Podcast Akademie věd

Helena Dáňová a Klára Mezihoráková z Ústavu dějin umění AV ČR se zajímají o umělecká díla, která vznikla díky aktivním ženám ve středověku. Činorodé byly třeba královny Eliška Rejčka, Blanka z Valois nebo Anna Svídnická. Umění ale podporovaly i movitější měšťanky. Ještě méně známou kapitolou historie umění jsou ženy autorky, třeba francouzská písařka a básnířka Christine de Pizan. Dosud opomíjenou vrstvu dějin odkrývá nový obor nazvaný queenship studies, který se nyní nově etabluje i v našem prostoru.

Martin Ledinský z Fyzikálního ústavu AV ČR zkoumá nové materiály pro fotovoltaické články a také se podílí na velkém ambiciózním projektu PILATUS, který si klade za cíl vrátit jejich výrobu zpět do Evropy. Proč by podle něj měly být fotovoltaické panely skoro na každé střeše? Jak se dá skloubit výroba elektrické energie ze Slunce s pěstováním plodin? Co jsou halogenové perovskity a mohou v budoucnu nahradit krystalický křemík? V rozhovoru se také dozvíte, jak se musí proměnit metody, které fungují v laboratoři, aby obstály v průmyslu. A také třeba to, proč se někdy může vyplatit bydlet na kolejích se staršími studenty.

Michal Cihla z Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV ČR se zabývá historickým opracováním kamene, tzv. stavební trasologií. Jde o metodu, při které sleduje původnost povrchu kamene, ze kterého jsou postaveny mosty, hrobky nebo jiné historické stavby. Přináší tak cenný kontext pro památkovou péči. Rozhovor jsme vedli v Klášteře křižovníků s červenou hvězdou, na loďce plující kolem pilířů Karlova mostu i pod jedním z mostních oblouků. Poslechněte si, jak se proměňovala kamenická práce napříč staletími, co přinesli do Prahy kameníci z Itálie nebo i to, proč se Karlův most stavěl dlouhých 50 let.

Helena Reichlová je experimentální fyzička působící ve Fyzikálním ústavu AV ČR. Oblastí jejího zájmu je spintronika, díky které se dá vylepšit paměť počítačů a mobilních telefonů. Zajímá ji také, jak využít odpadní teplo z obrovských datových center, kterých stále přibývá. V rozhovoru ale mluví také o tom, proč dává přednost akademickému prostředí před byznysem a jak porovnává vědu u nás a v Německu, kde částečně stále působí.

Václav Brázda z Biofyzikálního ústavu AV ČR zkoumá genom žraloka malohlavého neboli grónského, který se dožívá i přes 400 let. Přestože jde o výjimečného živočicha, vědci se na jeho dědičnou infromaci dosud detailně nezaměřovali. V létě 2022 se na Island vydala česká expedice, která se rozhodla dlouhověkého žraloka najít a odebrat vzorek jeho DNA. Byla jejich mise úspěšná? Rozluštili badatelé a badatelky, proč se této parybě vyhýbají nádorové a degenerativní nemoci? A jakou roli v tom hraje protein P53?

Ekonom Jan Švejnar založil před 30 lety CERGE-EI, společné pracoviště Národohospodářského ústavu AV ČR a Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studia Univerzity Karlovy. Vede také nezávislý-think tank IDEA, který pod hlavičkou CERGE-EI připravuje studie jako podklad pro tvorbu veřejných politik. Jak může ekonomický výzkum ovlivňovat hospodářství? V čem se liší přístup k ekonomii v postkomunistických státech a v USA, kde česko-americký vědec také působí? A proč zkoumá vliv miliardářů na ekonomiku?

Václav Kuna z oddělení geodynamiky Geofyzikálního ústavu AV ČR vyvíjí nízkonákladový inovativní systém včasného varování před zemětřesením. Cena stávajícího varovného systému se totiž může vyšplhat až na miliony korun, a tak si ho nemohou dovolit země, kde mívá zemětřesení ničivé následky. Aby byl systém levný, využívá principy IoT (Internet of Things) a dostupné elektroniky. Jak vědci takové řešení testují v Nepálu nebo na Haiti? Jak bude jednou fungovat v plném provozu? A jaké součástky jej tvoří?

Sociální geograf Petr Jehlička z Etnologického ústavu a Sociologického ústavu AV ČR zkoumá alternativní potravinové sítě a udržitelnost zemědělství. Způsob, jak s půdou zacházíme, podle něj vede k pomalé, ale neúprosné destrukci. Proto hledá možnosti, jak čelit potravinovým a společenským krizím. Kolik sklizní nás ještě čeká při stávajícím modelu zemědělství? Může být zahrádkaření dobrou alternativou k destruktivní produkci potravin? A co vše je potřeba změnit, abychom na naší planetě přežili?

David Černý z Ústavu státu a práva a Ústavu informatiky AV ČR spolu s Tomášem Hříbkem z Filosofického ústavu AV ČR reflektují přínosy a rizika autonomních vozidel. Jako editoři připravili publikaci Autonomous Vehicle Ethics: the Trolley Problem and Beyond (Oxford University Press), ve které na proměnu dopravy nahlíží tři desítky vědců z perspektivy etiky, filozofie nebo sociologie. Jak budou automobily řešit kolizní situace? Co je špatnost smrti a sociální dilema? Jak auta bez řidičů promění naše města? A zvládneme se vypořádat s tím, že přijdeme o možnost řídit svá auta? Vydejte se na jízdu do budoucnosti v další epizodě Vědy na dosah.

Sinolog Ondřej Klimeš z Orientálního ústavu AV ČR původně zkoumal starověké dějiny civilizací na Hedvábné stezce. Záhy se ale začal zabývat současnou čínskou politikou kvůli tristní situaci Ujgurů žijících v autonomní oblasti Sin ťiangu. 12 milionů místních obyvatel je násilně nuceno vzdát se své ujgurské identity. Proč je Čína posílá do převýchovných táborů, na nucené práce nebo do vězení? Proč mají být Ujguři čínštějští než sami Číňané? A jak na probíhající genocidu reaguje demokratický svět? Poslechněte si, jak český vědec vnímá příběh Východního Turkestánu, jak se Sin ťiang také nazývá.