Petr Agha z Ústavu státu a práva AV ČR se zabývá vztahem práva a politiky, sociologií práva a lidskými právy. Právní změnu tradiční instituce manželství vnímá jako celospolečenské téma, o kterém je potřeba věcně diskutovat. Co můžou do diskuze přinést společenští vědci? Mělo by právo reagovat na vývoj společnosti, nebo ji naopak konzervovat? Je česká společnost tolerantní a otevřená ochraně všech menšin? A proč u nás není obvyklé vnímat lidská práva kriticky? Poslechněte si rozhovor s vedoucím Centre for Law and Public Affairs (CeLAPA), který prozradí i to, čím v životě vyvažuje roli akademika a jak vnímá své studenty.

Behaviorální ekolog Peter Mikula z Ústavu biologie obratlovců AV ČR se v rozsáhlém výzkumu zabýval výškou a komplexitou ptačího zpěvu a vzdušným předváděním. Ptáme se ho, proč někteří ptáci zpívají vysoko a jiní nízko, jak se opeřenci učí svůj “mateřský jazyk” a jestli a jak jim školu komplikují lidé. Dozvíme se také, že existují ptačí nářečí a které ptačí druhy se rády předvádějí.

Eva Krupičková Pluhařová z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR se do chemie zamilovala už na gymnáziu. Namísto zkumavek je dnes ale jejím hlavním pracovním nástrojem počítač. Pomocí molekulových simulací se snaží přispět k výzkumu katalyzátoru, který usnadní přeměnu oxidu uhličitého v užitečné látky. Jak podle ní pomáhají simulace v porozumění experimentům? Co všechno se dá v chemii nasimulovat? Jak vědkyni inspirují současní středoškoláci a co jí pomáhá skloubit profesi s péčí o rodinu?

Petra Schindler-Wisten působí v Centru orální historie při Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Právě orálně-historickou metodou zkoumala fenomén českého chalupaření před rokem 1989. Co má předrevoluční chalupaření společného s tím současným? Co lidi motivuje pořizovat si nadále obydlí mimo město? A jsme opravdu národ zarytých chalupářů, kteří si zachovají druhou domácnost i v ekonomicky složitých časech? Vydejte se za příběhy českých chalupářů v poslední epizodě letní série podcastu Věda na dosah.

Eliška Maršálková působí v Centru pro cyanobakterie a jejich toxiny Botanického ústavu AV ČR, kde se dlouhodobě zabývá způsoby, jak z vodních nádrží odstranit sinice a jejich toxiny. Proč je nutné pro každou vodní plochu zvolit individuální postup? Jak ovlivňuje chov ryb přemnožení sinic a jsou všechny jejich druhy pro lidi a zvířata nebezpečné? A jak si každý z nás může otestovat, jestli jsou v nádrži sinice? Letní díl podcastu zve k brněnským Splaviskám.

Jitka Šotkovská z Ústavu pro českou literaturu AV ČR se zabývá dramatem, divadelní kritikou a má bohaté zkušenosti s amatérským divadlem. V letní epizodě podcastu AV ČR mluví o tom, proč měli divadelní amatéři v době národního obrození tak významnou roli nebo jak fungovala amatérská scéna za minulého režimu a co s ní udělala 90. léta. Do příběhu současnosti i historie amatérského divadla vás zve Jitka Kostelníková.

Meteorolog Petr Zacharov z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR nás provede cestou na největrnější českou pozorovatelnu počasí, která se nachází na vrcholku hory Milešovky. Observatoř je v provozu nepřetržitě od roku 1905 a nabízí unikátní dataset měření projevů počasí za uplynulé století. Jaké přístroje se pro měření využívaly před sto lety a jaké dnes? V čem je lidské oko pozorovatele nezastupitelné v popisu oblačnosti a proč výhled z Milešovky okouzlil Alexandera Humboldta nebo Johanna Wolfganga Goetha? 

Jiří Červenka z Fyzikálního ústavu AV ČR spolu se svým výzkumným týmem a kolegy z Ústavu J. Heyrovského AV ČR vymysleli a patentovali baterii na bázi slané vody. Vodný elektrolyt a materiály jako zinek a grafit mají zabezpečit, že baterie nevybuchne a bude šetrná k přírodě. V jakém stádiu se výzkum nachází? Jak vědci o vynálezu jednají s průmyslem? A nabízí právě vodná baterie dobré řešení pro skladování energie?

Michal Ernée z Archeologického ústavu AV ČR se věnuje archeogenetice, revolučnímu přístupu v archeologii, který zkoumá archaickou DNA. Co její analýza napovídá o životě lidí například v době bronzové? Jak vypadali, čím se živili, jaké měli partnerské a rodinné zvyklosti? V rozhovoru se dostaneme i na unikátní pohřebiště v Mikulovicích u Pardubic. Právě odtud pochází žena z hrobu č. 2, které můžeme díky rekonstrukci pohlédnout do 4000 let staré tváře.

Michaela Žáková z Historického ústavu AV ČR se zabývá dějinami šlechtických elit, filantropie i dámského automobilismu. Jaké ženy usedaly za volant v pionýrském období automobilismu a co měly tehdy na sobě? Jaké příběhy střežil Tereziánský ústav na Pražském hradě, který poskytoval útočiště neprovdaným šlechtičnám? A jak se proměňovala dobročinnost? Držte si klobouček, vyrážíme!