeme inspirovat v Berlíně.

Jiří Suk z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR v podcastu Věda na dosah odpovídá, jak vypadaly zlomové okamžiky sametové revoluce. Přímo v budově bývalého Federálního shromáždění se vrací k osudovým okamžikům, ukazuje, proč se dějinný zvrat obešel bez krveprolití, jak těžké bylo stát se revolucionářem na malém městě anebo kdo na poslední chvíli převlékl kabát a zachránil Václava Havla.

Jiří Sádlo z Botanického ústavu AV ČR v podcastu Věda na dosah prozradí, kde lze uprostřed Prahy narazit na nefalšovanou městskou džungli. Přímo při pouti pražskou krajinou se dozvíme, jak souvisí mikulášská nadílka s invazí fíkovníků do Čech, ale také v čem byla přírodě prospěšná ničivá povodeň a které pochutiny si můžeme připravit z volně rostoucí městské květeny. Přijměte pozvání na netradiční audioprocházku s poetizujícím botanikem Jiřím Sádlem.

Jana Doubravová z Geofyzikálního ústavu AV ČR v podcastu Věda na dosah odpovídá, jak vzniká zemětřesení a nakolik hrozí v našem okolí. Přímo v muzeu ve Skalné u Chebu, které se nachází v epicentru západočeských zemětřesných rojů, nám osvětlí vztah mezi magnitudem, řinčením skleniček a borcením střech. Poslechneme si ale také, nakolik otřesy země souvisejí s blechami sibiřských psů a jedem kapajícím do očí bohů.