Podcast Akademie věd

Skupina Hany Macíčkové Cahové se v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR zabývá hledáním nových RNA modifikací a snaží se pochopit jejich význam pro nejrůznější buněčné procesy. V roce 2020 objevila dosud neznámou část RNA, tvořenou signalizačními molekulami, tzv. alarmony, a i díky tomu získala vědkyně prestižní ERC grant, na který v Česku dosáhne jen velmi málo vědců a vědkyň. Díky čemu se to Haně Cahové Macíčkové povedlo? Jak může výzkum RNA modifikací pomoci v medicíně? A co ji motivuje překonávat výzvy?

Vznik epizody byl finančně podpořen ze Strategie AV21.

Neurovědec Aleš Stuchlík dlouhodobě zkoumá paměť. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR vede oddělení neurofyziologie paměti, kde se snaží porozumět nervovým základům chování a přináší i aplikované výstupy. V rozhovoru se ptáme, jak se ukládají naše vzpomínky, jak fungují neurony, i na to, zda můžeme mozek trénovat v každém věku. Je opravdu lidský mozek nepřekonatelný ve srovnání s umělou inteligencí? 

Tato epizoda byla podpořena ze Strategie AV 21.

Pavel Hons z Orientálního ústavu AV ČR zkoumá indickou společnost, tamilský jazyk a tamilskou literaturu. Přeložil román nejznámějšího tamilského spisovatele Perumála Murugana (nominovaný na The Booker Prize) a plánuje převést do češtiny i další díla literatury jihoindického státu Tamilnádu. V čem je tato literatura specifická a čím oslovuje čtenáře i kritiky mimo Indii? Jak se do ní propisuje problematika kastovního systému? Poslechněte si, jak spletitý a pestrý je systém kast v současné Indii, jaké omyly se o něm na Západě tradují a zda může diskriminace na základě kastovní příslušnosti překročit hranice Indie. 

Vlastimil Čunderle, přední český parapsycholog, představuje nově vzniklé Centrum pro hlubší bádání (CPHB). Jde o nové pracoviště Akademie věd ČR, kde se vědci věnují opomíjeným oborům, jako jsou astrologie, homeopatie, čakrové dráhy a ezoterie. Jaký dopad mohou mít výsledky jejich výzkumů na náš život? Co nám může přinést iracionální rozhodování a otevření čaker? Vylaďte se na náš aprílový speciál a nechte se unést. Tento podcast výjimečně nebyl podpořen ze Strategie AV21.

Účinkují: Vojtěch Klinger a Jitka Kostelníková / Edit: Jitka Kostelníková / Mastering: Anna Kolářová 

Kateřina Zábrodská z Psychologického ústavu AV ČR se zabývá psychologií pracovního zdraví. Zaměřuje se přitom zejména na akademické prostředí a státní správu, ale aktuálně se její pozornost obrací i do základních škol. V rámci projektu virtuálního vědeckého hubu SYRI plánuje zjistit, nakolik učitelky a učitelé trpí syndromem vyhoření nebo mobbingem. Dlouhodobě sleduje také neetické vztahy na pracovištích, třeba toxický leadership. Víte, jak se pozná šéf, kvůli kterému časem patrně odejdete z práce? Jak se můžeme chránit před vyhořením? A proč věnujeme až 40 % času v zaměstnání konfliktním vztahům? Podcast je podpořen ze Strategie AV21.

Práci zdar!

Strach je přirozená emoce a do určité míry nemusí být škodlivá. Jenže se dá snadno zneužít – posilováním tzv. kultury strachu lze ovládnout celou společnost. Jak se proti tomu bránit? Víme, jak posílit individuální i společenskou odolnost, neboli rezilienci? To je hlavní téma časopisu Akademie věd A / Věda a výzkum, které přinášíme ve zkrácené podobě v podobě audio článku. Vznik audio článku je finančně podpořena ze Strategie AV21.

----

Tomáš Koblížek z Filosofického ústavu AV ČR se dlouhodobě věnuje svobodě slova, cenzuře i hate speech. Jak uvažuje filozof jazyka o nenávistných výrocích? Proč je pro něj vzrušující konfrontace hodnot, jako jsou svoboda slova a rovnost, které jsou pro naši společnost důležité? V rozhovoru uvažujeme o dopadech cenzurních zásahů, co to hate speech přesně je a proč je to nebezpečný fenomén. Dozvíte se také, jak se svoboda slova může stát obětí ve jménu obhajoby nenávistných výroků.

Co mají společného předpověď počasí, focení na mobil a magnetická rezonance? Všude se využívá výpočtová matematika, které se věnuje Jan Papež z Matematického ústavu AV ČR. Ve své práci navrhuje postupy, jak odhadovat chyby v matematických modelech. Ty jsou podle něj naprosto přirozené a je nutné s nimi počítat. Proč vidí mladý vědec matematiku jako dílnu plnou nástrojů a vědce ve svém oboru jako vrátné ve světě algoritmů?

Jazykovědec Martin Prošek vede Ústav pro jazyk český AV ČR a sám má zkušenosti z jazykové poradny, která funguje od 40. let 20. století. V rozhovoru mluví o tom, proč v poradně nemůže místo vědců pomoct lidem umělá inteligence, jak intenzivně můžeme náš jazyk prožívat a proč není třeba se rozrušovat nad invazí anglicismů. 

Martin Potocký z Ústavu experimentální botaniky AV ČR zkoumá rostlinné buňky. Zajímá ho, jak rostou, co přesně se v nich děje a jak to ovlivňuje růst celého těla rostliny. Jeho tým v Laboratoři buněčné biologie se soustředí zejména na poslední fázi buněčného růstu, tzv. exocytózu. V čem je růst rostlin odlišný od růstu živočichů? Které rostlinné buňky rostou nejrychleji? Proč se vystudovaný chemik věnuje zrovna světu flóry? Proč jsou pro něj v práci rostliny experimentální vášní, ale doma je zapomíná zalít?