Podcast Akademie věd

Jiří Červenka z Fyzikálního ústavu AV ČR spolu se svým výzkumným týmem a kolegy z Ústavu J. Heyrovského AV ČR vymysleli a patentovali baterii na bázi slané vody. Vodný elektrolyt a materiály jako zinek a grafit mají zabezpečit, že baterie nevybuchne a bude šetrná k přírodě. V jakém stádiu se výzkum nachází? Jak vědci o vynálezu jednají s průmyslem? A nabízí právě vodná baterie dobré řešení pro skladování energie?

Michal Ernée z Archeologického ústavu AV ČR se věnuje archeogenetice, revolučnímu přístupu v archeologii, který zkoumá archaickou DNA. Co její analýza napovídá o životě lidí například v době bronzové? Jak vypadali, čím se živili, jaké měli partnerské a rodinné zvyklosti? V rozhovoru se dostaneme i na unikátní pohřebiště v Mikulovicích u Pardubic. Právě odtud pochází žena z hrobu č. 2, které můžeme díky rekonstrukci pohlédnout do 4000 let staré tváře.

Michaela Žáková z Historického ústavu AV ČR se zabývá dějinami šlechtických elit, filantropie i dámského automobilismu. Jaké ženy usedaly za volant v pionýrském období automobilismu a co měly tehdy na sobě? Jaké příběhy střežil Tereziánský ústav na Pražském hradě, který poskytoval útočiště neprovdaným šlechtičnám? A jak se proměňovala dobročinnost? Držte si klobouček, vyrážíme!

Marek Piliarik vede v Ústavu fotoniky a elektroniky AV ČR vědeckou skupinu nazvanou Nano-optika. Vyvíjí zobrazovací metody, které dokážou zaostřit i do nanorozměrů. Nanooptika totiž vidí i tam, kam klasická mikroskopie nedohlédne. V podcastu představujeme jeho laboratoř nad atomovým krytem i vášeň pro objevování nových rozměrů a předávání znalostí studentům.

Botanička a ekoložka Jitka Klimešová z Botanického ústavu AV ČR zkoumá podzemní orgány rostlin a jejich funkci. Co ji přivedlo ke kořenům, oddenkům a hlízám? V čem je klonalita, tedy schopnost vytvořit dceřinou rostlinu, pozoruhodná a jak ji rostliny využívají v rámci svých životních strategií? Uslyšíte také, proč si Jitka Klimešová bere do terénu rýč a blok s tužkou.

Dendrochronologové Michal Rybníček, Tomáš Kolář a Irena Sochová z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe) umí datovat stáří dřevěného vzorku ze stromu nebo dřevěné stavby s přesností na rok, a dokonce i roční období. Co z minulosti nám odhalují letokruhy? A co vědci zjistili z rekonstrukce klimatu posledních dvou tisíc let, na které se podíleli?

Petr Cígler vede výzkumnou skupinu syntetické nanochemie v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Jeho tým vytváří a sleduje nové typy nanočástic pro použití v terapii, zobrazování a diagnostice onemocnění. Jak je dlouhá cesta nanočástice z laboratoře k pacientům? Co vše znamená objev „univerzálního dopravce“ účinných látek, který se nedávno skupině povedl? A jak se Petru Cíglerovi daří kombinovat výzkum se skládáním vážné hudby?

Karolína Stegurová z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR (I ženy chtěly bojovat!) a historička Alena Flimelová (Ve stínu mužů) sledují ve svých publikacích příběhy československých vojákyň za druhé světové války. V rozhovoru uslyšíte, proč ženy bojovaly v pomocných sborech armády Velké Británie nebo na východní frontě a s čím se v mužském prostředí potýkaly. Dozvíte se i to, jak se historičky dívají na současnou válku na Ukrajině, ve které bojují tisíce žen. Knihy vydalo Nakladatelství Academia.

Helioseismolog Michal Švanda ze Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR se věnuje výzkumu nitra Slunce. V rozhovoru s ním se dozvíte, jak Zemi ohrožují geomagnetické bouře, jak se sleduje a měří sluncetřesení i to, jak jsou čeští vědci zapojeni do světového pozorování naší nejbližší hvězdy.

Eva Jamrichová a Lydie Dudová z Botanického ústavu AV ČR se věnují paleoekologii. Ve svém výzkumu kombinují přístupy botaniky, archeologie a ekologie. Jak jim v nahlížení do historického terénu krajiny pomáhá fosilní pyl? Kde ho hledají a jak je možné, že se zachová po tisíce let? A do jakých období vědkyně rády cestují?