Podcast Akademie věd

Jak mohou mezi sebou komunikovat autoři ve svých textech? Proč básni porozumíme lépe, když se ji naučíme nazpaměť a zkusíme ji přednést nahlas? A co vše se dá o autorovi vyčíst z podoby jeho verše? Robert Kolár vede v Ústavu pro českou literaturu AV ČR oddělení teorie a je členem Versologického týmu. Ve svém výzkumu se zabývá intertextovostí, tedy vztahem jednoho textu k jinému. Textový dialog autorů sledoval ve své poslední knize Hudbu vašich rytmů jsem cítil… Průvodce veršovými prostředky mezitextového navazování v díle V. Dyka, F. Gellnera, F. Šrámka a K. Tomana. Splupracuje i s edicí Česká knižnice zaměřenou na český literární kánon. K ikonickým dílům zde najdete volně k použití dílny a semináře pro studenty a pedagogy.

Moderace: Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.

Ostré lokty, dobrý mentor a notná dávka štěstí. To byly ingredience, které potřebovaly první české vědkyně, aby se mohly prosadit v mužském světě vědy. Jejich pozoruhodné příběhy sledovaly Marie Bahenská (Masarykův ústav a Archiv AV ČR), Dana Musilová (Univerzita Hradec Králové) a Libuše Heczková (Univerzita Karlova), které je v roce 2023 vydaly knižně pod názvem Ženám žádný obor vědecký od přírody není uzavřen: Spletité cesty žen k vědecké kariéře v první polovině 20. století (Academia). V publikaci se soustředí na kariéry konkrétních vědkyň, ale zajímá je i širší dobový kontext. Poslechněte si, proč se ženy mohly prosadit spíše v technických a přírodovědných oborech, jak se pro vědkyně změnila situace v období první republiky, kdy vznikaly nové vysoké školy a četné ústavy aplikované vědy a také kteří muži v roli mentorů své ženské kolegyně podporovali. 

A schválně, co vám říkají tato jména - botanička a zooložka Marie Zdeňka Baborová, geografka Julie Moschelesová, filozofka Albína Dratvová, lékařka Božena Štúrová Kuklová, hydrochemička Julie Hamíčková, fyzička Jarmila Petrová nebo historička Milada Paulová?  

Moderace: Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Jan Mesany // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.

Solaris, amoniaková atmosféra i falešné signály z vesmíru. Je v kosmu život a pokud ano, jakou má podobu? V epizodě nahrávané naživo na Veletrhu vědy o tom s námi mluvili nadšení popularizátoři astrobiologie Julie Nekola Nováková z Fyzikálního ústavu AV ČR a Tomáš Petrásek z Fyziologického ústavu AV ČR. Ptali jsme se jich, zda by mohly mimozemské civilizace pěstovat umění podobně jako my nebo jak je samotné ovlivňují vědecké poznatky při psaní sci-fi literatury. Poslechněte si, jaké povídky, romány i filmy z tohoto žánru vědce zaujaly a proč, co je k astrobiologii přivedlo i kdo v historii podporoval popularizaci vědy cestou literatury. 

Julie Nekola Nováková v rozhovoru představila unikátní knihu sci-fi povídek a odborných esejů Life Beyond Us, kterou jako editorka loni připravila pro Evropský astrobiologický institut. Tomáš Petrásek nás zase nechal nahlédnout do děje svého románu Azhareida. Bitva o Gelidor. 

Moderace: Justin Svoboda a Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Jan Mesany // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.

Lukáš Krmíček z Geologického ústavu AV ČR se vulkány zabývá skoro dvě dekády a cestuje za nimi po celém světě. Poslední dobou pobývá častěji na Islandu, kde naposledy odebíral vzorky sopečných hornin na poloostrově Reykjanes. Práci v terénu následuje podrobná analýza hornin v laboratoři, kde je vulkanolog zkoumá na prvkové i izotopové úrovni. Poslechněte si, jaké to je stát u chrlícího vulkánu a nabírat tekoucí lávu, nebo zda jsou zajímavé i vyhaslé sopky a proč vědec vnímá svou práci jako splněný sen. V pořadu taky představíme novou knihu Lukáše Krmíčka Svět sopek zblízka. Zrození vulkánu.

Moderace a edit: Jitka Kostelníková // Mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.

Kriminalita neustále roste a vězení člověka napraví. I s těmito mýty se ve své práci konfrontuje kriminoložka Eva Krulichová ze Sociologického ústavu AV ČR. Ve svém posledním výzkumu se zaměřila na “recept”, jak snížit recidivy a na ukončování tzv. kriminální kariéry. Proč je problematické, že klademe příliš velký důraz na kriminální minulost pachatele? Mají u nás dostatečný prostor alternativní tresty? A jak nás ovlivňují tzv. krimi zprávy, které o kriminalitě referují zavádějícím způsobem?  

