Podcast Akademie věd

Vydejte se s námi za architekturou pražských ulic, avantgardního Brna či horských chat a útulen. Tudy vedly výzkumné stezky teoretičky dějin umění Markéty Svobodové z Ústavu dějin umění AV ČR, která má v topografickém oddělení na starosti projekt Umělecké památky / Architektonický manuál / Praha (UP/AM/PRAHA). Jde o veřejně dostupný webový zdroj odborně zpracovaných informací o architektuře, ke kterému její tým aktuálně připravuje didaktické materiály. Mimo to také spolupracují se Dny architektury a pořádají přednášky v terénu. Při průzkumu témat se badatelka vždy zajímá o kontextové přesahy – ať už jde o stavby Klubu československých turistů, architekturu krematorií, československé studenty a studentky školy Bauhaus nebo o osobnost brněnského umělce Františka Kalivody. Po jakých kopcích Markéta Svobodová v dětství chodila a jak ji to ovlivnilo v její akademické kariéře? Jak moc se do její práce otisklo setkání s teoretikem architektury a historikem Rostislavem Šváchou? A proč si oblíbila období avantgardy?

Moderace: Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21

Publikace, o kterých v pořadu hovoříme, jsou Bauhaus a Československo 1919-1938 / The Bauhaus and Czechoslovakia 1919-1938: studenti / koncepty / kontakty, Hore zdar! Stavební strategie Klubu českých/ československých turistů [útulny a chaty], Krematorium v procesu sekularizace českých zemí 20. století: Ideové, stavební a typologické proměny a KALI- / ARCH / FI-FO / TYPO. František Kalivoda (1913–1971): Vize a návraty modernismu. 

00:00 Představení hosta a přivítání

00:45 Cesta Markéty Svobodové k architektuře

02:07 Vliv dětství a uměleckého vzdělávání na její výzkum 

03:58 Průzkum školy Bauhaus a vznik knihy zaměřené na studentky a studenty z Československa

04:56 František Kalivoda: multižánrový umělec

07:10 Vznik a specifika projektu Umělecké památky / Architektonický manuál / Praha 

17:07 Výzkum staveb Klubu československých turistů, práce na knize Hore zdar!

20:48 Výhled a plán na zpracování korespondence Františka Kalivody

21:42 Uzavření a rozloučení

Hana Grison z Geofyzikálního ústavu AV ČR se věnuje interdisciplinárnímu výzkumu, který spojuje geofyziku, archeologii a půdoznalectví i geochemii. Mimo to rozvíjí i metodu archeomagnetického datování. Co všechno tato metoda archeologům nabízí? Poslechněte si, jak se stavařka s vášní pro Francii dostala k výzkumu magnetismu půd, proč se těší na analýzu znečištění měst z listů platanů a co si s sebou bere na výpravy do terénu. Dozvíte se i podrobnosti o projektu Bleskem označeno, na němž vědkyně spolupracuje, a zjistíte, jak se do něj můžete zapojit. Co nám prozradí mapa míst, kam udeřil blesk a jak se zasažené místo promění? 

Moderace: Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV2 

00:45 Cesta vědkyně k výzkumu půdního magnetismu

03:48 Archeomagnetické datování a jeho uplatnění v archeologii 

07:39 Magnetické stopy v půdě

 9:51 Lokace, na kterých tým Hany Grison pomáhá

12:07 Interdisciplinární povaha výzkumu a spolupráce napříč obory

14:35 Výzkum znečištění půd

15:45 Magnetická susceptibilita 

16:43 Evropský projekt zkoumající znečištění ve městě pomocí analýzy listů stromů

20:02 Projekt Bleskem označeno 

24:50 Jak to vypadá při terénním výzkumu

29:18 Rozloučení

Správně „ochočené“ světlo umí proniknout i do dříve netušených hloubek. Když ale chceme zkoumat živou tkáň, narážejí současné mikroskopické techniky na své limity. Změnu by mohly přinést objevy dvou českých vědců. Tím prvním je holografický endoskop Tomáše Čižmára z Ústavu přístrojové techniky AV ČR, který pomocí optického vlákna pronikne do nitra mozku. Druhý přístroj vyvinula Barbora Špačková z Fyzikálního ústavu AV ČR, jejím nanofluidním mikroskopem si můžeme „posvítit“ na biomolekuly, tedy základní stavební kameny života. V jakých oborech mají jejich přístroje budoucnost? A čím by mohly pomoci posunout znalost Alzheimerovy choroby? 

