Portréty

Pražské povstání má dodnes klíčové místo v českém výkladu konce 2. světové války. Pražský tanec smrti moravsko-německé autorky Olgy Barényi ho popisuje trochu jinak. Kdo byla tajemná žena, která polovinu života strávila v exilu pod úplně jinou identitou?

„Když jsem vystoupil 20. května 1945 večer na Václavském náměstí z autobusu Červeného kříže, který vezl domů osvobozené vězně z Buchenwaldu, neměl jsem kam jít. Na některé čekali příbuzní a známí, na mne nikdo,“ vzpomínal na poválečný návrat do Československa Pavel Kohn, pozdější spisovatel, novinář a dramaturg. (repríza)

V roce 1979 zemřel v kanadském Montrealu český právník Vladislav Klumpar, v těžkých měsících pomnichovské republiky a prvních letech protektorátu ministr sociální a zdravotní správy.

První měsíce roku 1990 byly nabité událostmi a na některé z nich už se zapomnělo. Patří k nim i sebevražda vrcholného slovenského politika Viliama Šalgoviče – muže, který výrazně pomohl Sovětům v prvních hodinách srpnové okupace roku 1968.

Byla cesta Gustáva Husáka do nejvyšších pater československé politiky po srpnu 1968 přímá? Do určité míry ano. Měl podporu Moskvy. A to podporu velmi delikátní – byl totiž v přímém spojení se šéfem KGB Jurijem Andropovem, nebo se samotným nejvyšším soudruhem Leonidem Iljičem Brežněvem.

„Za jediný den nadělali Rusové v Praze víc škody než Němci za celých šest let, co tu byli,“ řekl 21. srpna 1968 dopoledne jakýsi muž v Praze na Vinohradech americkému novináři, který sledoval první den okupace. Je to srovnání nesrovnatelného, je to až příliš velká zkratka. Ale právě taková zkratka se novinářům hodí. Takovým, mezi které patřil Alan Levy (1932-2004).

„Vojenská okupace Československa je důsledkem dohody mezi USA a SSSR. Moskva ztratí zásahem jakékoliv morální právo kritizovat Američany za to, co dělají ve Vietnamu. Za tuto dohodu velmocí zaplatí Čechoslováci daň.“

Bylo mu 43 let, když ho oběsili. Za nic. Josef Frank, jedna z obětí procesu s údajnou skupinou generálního tajemníka československých komunistů Rudolfa Slánského. Proč musel umřít? Na to v pořadu Portréty odpoví historik Zdeněk Doskočil.

Vladimír Procházka patří k osobnostem, na které se nejspíš v běhu dějin zapomnělo. Na jeho stopy lze přitom narazit na mnoha místech: v novinařině, překladatelství, politice i diplomacii. Na jeden život, který v Portrétech přiblíží historik Michal Pehr, je toho až dost.

Jenže pak přišel listopad 1991 a všechno se zhroutilo. Příběh, dodnes opředený tajemstvím, připomene v Portrétech publicista Pavel Hlavatý a autor pořadu David Hertl.