Podcast Akademie věd

Lidstvo bezesporu jednou vyhyne. Bude v tom mít prsty umělá inteligence, nebo jsou takové scénáře jen bujnou fantazií alarmistů? Poslechněte si, jak o AI přemýšlí etik David Černý z Ústavu státu a práva AV ČR, Jiří Wiedermann a František Hakl z Ústavu informatiky AV ČR a Tomáš Hříbek z Filosofického ústavu AV ČR. A ke slovu se taky dostane sama AI.  Vydejte se do opravdového světa iluzí. Audio vychází z hlavního tématu čtvrtletníku Akademie věd A / Magazín. Výtisk zasíláme zdarma přímo do schránek. Pokud máte o časopis zájem, napište nám do redakce na [email protected].

Autor textu: Viktor Černoch // Načetli: Justin Svoboda a Jitka Kostelníková // Edit: Jitka Kostelníková // Mastering: Anna Rice Kolářová // Vznik epizody byl finančně podpořen ze ⁠Strategie AV21⁠. 

Veronika Brychová hledá cesty, jak určit stáří archeologických artefaktů, u kterých to klasickými postupy není možné. Využívá k tomu složité přístrojové vybavení laboratoře Ústavu jaderné fyziky AV ČR, který sídlí v Řeži a kam jsme se za ní vydali. Mladá vědkyně, letošní laureátka Prémie Otto Wichterleho, nám při exkurzi po svém pracovišti představí přístroje, se kterými pracuje – například urychlovač MILEA. Dozvíte se, jak se dostala k molekulárně-specifickému přístupu datování artefaktů, jak testy jaderných zbraní ovlivnily určování stáří radiouhlíkovou metodou a co vše může skrývat starobylá keramika.

Vznik epizody byl finančně podpořen ze ⁠⁠Strategie AV21⁠⁠. 

Kateřina Rohlenová z Biotechnologického ústavu AV ČR zkoumá, jak funguje metabolická komunikace mezi rakovinovými a zdravými buňkami. Právě rozdíly mezi nimi mohou být zdrojem poznání pro cílenou léčbu choroby. V roce 2022 založila Laboratoř buněčného metabolismu a v současné době vede 13členný tým složený z výzkumníků a výzkumnic 9 národností. Jak vypadá jejich spolupráce ve špičkovém pracovišti BIOCEV? V čem je podle ní specifický vědecký leadership? A jak složité bylo získat nejprestižnější evropský vědecký grant, který uděluje Evropská výzkumná rada (ERC)?

Vznik epizody byl finančně podpořen ze ⁠⁠Strategie AV21⁠⁠. 

Vědci a vědkyně Akademie věd komentují světové objevy, aktuální výzkumy i odvážné hypotézy.  Poslechněte si, zda temnou hmotu opravdu tvoří temné fotony, zda jsou Evropané na pokraji krize duševního zdraví, nebo jak efektivně pomoci matkám bez domova. Ptáme se také vědců a vědkyň, zda může být umělá inteligence autorem vynálezu, jak moc umíme redukovat uhlíkovou stopu, která vzniká díky ukládání dat, a jestli opravdu přichází zlomový moment na cestě k termojaderné fúzi. 

Audio vzniklo na základě textů z magazínu Akademie věd A / Věda a výzkum.   

– 

Načetli: Justin Svoboda a Jitka Kostelníková / Edit: Jitka Kostelníková / Mastering: Anna Rice Kolářová 

Vznik epizody byl finančně podpořen ze ⁠⁠Strategie AV21⁠⁠. 

Pavel Jungwirth z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB) byl hostem speciální epizody Áčka, kterou jsme nahráli naživo na Veletrhu vědy 2023. Přes vedro a dusno mluví vědec s nadhledem o tom, proč je voda jeho dlouhodobou vášní, jak jeho vědeckou kariéru ovlivnila náhoda a proč nemá smysl vše plánovat. Fyzikální chemik, který vede skupinu Molekulové modelování, letos získal prestižní ERC Advanced grant, jenž podpoří projekt na zpřesnění popisu iontů v biologických systémech za pomoci strojového učení. Ačkoliv bylo pro něj udělení podpory ve výši skoro 60 milionů korun takhle “nudnému projektu” trochu nečekané, vnímá ho v podstatě jako službu vědecké komunitě. Poslechněte si, jaký je Pavel Jungwirth pedagog, co dělá v noci, když nemůže spát, a čemu by se věnoval, kdyby nebyl vědec.

