Podcast Akademie věd

Opravdu patří pohádky jenom dětem? Rozhodně ne! Původně byly určeny dospělým a byly plné vulgarismů a lechtivých motivů. Proč je jejich sběratelé učesali a jaký mají význam pro psychologický vývoj dětí? Existují národně specifické pohádky a proč se ta o Popelce stala doslova globálním šlágrem? Poslechněte si, jak o pohádkách uvažuje Jaroslav Otčenášek z Etnologického ústavu AV ČR, který se lidovými pohádkami zabývá přes 20 let, Pavel Šidák z Ústavu pro českou literaturu AV ČR, Marta Šimečková z Ústavu pro jazyk český AV ČR a Ivo Čermák z Psychologického ústavu AV ČR. Audio vychází z hlavního tématu čtvrtletníku Akademie věd A / Magazín. Výtisk zasíláme zdarma přímo do schránek. Pokud máte o časopis zájem, napište nám do redakce na [email protected].

Autorka textu: Radka Římanová // Načetli: Justin Svoboda a Jitka Kostelníková // Edit: Jitka Kostelníková // Mastering: Anna Rice Kolářová 

Vznik epizody byl finančně podpořen ze ⁠⁠⁠⁠Strategie AV21⁠⁠⁠⁠.

Flyšové podloží, tradiční zemědělství i hraniční poloha. To vše ovlivnilo vznik druhově velmi bohatých luk Bílých Karpat. Místní luční rekordmanky zkoumá i Ondřej Mudrák z Botanického ústavu AV ČR, který se zaměřuje na efektivní hledání cest jejich obnovy. Část luk byla totiž za minulého režimu rozorána a využívána jako pole. Ochranáři a vědci se už přes dvě dekády intenzivně snaží o jejich obnovu. Jak takový proces probíhá? Je vůbec možné půdu zcela vrátit do původního stavu? A proč se vědec do svého rodného kraje neustále vrací? Poslechněte si audioprocházku podzimními Bílými Karpaty.  

Vznik epizody byl finančně podpořen ze ⁠⁠⁠⁠Strategie AV21⁠⁠⁠⁠. Moderace a edit: Jitka Kostelníková // Mastering: Anna Rice Kolářová

Stačí sebrat data, analyzovat je a napsat studii? V akademickém think tanku IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR mají ambici jít dál. Snaží se svými studiemi z oblasti ekonomie vzdělávání, trhu práce, dopadů veřejných politik a hodnocení výzkumu oslovit i širší veřejnost. Ekonom, výkonný ředitel IDEA a koordinátor výzkumného programu Strategie AV21 Společnost v pohybu a veřejné politiky Daniel Münich představuje, jaké výzvy přináší empirický výzkum ve společenskovědní oblasti, obzvláště když chcete informovat tvůrce veřejných politik. 

Vznik epizody byl finančně podpořen ze ⁠⁠⁠⁠Strategie AV21⁠⁠⁠⁠. Moderace a edit: Jitka Kostelníková // Mastering: Anna Rice Kolářová

Jak moc by se musela naše Země scvrknout, aby se z ní stala černá díra? Jaké podoby může mít život ve vesmíru a kde ho můžeme očekávat? Poslechněte si druhou část rozhovoru s astrofyzikem Michalem Bursou. Ředitel ⁠Astronomického ústavu AV ČR⁠ se vedle výzkumu černých děr věnuje teorii relativity a astrobiologii, tedy možností života ve vesmíru. 

Vznik epizody byl finančně podpořen ze ⁠⁠⁠⁠Strategie AV21⁠⁠⁠⁠. Moderace: Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Anna Rice Kolářová

Kosmické záření neustále dopadá na naši planetu. Ovlivňuje nás nějak a není pro nás nebezpečné? Kde a jak se měří a v čem se liší od gama záření? Kosmickému záření se věnuje astročásticový fyzik Jakub Vícha z Fyzikálního ústavu AV ČR, který zkoumá nejenergetičtější částice přilétající z vesmíru pomocí dat z největšího současného experimentu na světě – Observatoře Pierra Augera. Taky je členem budovaného experimentu gama záření Cherenkov Telescope Array a dalšího připravovaného experimentu SWGO. Akademie věd jeho výzkum letos v říjnu podpořila prémií Lumina quaeruntur.   