Moderuje: Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Jan Mesany // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.

První část dvoudílné dokumentární série Pracuji, tedy jsem mapuje, jak může vypadat závislost na práci a to v akademickém prostředí. Ve vyprávění workoholičky Terezy sledujeme, co vše přináší, ale i bere toto extrémní psychické nastavení. Terezin příběh je jedinečný, a proto jsme požádali o širší kontext této problematiky výzkumnici z oblasti psychologie práce, Kateřinu Zábrodskou z Psychologického ústavu AV ČR. Díky kombinaci autentické výpovědi a odborných komentářů můžeme šířeji uvažovat o tom, co k workoholismu vede, proč máme čekat nárůst závislostí nejen na práci, ale i na online nakupování, hrách nebo cvičení. Ptáme se i na to, jak o sebe pečovat, abychom byli schopni sami si uhlídat zdravé hranice a žít v určité rovnováze.

Na léto 2024 připravujeme druhý díl dokusérie Pracuji, tedy jsem, ve kterém se opět s Kateřinou Zábrodskou zaměříme na šikanu v zaměstnání a toxické pracovní vztahy. 

Účinkují: workoholička Tereza, Kateřina Zábrodská, Jitka Kostelníková  // Koncepce a edit: Jitka Kostelníková a Anna Rice Kolářová // Mix, sound design a mastering: Anna Rice Kolářová 

Dokusérie PRACUJI, TEDY JSEM vznikla s podporou Strategie AV21.

Jak se optika dostala do univerzitního kurikula a co vše spadalo do vyučovacích hodin této nauky? Bylo studium na některé z evropských univerzit prestižní a uživili se učenci s vysokoškolským titulem ve středověku lépe než tisíce absolventů dnes? Historici filozofie Lukáš Lička a Oto Pavlíček z Filosofického ústav AV ČR nás provedou obdobím, kdy vznikaly první univerzity a prozradí, jak cestovali středověcí učenci i jejich myšlenky napříč Evropou i směrem na východ. Dozvíte se taky, co jsou to tzv. kvodlibetní debaty a co mají společného se současnými vědeckými konferencemi i to, jak ze stovky let starých textů vznikají digitalizované katalogy.   

Moderace: Justin Svoboda / Edit: Jitka Kostelníková / Master: Anna Rice Kolářová / Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.

Ondřej Santolík z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR se věnuje fyzice kosmického plazmatu a zaměřuje se na experimentální výzkum pomocí družicových měření. Jeho velkou vášní je naslouchání vesmíru a v podcastu komentuje, jak zní bouřka ze Země, jak z Jupiteru, nebo vysvětlí, co přesně je chorus a co hvizd. Dozvíte se taky, jak dlouho vznikají měřící zařízení, která se konstruují v oddělení kosmické fyziky pro různé mise či jaké přístroje vynesla do vesmíru družice JUICE mířící k Jupiteru, proč francouzská mise TARANIS skončila debaklem i kolik vážila družice MAGION. 

Moderace: Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Anna Rice Kolářová  // Vznik epizody byl finančně podpořen ze ⁠⁠⁠⁠Strategie AV21⁠⁠⁠⁠.

Superhrdinové středověku, ženy v byzantské literatuře i detektivní romány od Eufratu. Tím vším se zabývá filoložka Markéta Kulhánková ze Slovanského ústavu AV ČR. Proč se pustila do překladu byzantského eposu o Dvojrodém Hraničáři Digenisovi Akritisovi? Co má tento hrdina společného s těmi antickými? A na co se vědkyně soustředila při naratologické analýze středověkého textu? Poslechněte si, jak zní hrdinská báseň v originále a jak Digenis inspiruje popkulturu. 

Moderace: Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Anna Rice Kolářová // Vznik epizody byl finančně podpořen ze ⁠⁠⁠⁠Strategie AV21⁠⁠⁠⁠.

Od prvního vydání Darwinovy přelomové knihy o vzniku druhů letos uplyne 165 let. I přes rozvoj nejmodernějších metod zůstávají však základní otázky stále stejné. Jak druhy vznikají? A v čem tkví podstata biologické rozmanitosti? Poslechněte si, na jakých projektech pracují Miloš Macholán z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, Jaroslav Piálek a Josef Bryja z  Ústavu biologie obratlovců AV ČR, a dozvíte se víc o tzv. hybridních zónách, proč je Etiopie přírodní laboratoří i proč se musel překreslit evoluční strom čeledi myšovitých.   

Audio vychází z článku Leony Matuškové v čtvrtletníku Akademie věd A / Magazín. Pro výtisk zdarma pište na [email protected].

Načetli: Justin Svoboda a Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Anna Rice Kolářová // Vznik epizody byl finančně podpořen ze ⁠⁠⁠⁠Strategie AV21⁠⁠⁠⁠.