Vznik epizody byl finančně podpořen ze ⁠⁠⁠Strategie AV21⁠⁠⁠. 

Umělá inteligence vzbuzuje spoustu otázek. Které jsou ale opravdu ty důležité? Máme vývoj nových technologií regulovat? A když ano, tak jak? A jak moc otřásá umělá inteligence základy naší demokracie? Poslechněte si, jak na tyto otázky odpovídá filozof a odborník na etické výzvy současných technologií Mark Coeckelbergh z Centra pro environmentální a technologickou etiku – Praha. Centrum vzniklo při Filosofickém ústavu AV ČR a zaměřuje se na výzkum etických problémů spojených se změnou klimatu, vývojem umělé inteligence a nových technologií. 

…. 

Připravili: Jitka Kostelníková a Justin Svoboda / Překlad: Tereza Novická / Mastering: Anna Rice Kolářová / Vznik epizody byl finančně podpořen ze ⁠⁠⁠Strategie AV21⁠⁠⁠. 

Lukáš Laibl z Geologického ústavu AV ČR se věnuje výzkumu trilobitů. Specializuje se na larvy těchto prvohorních členovců, které mohly sloužit jako potrava pro některé mořské živočichy. Ačkoli vědci popsali přes 20 tisíc druhů trilobitů, o jejich životě stále nevíme vše. Jaké měli vyhynulí členovci superschopnosti? Kde jsou nejzajímavější naleziště jejich zkamenělých schránek? Musíme nález oznámit muzeu, nebo si ho můžeme nechat? A jaké to je najít nový druh trilobita?  

Vznik podcastu byl podpořen ze Strategie AV ČR.

Eva Balounová působí v Centru pro klimatické právo a udržitelnost (CLASS) v Ústavu státu a práva AV ČR. Je expertkou na právo životního prostředí a na klimatické právo, které vystudovala mimo jiné na univerzitě na Islandu. Zatímco v západní a severní Evropě je změna klimatu už delší dobu tématem právní vědy, u nás se klimatické právo teprve zabydluje. Kdy přijme Česká republika podle Evy Balounové klimatický zákon? Na co si stěžují žalobci v klimatické žalobě proti Česku? A má šanci na úspěch globální smlouva o nešíření fosilních paliv, kterou by svět přijal po vzoru smlouvy o nešíření jaderných zbraní? 

Vznik epizody byl finančně podpořen ze ⁠⁠⁠Strategie AV21⁠⁠⁠. 

Kdy nám budou lékaři předepisovat náhradní orgány na míru? Co jsou největší výzvy pro obor tkáňového inženýrství? A jak se vůbec staví cévy? Těmto otázkám se ve svém výzkumu věnuje Lucie Bačáková z Fyziologického ústavu AV ČR, ve kterém vede oddělení biomateriálů a tkáňového inženýrství. Expertka na tyto obory představí bioprinting i to, jak se hledají kvalitní náhrady za dokonalé tkáně a kosti. Text vyšel v aktuálním čísle magazínu Akademie věd A / Věda a výzkum. 

...

Autorka textu: Radka Římanová / Načetli: Jitka Kostelníková, Justin Svoboda / Edit: Jitka Kostelníková / Mastering: Anna Rice Kolářová / Vznik audia je finančně podpořen ze Strategie AV21.

Alžběta Danielisová vede oddělení archeometrie a přírodních věd Archeologického ústavu AV ČR. Nedávno se vrátila z Ománu, kde měla na starosti výzkumný tým, kterému se podařilo odkrýt 7000 let starou hrobku. V oblasti jižní Arábie jde o unikátní nález. Co vědce na pouštním pohřebišti překvapilo a co vše z něj lze vyčíst? Jaké metody využívají k tomu, aby porozuměli životu komunity z doby kamenné? S energickou vědkyní se z ománské pouště vypravíme taky na tzv. jantarovou stezku a do období 500 let př. n. l., které je těžištěm jejího dlouholetého výzkumu.  

Chcete vidět archeologickou expedici v akci? Přímo v Ománu natáčel tým našeho YT kanálu Zvěd.  https://www.youtube.com/watch?v=S5mHtHH-SFU