Podcast Akademie věd

Bez ohňostrojů si mnoho lidí nedokáže představit silvestrovské oslavy. Zábavní pyrotechnika, která osvětluje a obarvuje oblohu, je ale doslova toxickou sprchou pro člověka i životní prostředí. Ročně se v Česku do ovzduší takto dostane alarmující množství nebezpečných a zdraví škodlivých látek. Na rizika spojená s jejich používáním upozorňují vědci z Akademie věd ČR. Poslechněte si AVex, nezávislé a nestranné expertní stanovisko, které AV ČR připravuje pro legislativní potřeby zákonodárců Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu ČR. Odbornými garanty stanoviska jsou Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, Ústav chemických procesů AV ČR a Ústav experimentální medicíny AV ČR. Odpovědná redaktorka: Markéta Růžičková. 

Načetli: Justin Svoboda a  Jitka Kostelníková // Edit: Jitka Kostelníková // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21

V čem tkvělo tajemství vonných mastí, olejů a parfémů starých Egypťanů? Jak se dnes vyznat v receptech zapsaných v hieroglyfech na zdech ptolemaiovských chrámů nebo v řeckých a římských textech? A dají se podle nejasných instrukcí umíchat nápodoby staroegyptských parfémů? I na tyto otázky hledá odpovědi mezioborový tým kanadského badatele Seana Coughlina z Filosofického ústavu AV ČR, který od roku 2021 vede projekt Alchymie vůní. Audiočlánek vychází z textu Leony Matuškové, který najdete v A / magazínu, nebo si čtvrtletník můžete zdarma objednat na ⁠[email protected]⁠. 

Načetli Justin Svoboda a Jitka Kostelníková // Edit: Jitka Kostleníková // Master: Anna Rice Kolářová. Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21

Nová kniha Šťastné a veselé. České Vánoce ve vzpomínkách pamětníků provokuje čtenáře k vlastnímu ohlédnutí. Publikace vychází z Databáze dějin všedního dne, což je dokumentační sbírka pamětí, rodinných kronik, deníků a jiných životopisných vzpomínek. Vojtěch Kessler z Historického ústavu AV ČR, který o databázi pečuje, vytvořil v knize spolu s historiky Liborem Denkem (Paměť národa) a Barborou Dietrichovou obraz nejkouzelnějších svátků roku založený na desítkách životních příběhů sahajících až 180 let do minulosti. Knihu tematicky otevírá advent a zakončují ji Tři králové. Jaký obraz vánočních svátků autoři seskládali? Žehrali na konzumní charakter Vánoc i naši předkové? Kdy se objevil mýtus bílých Vánoc a odkdy píšeme Ježíškovi? 

Zaposlouchejte se do vánoční epizody třeba u pečení cukroví a sdílejte v komentáři svou vzpomínku na Vánoce.  

Moderace a edit: Jitka Kostelníková // Mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21

„V mnoha disciplínách je algebra univerzálním jazykem a zároveň překladačem mezi podobory matematiky. A s určitou nadsázkou by mohla být i komunikačním kanálem s mimozemskou civilizací,“ říká Michal Hrbek z Matematického ústavu AV ČR, který se zabývá homologickou algebrou. Proč je podle něj logika dostatečně kreativní, i když se odehrává v jasných mantinelech axiomů, tedy tvrzení, která se již nedokazují? Proč se nestal informatikem a vydal se místo toho na cestu „dlážděnou“ diagramy? A potvrzuje mladý vědec stereotyp, že matematici jsou i dobří hudebníci? Poslechněte si epizodu o oboru, kterému patrně nebudete zcela rozumět, ale představí vám, snad i s humorem, další podobu vědeckého myšlení. 

Moderace: Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21

Vydejte se s námi na procházku jabloňovými sady šlechtitelské stanice ve Střížovicích, která je od roku 1966 součástí Ústavu experimentální botaniky AV ČR. Právě tady vznikají nové odrůdy jabloně odolné proti některým chorobám. Sadem, třídírnou, skladem i laboratoří nás provází molekulární biolog Dimitrij Tyč, který překvapí květnatým slovníkem při popisu vlastností jednotlivých odrůd. Dozvíte se, proč je jednou z nejúspěšnějších střížovických odrůd Opal®, jaký hit připravili šlechtielé pro nadcházející sezónu a zda by bylo možné vypěstovat jablka bez jadřince. A tipli byste si, co se měří penetrometrem a jaké vlastnosti jablek jsou v současné době nejvíc žádané? 