Moderuje: Justin Svoboda / Edit: Jitka Kostelníková / Mastering: Anna Rice Kolářová

Vznik epizody byl finančně podpořen ze ⁠⁠⁠Strategie AV21⁠⁠⁠.

Stát se členem astronomického týmu, zkusit si práci v klimatickém tunelu, vypěstovat masožravku v laboratoři, nebo vést vědecký kroužek pro malé děti... To vše mohou zažít středoškoláci v programu Otevřená věda, který jim už skoro 20 let nabízí roční stáž v Akademii věd. Přihlášky k dalšímu ročníku můžou studentky a studenti odevzdat do konce listopadu. Poslechněte si rozhovor dvou lektorek Otevřené vědy, Ireny Adámkové z Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV ČR a Markéty Fílové z Ústavu experimentální botaniky AV ČR. Zkušenosti z pohledu studenta přináší absolvent 3 stáží Štěpán Tomek, který prozradí, jak vyplnit přihlášku, aby měla co nejvíc šancí na úspěch.

Proč vznikla ondřejovská hvězdárna před více než 100 lety právě v kraji Josefa Lady? K čemu tu astronomové vysadili jabloňový sad a jak se odsud pozoruje Slunce? Rozlehlým areálem Astronomického ústavu AV ČR nás provede poutavým komentářem jeho ředitel Michal Bursa. Poslechněte si první část z dvoudílného rozhovoru s astrofyzikem, který se s plným nasazením věnuje popularizaci, teorii relativity i astrobiologii.

Vědci a vědkyně Akademie věd komentují světové objevy, aktuální výzkumy i odvážné hypotézy.  Poslechněte si, jak se vyvíjí nové typy solárních panelů, co lze vyčíst z náhodně zachycené DNA, proč se ozonová vrstva ztenčuje kvůli konzumaci kávy bez kofeinu, kde ve vesmíru mohl být život dávno před tím naším, jaký je rozdíl mezi akutní a chronickou bolestí a zda je opravdu souvislost mezi používáním sociálních sítí a zhoršením kvality spánku.

Audio vzniklo na základě textů z ⁠magazínu Akademie věd A / Věda a výzkum.⁠   

– 

Načetli: Justin Svoboda a Jitka Kostelníková / Edit: Jitka Kostelníková / Mastering: Anna Rice Kolářová 

Vznik epizody byl finančně podpořen ze ⁠⁠⁠Strategie AV21⁠⁠⁠.

Čím v současnosti inspirují božstva Druidů, Germánů a Slovanů? Religionista Pavel Horák z Etnologického ústavu AV ČR odhaduje, že naše budoucnost bude výrazně pohanská. Nejvýraznější skupiny tzv. moderního pohanství tvoří  severské novopohanství, neodruidismus, slovanskými bohy inspirované rodnověří a současné čarodějnictví zvané wicca. Kde má moderní pohanství své kořeny a proč počty jeho stoupenců neustále stoupají? A čím to je, že nejrozšířenější skupinou je wicca? Poslouchněte si lehce okultistickou epizodu s hudebními ukázkami v novopohanském duchu.

Vznik epizody byl podpořen ze Strategie AV21.

Martin Schwarzer působí v Laboratoři gnotobiologie Mikrobiologického ústavu AV ČR v Novém Hrádku, kde pracuje na průlomovém výzkumu bakterie Lactiplantibacillus plantarum (kmen LpWJL). Ta podporuje růst u podvyživených organismů a dává tak naději na léčbu důsledků podvýživy. Vydejte se s námi na „mikroodyseu“ do našeho nitra a dozvíte se, zda opravdu fungují probiotika, jaký vliv má kojení na lidský mikrobiom a jak o něj můžeme pečovat. 

...

Vznik epizody byl finančně podpořen ze Strategie AV21.