Audiočlánek vznikl na základě textu Leony Matuškové, který v plném znění najdete v Magazínu AV ČR. Přečíst si jej můžete v online podobě na stránkách Akademie věd nebo si objednejte výtisk na [email protected]. 

Načetli: Justin Svoboda a Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.

Krovky, zadeček nebo tykadla? Které části těla kůrovců jsou nejbizarnější a jak se jejich tělesné schránky přizpůsobily životu v tunýlcích? Lesní entomolog Jiří Hulcr z University of Florida a částečně i Mikrobiologického ústavu AV ČR vlastní nejrozsáhlejší sbírku kůrovců na světě a neustále ji doplňuje o další exempláře. Kam všude se za nimi vydává a jaké druhy tohoto brouka jsou podle něj nejzajímavější? Jiří se vedle výzkumu ve své laboratoři věnuje i tzv. extension, tedy překládání vědeckých poznatků do jazyka praxe. O co přesně jde a jaký má tento způsob komunikace vědců a lesníků význam pro smysluplnou ochranu krajiny? 

Poslechněte si druhou část terénního rozhovoru s vědcem, který se do Česka pravidelně vrací a dozvíte se také, jak ve své práci využívá AI, jak vznikla kniha Kůrovci. Příběh největšího vyvrhele říše hmyzu, která letos vyšla i česky, i to, v čem je unikátní Bark & Ambrosia Beetle Academy, kterou Jiří založil. 

Americký systém Cooperative Extention popisuje vědec v tomto článku a zde je odkaz na jeho popularizační film Solution from a forest apocalypse.  

Moderace a edit: Jitka Kostelníková // Mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.

Lesní entomolog a „kůrovcolog“ Jiří Hulcr působí v laboratoři na University of Florida. Do Česka, kde spolupracuje s Mikrobiologickým ústavem AV ČR se ale pravidelně vrací, a má tak možnost sledovat vývoj lesů zde i za oceánem. V čem jsme podle něj v péči o lesy opravdu dobří a čemu bychom se mohli naopak přiučit od amerických kolegů? Poslechněte si první část rozhovoru, který jsme nahráli v lese u Jílového u Prahy. Jiří se rozpovídal nejen o tom, proč jsme zapomněli, že řeky mohou být čisté, že krajina potřebuje oddechnout, ale i o tom, jak kůrovci pomohli ke změně přemýšlení o lesním hospodaření. Dozvíte se také, proč má rodák z farmy v Horní Kamenici u sebe stále sekeru a k čemu se vyplatí umět to s motorovkou. 

V rozhovoru odkazujeme na tato videa, akademii Bark & Ambrosia Beetle Academy a také zmiňujeme knihu Kůrovci. Příběh největšího vyvrhele říše hmyzu. 

Moderace a edit: Jitka Kostelníková // Mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.

Jaké mají polymery superschopnosti a jak může jejich výzkum pomoci při léčbě rakoviny? Tomáš Etrych z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR vede oddělení biomedicinální chemie, kde se spolu se svým týmem dlouhodobě věnuje výzkumu nových vodorozpustných makromolekul. Ty jsou díky svým specifickým vlastnostem vhodné pro použití v medicíně a mohly by přispět k léčbě rakovinových nebo zánětlivých onemocnění. Poslechněte si, proč ve své laboratoři potřebuje mezioborový tým, který typ polymeru se nejlépe hodí jako tzv. obal pro účinné látky, jak se velké molekuly chovají v těle a také co vědce ke studiu polymerní chemie vůbec přivedlo. 

Moderace: Jitka Kostelníková // Mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.