Moderace a edit: Jitka Kostelníková // Mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21

Země nikoho vznikly v roce 1938 na různých místech na hranicích středovýchodní Evropy. Byla to místa opuštění, obrovského utrpení a mezního pocitu vyloučení. Mezi březnem 1938 a zářím 1939 tu živořily desítky tisíc židovských mužů, žen a dětí. Neznámou kapitou dějin holokaustu se zabývá Michal Frankl z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR, autor knihy Občané země nikoho. Uprchlíci a pohyblivé hranice středovýchodní Evropy 1938–1939. V audiočlánku se dozvíte, kde všude uvízly skupiny židovských uprchlíků i co jim pomáhalo přežít. A jsou země nikoho opravdu minulostí, nebo můžeme nacházet paralely i v současnosti?  

Audiočlánek vznikl na základě textu Leony Matuškové, který v plném znění najdete v Magazínu AV ČR. Přečíst si jej můžete v online podobě na stránkách Akademie věd nebo si objednejte výtisk na [email protected]. 

Načetli: Justin Svoboda a Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.

Ekonomové Julie Chytilová a Michal Bauer z Národohospodářského ústavu AV ČR a FSV UK představili v živé diskuzi v rámci Týdne Akademie věd, jak zásadní mohou být výzkumy behaviorální ekonomie např. pro řešení chudoby, nebo nesnášenlivosti na základě etnicity. Dozvíte se, jak se ekonomie sblížila s psychologií a proč je dobré brát aspekty našeho rozhodování vážně. Hosté jsou si partnery v práci i v životě a svou akademickou dráhu odstartovali trochu nečekaně v rovníkové Ugandě. Na jaká další místa je výzkum zavedl? Jak to vypadá, když se plánuje experiment pro konkrétní výzkum - třeba vůli nechat se očkovat? A proč pracují raději v terénu než v laboratoři? 

Moderace a edit: Jitka Kostelníková // Mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21

Jak se v současnosti proměňuje výuka dějepisu a před jakými výzvami stojí vyučující (ne)oblíbeného předmětu? A jak může hodiny historie proměnit/doplnit/ozvláštnit tzv. badatelská metoda, ve které hraje žák hlavní roli a učitel pro něj připravuje vzdělávací situaci? Vojtěch Ripka z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR popisuje vývoj webové aplikace HistoryLab.cz, na které se spolupodílel a která vychází z badatelské metody. Aplikace představuje digitální dílnu s mnoha cvičeními přímo do hodin, ve které se žáci a žákyně učí pracovat s prameny, rozvíjí historickou gramotnost a soustředí se na trénování kompetencí. Martin Štefek zdůrazňuje důležitost propojení výzkumu současných dějin a vzdělávání. I proto Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, kde historik a politolog působí, zintenzivňuje spolupráci s didaktiky i vyučujícími dějepisu. Oba hosté shodně vnímají důležitost rozvoje kompetencí, aby se studující mohli orientovat v současném světě. I když je správně uchopená badatelská metoda náročnější na přípravu i vedení lekce, rozsáhlé evaluace ukazují její pozitivní dlouhodobé dopady.

Moderace: Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21

Co vše víme o mikroorganismech, které žijí v našem těle i na něm? V čem se zásadně změnil jejich výzkum od dob Louise Pasteura? A začínají všechny nemoci ve střevě? Epizodou věnovanou střevnímu mikrobiomu provází imunolog Miloslav Kverka, vedoucí laboratoře buněčné a molekulární imunologie v Mikrobiologickém ústavu AV ČR. Se svým týmem se zaměřuje na tři hlavní témata spojená s mikrobiotou: na imunitu, autoimunitní onemocnění a možná překvapivě i na duševní zdraví. Dejte si jogurt nebo kimchi a poslechněte si, jak komunikujeme s mikroby prostřednictvím imunitního systému, proč jsme dávno nevymřeli na průjmy a proč je těžké určit, jak vypadá opravdu zdravý střevní mikrobiom. 

Moderace: Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21

Hana Lísalová vede ve Fyzikálním ústavu AV ČR laboratoř funkčních biorozhraní. Její tým vyvíjí zařízení, která jsou schopna například odhalit patogeny v jídle, a to díky inovativním biočipům. Jak takové biočipy fungují a proč trh s biosenzory zásadně „nakopla“ covidová pandemie? Poslechněte si, jak se vědkyni a jejímu týmu daří v konkurenčním prostředí výzkumu biosenzorů, proč vsadila na otevřenou spolupráci a interdisciplinaritu, ale i to, co jí jako nevidomé při práci nejvíc pomáhá. 

Moderace a edit: Jitka Kostelníková // Mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV2