Podcast Akademie věd

Sociální psycholožka Sylvie Graf založila v roce 2014 Brněnskou laboratoř meziskupinových procesů při Psychologickém ústavu AV ČR a spolu se svým mezinárodním vědeckým týmem zkoumá meziskupinové vztahy v mnoha kontextech – od národních stereotypů, přes postoje k imigrantům až po vztahy v postkonfliktní společnosti. Harmonické soužití mezi různými skupinami lidí se jeví jako důležitá výzva současnosti i turbulentní budoucnosti. Jak ji ohrožují předsudky? Co podporuje jejich vznik a kdo všechno na ně doplácí? Poslechněte si, jak se negativním předsudkům můžeme bránit nebo v čem jsou inspirativní myšlenky amerického psychologa Gordona Allporta, který položil základy teorie meziskupinových vztahů.

Magdaléna Gorčíková ze Sociologického ústavu AV ČR se dlouhodobě věnuje čtení a psaní školáků.  Aktuálně realizuje výzkum s cílem pomoci předcházet neúspěchům v oblasti čtenářské gramotnosti u dětí na 1. stupni základních škol. Proč je důležitá i takzvaná předčtenářská gramotnost a jak ji mohou děti trénovat? Jak se zkoumá čtení u předškolních dětí, které ještě neumí číst? Co vše se díky čtení učíme a jak nám to pomáhá ve školní i pracovní kariéře?

Historička architektury Vendula Hnídková z Ústavu dějin umění AV ČR zkoumá koncept zahradního města, jak jej na konci 19. století formuloval anglický urbanista Ebenezer Howard. Jak se jeho utopická myšlenka na kvalitní bydlení pro všechny společenské vrstvy proplétala historií? Proč v české historiografii mizela nebo byla mylně interpretována? Je pražská čtvrť Zahradní město inspirovaná konceptem pokrokového Brita? A proč Jan Kotěra s Tomášem Baťou nakonec nepostavili zahradní město ve Zlíně? K poslechu i na procházku po stopách českých zahradních měst a zahradních předměstí vás zve další epizoda podcastu Věda na dosah.

Petr Agha z Ústavu státu a práva AV ČR se zabývá vztahem práva a politiky, sociologií práva a lidskými právy. Právní změnu tradiční instituce manželství vnímá jako celospolečenské téma, o kterém je potřeba věcně diskutovat. Co můžou do diskuze přinést společenští vědci? Mělo by právo reagovat na vývoj společnosti, nebo ji naopak konzervovat? Je česká společnost tolerantní a otevřená ochraně všech menšin? A proč u nás není obvyklé vnímat lidská práva kriticky? Poslechněte si rozhovor s vedoucím Centre for Law and Public Affairs (CeLAPA), který prozradí i to, čím v životě vyvažuje roli akademika a jak vnímá své studenty.

Behaviorální ekolog Peter Mikula z Ústavu biologie obratlovců AV ČR se v rozsáhlém výzkumu zabýval výškou a komplexitou ptačího zpěvu a vzdušným předváděním. Ptáme se ho, proč někteří ptáci zpívají vysoko a jiní nízko, jak se opeřenci učí svůj “mateřský jazyk” a jestli a jak jim školu komplikují lidé. Dozvíme se také, že existují ptačí nářečí a které ptačí druhy se rády předvádějí.

Eva Krupičková Pluhařová z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR se do chemie zamilovala už na gymnáziu. Namísto zkumavek je dnes ale jejím hlavním pracovním nástrojem počítač. Pomocí molekulových simulací se snaží přispět k výzkumu katalyzátoru, který usnadní přeměnu oxidu uhličitého v užitečné látky. Jak podle ní pomáhají simulace v porozumění experimentům? Co všechno se dá v chemii nasimulovat? Jak vědkyni inspirují současní středoškoláci a co jí pomáhá skloubit profesi s péčí o rodinu?

Petra Schindler-Wisten působí v Centru orální historie při Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Právě orálně-historickou metodou zkoumala fenomén českého chalupaření před rokem 1989. Co má předrevoluční chalupaření společného s tím současným? Co lidi motivuje pořizovat si nadále obydlí mimo město? A jsme opravdu národ zarytých chalupářů, kteří si zachovají druhou domácnost i v ekonomicky složitých časech? Vydejte se za příběhy českých chalupářů v poslední epizodě letní série podcastu Věda na dosah.

Eliška Maršálková působí v Centru pro cyanobakterie a jejich toxiny Botanického ústavu AV ČR, kde se dlouhodobě zabývá způsoby, jak z vodních nádrží odstranit sinice a jejich toxiny. Proč je nutné pro každou vodní plochu zvolit individuální postup? Jak ovlivňuje chov ryb přemnožení sinic a jsou všechny jejich druhy pro lidi a zvířata nebezpečné? A jak si každý z nás může otestovat, jestli jsou v nádrži sinice? Letní díl podcastu zve k brněnským Splaviskám.

Jitka Šotkovská z Ústavu pro českou literaturu AV ČR se zabývá dramatem, divadelní kritikou a má bohaté zkušenosti s amatérským divadlem. V letní epizodě podcastu AV ČR mluví o tom, proč měli divadelní amatéři v době národního obrození tak významnou roli nebo jak fungovala amatérská scéna za minulého režimu a co s ní udělala 90. léta. Do příběhu současnosti i historie amatérského divadla vás zve Jitka Kostelníková.

Meteorolog Petr Zacharov z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR nás provede cestou na největrnější českou pozorovatelnu počasí, která se nachází na vrcholku hory Milešovky. Observatoř je v provozu nepřetržitě od roku 1905 a nabízí unikátní dataset měření projevů počasí za uplynulé století. Jaké přístroje se pro měření využívaly před sto lety a jaké dnes? V čem je lidské oko pozorovatele nezastupitelné v popisu oblačnosti a proč výhled z Milešovky okouzlil Alexandera Humboldta nebo Johanna Wolfganga Goetha?