Věděli jste, že zákony ohledně rodiny či práv a zdraví žen byly v bývalém východním bloku včetně Československa na svou dobu velmi pokrokové? A že naši vědci a vědkyně byli ve výzkumu ženského orgasmu dokonce světovými průkopníky? Nejen těmito tématy se zabývá Kateřina Lišková, autorka knihy Politika touhy. Jak se žilo ženám, které po práci běžně čekala doma tzv. druhá směna? Levicoví politici se o legislativní úpravy postavení žen snažili již za první republiky, ale úspěšní byli pouze částečně. Po nástupu komunismu se situace změnila. Proč a s jakými důsledky? Čím nás překvapuje naše docela nedávná minulost a proč ji vlastně máme odborně zkoumat? Poslechněte si v audiočlánku vycházejícím z textu Viktora Černocha, který v plném znění najdete v magazínu AV ČR. Časopis je dostupný online na webu avcr.cz nebo si jej můžete objednat v tištěné podobě – stačí napsat na [email protected] a čtvrtletník vám bude chodit zdarma do schránky. 

Dějiny intimního života v Československu zpracovává taky dokumentární cyklus Kronika orgasmu, kterým provází socioložka Kateřina Lišková. 

Načetli: Justin Svoboda a Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.

Retro se v posledních letech propašovalo snad do všech oblastí naší společnosti. Co tento pojem vlastně znamená? A co si z doby, kterou označuje, dodnes rádi připomínáme? Poslechněte si, proč máme stále slabost například pro chlebíčky, jak to bylo s nedostupností masa na pultech za minulého režimu, co se poslouchalo za hudbu i jak lidé trávili dovolenou.  

Audio vychází z textu Viktora Černocha, který který v plném znění najdete v magazínu AV ČR. Časopis je dostupný online na webu avcr.cz, nebo si jej můžete objednat v tištěné podobě – stačí napsat na [email protected] a čtvrtletník vám bude chodit zdarma do schránky.   

Načetli: Justin Svoboda a Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.

Teoretický fyzik Martin Friák z Ústavu fyziky materiálů AV ČR se intenzivně věnuje psaní algoritmů pro kvantové počítání. Kvantové počítače totiž podle něj můžou zásadně ovlivnit materiálovou vědu, která nachází aplikace v lékařství nebo třeba v automobilovém průmyslu. Martin působil několik let ve dvou ústavech Maxe Plancka v Berlíně a Düsseldorfu, kde se podílel na vývoji např. nových litinových slitin pro implantáty. Jak jeho práci ovlivní stále se zdokonalující kvantové počítače a umělá inteligence? Proč se rozhodl finance z prestižní Akademické prémie udělované AV ČR věnovat právě tímto směrem? A jak využije jeho tým kvantový počítač, který bude za pár měsíců spuštěn v Národním superpočítačovém centru IT4Innovations v Ostravě? Poslechněte si rozhovor s vědcem, kterého k oboru přitáhly tanky. Dozvíte se, k čemu využívá superpočítač, jenž má na svém pracovišti ve sklepě a jak by pojmenoval materiál, který by jednou objevil.   

Rozhovor, na který v epizodě odkazujeme, najdete v A / Magazínu.  

Moderace: Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.

Elektrochemik Petr Krtil z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR se zabývá elektrochemickými zdroji elektrické energie a hledá cesty pro budoucnost bez fosilních paliv. Poslechněte si, jaké nečekané souvislosti to přináší. Své stanovisko vědec shrnul v expertním stanovisku AV ČR, tzv. AVexu. Naše civilizace je zranitelná zejména kvůli obrovské závislosti na elektrické energii. Česká republika je navíc výrazně průmyslově orientovaná země, což obnáší potřebu velkého přísunu energie třeba i pro nepřetržité provozy, např. v chemickém nebo stavebním průmyslu. Budeme umět vyrábět energii bez fosilních paliv? Podaří se nám dostát závazkům green dealu, ač naše přírodní podmínky nejsou dostatečně vstřícné pro rozsáhlou výstavbu větrných nebo solárních elektráren? Proč je vůbec ukládání a transportování energie tak složité? A jakou roli v těchto otázkách může sehrát fyzikální chemie? 

Moderace: Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.